Že čínská auta kopírují ta evropská a pak se podbízejí cenou? Ani jedno v případě BYD neplatí. Nedávno testovaný elektrický Seal ukázal, že unikátních technologií nabízí značka BYD poměrně dost. A u hybridního pohonu Super DM-i tomu není jinak.
Výrobce se chlubí unikátní baterií, velmi vysokou účinností motoru i unikátní konstrukcí, která kombinuje paralelní i sériový hybrid. A tak jsme byli hodně zvědaví na týdenní společné soužití.
Video: Princip fungování hybridu Super DM
Nevypadá vůbec zle
Blížím se k pohlednému kombi, které z boku docela dost připomíná Volkswagen ID.7 Tourer. Zepředu jde o neutrální, ale elegantní designový styl. Vzadu je pak kolmá záď se spojenými světly, jak velí dnešní móda.
Design dotvářejí rozumně velká osmnáctipalcová kola v černém laku. Není to úplně královna krásy, ale v dnešní záplavě SUV jde o příjemnou změnu.
Sedadla vypadají krásně, ale ne každému „sednou“
Další příjemná změna je uvnitř. Po posledních třech testovaných SUV je fajn se pohodlně usadit do nízkého vozu. Relativně rychle jsem si ale všiml, že sezení není úplně pohodlné. Čalounění velmi krátkého a nepříliš dobře skloněného sedáku vytváří vyboulený tvar, který podpírá jen prostřední část mého sedacího svalu, jako bych seděl na čepici. Možná to bude vyhovovat menším postavám, ale já jsem ani po týdnu těm sedadlům na chuť nepřišel. A nezachránila to ani ventilace a výhřev.
Na zadních sedadlech je to podobné. Díky baterii v podlaze máte nohy nezvykle vysoko a pokrčené, ale sedák zůstává v rovině. I tam je sezení spíše pro menší postavy. Kladně hodnotím krásně zakryté ISOFIX body, které najdete i na předním sedadle.
V kufru je průměrných 500 litrů, výrobce udává 675 litrů při naložení po střechu. V autě s rozměry 4850 mm a rozvorem náprav 2790 mm to možná není největší hodnota, ale je to dáno tím, že technika vyžaduje hodně místa pro svou zástavbu. Pod podlahou vozu je totiž relativně velká baterie o kapacitě 19 kWh, na kterou lze v čistě elektrickém režimu ujet až 100 km.
Pod dvojitým dnem je ještě místo, kufr má objem 500 litrů
Hybridní technika Super DM-i
A co znamená označení Super DM? Poměrně originální hybridní soustavu, která kombinuje atmosférický benzínový motor o objemu 1,5 litru, výkonu 72 kW a točivém momentu 122 Nm s trakčním elektromotorem se 145 kW a 300 Nm. Celkový výkon soustavy je 156 kW. To v kombinaci s hmotností 1880 kilogramů znamená slušnou dynamiku se zrychlením na stovku za 8,5 sekundy, ale ještě víc než samotné číslo potěší okamžitá odezva a pružnost pohonné jednotky.
Kombinace spalovacího motoru a elektromotoru není sama o sobě nic moc originálního, ale při hlubším studiu techniky zjistíme, že BYD zkombinoval to nejlepší z různých hybridních koncepcí. Kromě čistě elektrického pohonu může Touring fungovat jako sériový hybrid, což znamená, že motor vyrábí elektrickou energii a elektromotor pohání kola. To má velkou výhodu v tom, že motormanagement může nechat spalovací motor pracovat v ideálních konstantních otáčkách s nejvyšší účinností a řidič má pod plynovým pedálem okamžitý a lineární výkon podobný elektromobilu, nenarušený výkonovou charakteristikou spalovacího motoru.
Na dálnici a při požadavku na nejvyšší výkon se sériový hybrid přepne do paralelního režimu, ve kterém kola pohání jak elektromotor, tak spalovací motor zároveň. Zní to skvěle teoreticky, ale jak to funguje?
Vlastně velmi dobře. Svou funkcí i spotřebou z mého pohledu překonává Super DM-i i fantastické hybridy od Toyoty, které jsou vždy jen v paralelním režimu. Dalo by se říct, že podobný hybrid má Honda, ale u ní je paralelní režim řešen pevným převodovým poměrem. BYD v tomto případě využívá systém podobný e-CVT od Toyoty.
Interiér je moderní, plný hezkých materiálů a s minimem tlačítek
V praxi může řidič funkci pohonné jednotky ovlivnit několika způsoby, především přepínáním mezi čistě elektrickým a hybridním režimem. V elektrickém režimu ujede auto až 130 km ve městě a přibližně 100 km v kombinovaném provozu. V hybridním režimu vůz postupně využívá energii z baterie v situacích, kdy je to nejefektivnější. Pokud si chcete nějakou energii v baterii uchovat, lze nastavit požadovanou hodnotu v palubním menu. Volba jízdního režimu pak ovlivní dychtivost a reakce hybridu. V režimu Sport jsou reakce na plyn až přecitlivělé.
Má ten hybrid nevýhody?
