• Nebeská úroveň jízdního komfortu
• Elasticita a kultivovanost motoru
• Relativnně snadná ovladatelnost

–

• Za řazení pata-špička se připlácí
• Zpátečka není ani v příplatkové výbavě

• 
• 
• 

Dalších 29 fotografií

Symbolem luxusního cestování byl Roadmaster už v době, kdy se svět probíral z velké války. Za sedmdesát let se toho hodně změnilo nejen ve Springfieldu, mezi elitou však Indian zůstává.

Společným a prakticky výhradním cílem všech velkých touringů je rozmazlovat svého majitele všemi dostupnými prostředky. Termíny jako úspora hmotnosti nebo posouvání výkonové křivky od jejich výrobců neuslyšíte, zato seznamy prvků a funkcí zpříjem­ňujících jízdu se rok od roku prodlužují. A Indian v tomto směru udělal za poslední roky obrovský skok. Co na tom, že si jeho nejbližší konkurent veřejně utahuje z vlastnických poměrů v nejstarší americké továrně na motorky? Teprve se silným a stabilním partnerem za zády se springfieldští produktoví manažeři mohli pořádně rozmáchnout a vrátit mezi cestovatelskou smetánku. A když se za chvíli pořádně podíváte na to, co všechno současný Roadmaster nabízí, úšklebky z Milwaukee vám začnou připadat přinejmenším nemístné.

Zdvihový objem motoru Thunder Stroke se pro rok 2020 zvýšil ze 111 na 116 kubických palců. Točivý moment díky tomu narostl o 17 Nm

Televizní program zatím na sedmipalcové obrazovce nenaladíte, můžete tu ale například plánovat trasu. Vložit lze až sto průjezdních bodů

Testovaný kus sice nepochází z exkluzivní limitované edice Elite, ale i ze základního modelu čiší luxus a okázalost na všechny strany. Opulentní kapotáž, doplněná mohutnými „revmaplasty“ a prostornou sedací soupravou, hlásí do světa, že lidem v Indianu na pohodlí posádky Roadmastera velmi záleží. Vysoký podíl blyštivých ploch zase dává okázale najevo, že tato motorka není z nejlevnějších. A když se rozvalíte ve fortelném křesle, uchopíte široká řídítka a vaše nohy spočinou na pogumovaných plotnách velikosti skateboardu, pochopíte význam slova suverenita. Za přední maskou zvící rozměrů sněžného pluhu okamžitě získáte pocit, že vás nemůže ohrozit absolutně nic.

Přečtěte si také:

Srovnávací test Harley-Davidson Street Glide Special vs. Indian Chieftain Limited: Dny hřmění

Elektricky ovládaný plexištít je jako francouzské okno v obýváku – i když trochu zkresluje, můžete se přes něj nerušeně kochat krajinou či ubíhajícím asfaltem. Jakou atmosféru si k tomu vytvoříte, záleží jen na vás; stowattový audiosystém je připraven přehrát každou dostupnou radiostanici i vybranou hudbu z USB nebo telefonu. Na sedmipalcové dotykové obrazovce systému Ride Command si k tomu můžete navolit některý z osmi layoutů, nebo ji vypnout a nechat pracovat jenom staré dobré budíky.

Otáčky motoru můžete za jízdy počítat, budík je tu zbytečný

Na otáčkoměru ale žádnou velkou akci neuvidíte – ve většině situací si véčko o objemu 1811 (od modelu 2020 už dokonce 1890) cm³ vystačí s pásmem mezi volnoběhem a dvěma tisíci otáček, špička točivého momentu leží přímo uprostřed stupnice. Na ručičku se ale vlastně ani dívat netřeba; otáčky by se za jízdy klidně daly počítat. Ne však podle vibrací – ty téměř dokonale eliminuje vyvažovací hřídel, která sama o sobě váží skoro dvě kila – ale podle rytmiky dvou výfukových koncovek, elegantně protažených pod bočními kufry. Čeho si však sotva všimnete, je aktivace a deaktivace zadního válce při popojíždění v koloně. Tato nová vychytávka má za cíl chránit oblast sedla (rozuměj rozkrok) před zbytečným přehříváním, na funkci však nemá pražádný vliv – motor prostě táhne pořád stejně plynule a je mu celkem fuk, který ze tří jízdních módů zvolíte nebo jak máte zrovna zařazeno. Mimochodem, převodovka pracuje hladce a přesně, ale řazení pata-špička by stejně nemuselo být v katalogu příplatkových doplňků. A zpátečka by ve výbavě čtyřmetrákové motorky měla být také samozřejmostí.

Posádka je luxusem doslova obklopena

Za rozměrnou maskou vládne naprosté bezvětří

Mamutí váha je naštěstí na obtíž jenom ve chvíli, kdy nešikovně zaparkujete. Ani nadstandardně dlouhý rozvor není překážkou při brouzdání po českém venkově – Roadmaster se na svou postavu překvapivě snadno řídí. Měkký podvozek se sice rád zhoupne na každé prohlubni v asfaltu, ale rozjetou horu železa (pardon, hliník tu má také výrazné zastoupení) to pochopitelně nemůže jen tak vyvést z míry. A jsme zpátky u suverenity.

Přečtěte si také:

Indian Challenger má odvážné ambice. Přichází nový král baggerů?

Stejně jako čelní plocha tvoří takřka neproniknutelný štít proti všemu, co by vás mohlo při jízdě obtěžovat, podvozkové komponenty spolehlivě odrazí každý útok na pohodlí přicházející odspodu. Zdvihy odpružení jsou vskutku velkorysé, zadní centrál lze navíc jednoduše dofouknout, když vezete za sebou svoji lepší polovičku. Ta až zjistí, že do uzamykatelných kufrů se vejde půl koupelny a zadní sedlo má samostatně regulované vyhřívání a nastavitelné stupačky, doma určitě nezůstane.

Indian Roadmaster 2020: Verdikt

Indian Roadmaster mezi současnou světovou špičku cestovních motocyklů rozhodně patří. Navenek poněkud klame tělem, pod těžkopádně a trochu archaicky vyhlížejícím kabátem se však schovává překvapivě snadno ovladatelná a ještě překvapivěji všestranná motorka prošpikovaná moderní technikou, která vás zahrne komfortem od hlavy až k patě. Jediným možným důvodem, proč se vám nebude chtít tlačit Roadmastera každý den z garáže, by mohla být chybějící zpátečka v jinak téměř nekonečném výčtu standardní výbavy.

Foto: David M. Bodlák

Cena testovaného motocyklu: 33 240 eur

• 
• 
• 

Dalších 29 fotografií