Kultura řízení a pokuty za překročení rychlosti se v Evropě výrazně liší. Společnost carVertical provedla výzkum ve 23 zemích včetně Česka a zjišťovala, jak se liší výše pokut za překročení rychlosti a míra škod na vozidlech v různých zemích.
Opravdu vyšší pokuty odradí řidiče od překračování rychlosti, když jim ukrojí větší podíl z příjmu?
Vyšší pokuta = méně poškozených aut?
Česká republika se řadí mezi země s relativně nízkými tresty za překročení rychlosti. Například překročení povolené rychlosti až o 15 km/h se v Česku pojí s pokutou 40 € (1000 Kč). Vzhledem k průměrnému měsíčnímu platu v zemi ve výši 39 174 Kč (1566,96 eur) představuje tato pokuta pouhých 2,6 % měsíčního příjmu.
Ve studii carVertical se poměr pokuty za překročení rychlosti vůči průměrnému příjmu řidiče v Česku umístil na 19. místě.
Zdá se, že tyto relativně mírné tresty mají důsledky. Podle indexu transparentnosti trhu s ojetými vozy 52,1 % automobilů v Česku mělo záznamy o poškození, což je jeden z nejvyšších podílů ve studii.
„V Evropě se pokuty za překročení limitu do 15 km/h mohou pohybovat od 10 do více než 200 eur. V zemích s vyššími pokutami je poškozených vozidel obvykle méně, musíme však také zohlednit kulturu řízení – tolerance řidičů k porušování dopravních pravidel se v Evropě výrazně liší,“ vysvětluje Matas Buzelis, odborník na automobilový trh ve společnosti carVertical.
Skandinávské země vedou s přísnými pokutami
Skandinávské země, Švédsko, Dánsko a Finsko, ukládají relativně vysoké pokuty ve srovnání s průměrnými příjmy a vykazují nižší míru škod na vozidlech.
Například v Dánsku stojí překročení rychlosti do 15 km/h 3000 DKK (402 eur), což je přibližně 10 % průměrného měsíčního platu. A dánští řidiči nikam nespěchají: poškozeno bylo jen něco málo přes pětinu kontrolovaných vozů.
Naproti tomu mnoho zemí střední a východní Evropy má relativně nízké pokuty za překročení rychlosti a vyšší míru škod. Například v Polsku je pokuta za překročení rychlosti do 15 km/h 100 PLN (24 EUR), v Lotyšsku 40 EUR a na Slovensku 39 EUR. Tyto sankce v uvedených zemích odpovídají pouhým 1,6–3,3 % měsíčních mezd. Více než polovina všech automobilů v každé zemi však měla historii poškození, přičemž Polsko je na prvním místě v seznamu s 62,1 % poškozených vozidel.
„Nízké pokuty nemusí nutně znamenat, že země bude mít více řidičů překračujících rychlost a nehod. Například Spojené království, Německo a Španělsko mají mírné pokuty, ale také nízkou míru škod. To vypovídá o určité úrovni povědomí veřejnosti – když řidiči chápou důsledky překročení rychlosti, chovají se zodpovědněji,“ říká Buzelis.
Pokuty za překročení rychlosti mohou dosáhnout stovek tisíc korun
Ve Finsku jsou za drobné překročení rychlosti stanoveny pevné pokuty, ale na závažnější přestupky, jako je překročení limitu o více než 20–25 km/h, se vztahují sankce vycházející z příjmu. Při použití systému denních pokut závisí konečná částka na příjmu řidiče, což znamená, že bohatší pachatelé mohou za stejné porušení zaplatit tisíce. Další evropskou zemí s podobným systémem je Švýcarsko.
Před několika lety se proslavil případ, kdy jeden milionář dostal ve Finsku pokutu 121 000 eur za překročení rychlosti o 30 km/h.
Poměry pokut vs. poškození napříč Evropou ukazuje infografika níže:
Zdroj: CarVertical