Ano, má. Asi dvě. Přepnutí ze sériového do paralelního hybridu chvíli trvá. Typicky při předjíždění motor zjistí, že požadavek nevykryje jen elektromotor a chvíli trvá, než připojí spalovací motor ve správném poměru, takže zrychlení působí dvoufázově. Druhý problém se objeví při nedostatku energie v baterii a vyšší cestovní rychlosti, třeba kolem 150 km/h na dálnici, kdy už motor pracuje téměř na hranici svých možností a systém využívá rezervu z baterie.
Pořádně otestovat hybrid znamenalo vzít jej na delší cestu. Takže lyže do průlezu na lyže a směr Rakousko. Při klidné jízdě mimo město není problém jezdit kolem čtyř litrů, na dálnici už 1880 kilogramů těžký vůz veze dost „mrtvé“ váhy a spotřeba se pohybuje mezi 6,5 a 7 litry. Stále ale platí, že z 65 litrové nádrže ubývá palivo relativně pomalu. Po 800 kilometrech cesty do Rakouska a zpět, bez nabíjení, jsme měli po návratu stále dojezd kolem 300 km, takže při normální jízdě skutečně udávaný dojezd není úplně nereálný. Navíc plug-in baterii lze dobíjet i na DC nabíječce výkonem 26 kW.
Tradiční kombi pro 21. století
Výbava a každodenní používání
Motoru jsme věnovali trochu více prostoru, protože si to zasloužil – tak unikátní techniku netestujeme každý den. Co dál? Potěší velmi pěkná výbava, včetně dobře hrajícího audiosystému, adaptivního tempomatu nebo velké obrazovky infotainmentu, velmi příjemné materiály, absence lesklých plastů, LED světla, asistenční systémy nebo obří otevíratelná panoramatická střecha. Praktická je i možnost nastartovat zamčené auto z ovladače. To je příjemnější než lovit funkci v mobilní aplikaci telefonu, když auto třeba stojí před domem. To je všechno krásné. A tak se přesuneme k nevýhodám. Pár jich je a nejsou to drobnosti.
Zmínil jsem velkou obrazovku infotainmentu, její plocha je ale trestuhodně nevyužitá. Navíc mají položky menu velmi nešťastnou a matoucí českou lokalizaci, takže přestože menu nabízí rozsáhlé možnosti nastavení, většinou se k funkcím dostanete spíše omylem. S tím souvisí další problém. Auto má sice LED světla, ale regulace jejich sklonu je utopená hluboko v menu a velmi pochybuji, že ji někdo bude pravidelně řešit. Automatická regulace dálkových světel navíc reaguje velmi pozdě a nezbývá, než ji vypnout, protože na vás ostatní řidiči často blikají.
Tohle kombi není nepodobné Volkswagenu ID.7
Další trápení jsme měli s regulací vnitřní teploty. Tím jsou čínská auta poměrně proslulá a tady to nebyla výjimka. Někdy bylo potřeba mít vnitřní teplotu nastavenou na 28 stupňů, aby v kabině bylo příjemných 21 stupňů. Jindy zase ne. Měl jsem pocit, že to trochu záviselo na slunečním svitu, který možná mate některé čidlo. Nebo nevím. A pak ta sedadla, ze kterých nás opravdu bolel zadek.
Jízdní vlastnosti a závěr
Co se týče jízdních vlastností, tady se zase překlápíme do pozitivních dojmů. Auto je naladěno poměrně tuze, rozbité silnice se projevují hlavně otřesy karoserie spíše než hlukem. Naladění podvozku bych ale pochválil, víceprvková zadní náprava funguje velmi příjemně. Stejně tak tužší a docela strmé je řízení.
Obojí pak znamená, že na zatáčkovité silnici nabízí Touring docela pěkné svezení. Pohonná jednotka sice nenabízí velké mechanické propojení řidiče se strojem, ale okamžité reakce na pedál plynu dokážou jízdu docela zpříjemnit.
Pohledné a elegantní
Co na závěr? Ve zkratce, auto je technicky fascinující, ale ergonomicky nedotažené. Pohonná jednotka nabízí pocit z jízdy elektromobilem, dostatečný výkon i velmi rychlé reakce na plyn, dlouhý elektrický dojezd díky velké baterii, skvělou hospodárnost provozu i možnost vzdáleného ohřevu interiéru. Přesně to, co očekávám od moderního auta. Ale těch problémů není málo. Sedadla, nastavení teploty nebo světla, to nejsou drobnosti.
A co za výrobce žádá? Nejlevnější Touring pořídíte za 943 tisíc s o palec menšími koly, která bych s klidem preferoval. A to je relativně dobrá cena. Námi testovaná nejvyšší specifikace stála 1,1 milionu. Nejbližším konkurentem je asi Superb iV s cenou kolem 1,1 milionu v nejnižší výbavě a přibližně 1,3 milionu v nejvyšší. Nabídne také větší prostor i kufr. Pohonná jednotka bude u Superbu jednoznačně horší, ale jízdně a ergonomicky bude auto téměř jistě lepší.
| + skvělá spotřeba, dlouhý dojezd, výborně fungující hybrid, výhody elektromobilu, příjemné jízdní vlastnosti |
|---|
| – nepohodlná sedadla, špatné lokalizace, funkce topení, automatická regulace dálkových světel |
Zdroj: Autorský text
