- Známá a spolehlivá technika
- Schopný také mimo silnice
- Prostor, pohodlí a praktičnost
- Pořád má styl a dobrou image
- Nepotkáte ho na každém rohu
–
- Plasty jsou z lacinějšího kraje
- Sem tam povrzává a skřípe
- Servisního specialistu budete hledat
- Manuál a spojka mnoho nevydrží
- Vyšší spotřeba v porovnání se soupeři
Při pohledu na dnešní automobilovou produkci musí být každému jasné, že SUV a auta se vzhledem off-roadů jsou mezi zákazníky velmi oblíbená. Vždyť v roce 2015 byla kategorie SUV poprvé v historii nejprodávanějším segmentem i na evropském trhu, kterému jindy dominovaly klasické hatchbacky jako Golf nebo Focus.
Automobilky se naučily, že prodává hlavně terénní a drsňácký vzhled. Schopnosti mimo asfalt zákazníky už tolik nezajímají. Vždyť velká část prodaných SUV má pohon pouze jedné nápravy. Pokud hledáte vůz, který jako off-road nejen vypadá, ale také se tak v terénu chová, mnoho možností v rozumné cenové relaci dnes nemáte.
Doporučujeme: Test ojetiny Audi A6 gen. C6 (typ 4F) má silné stránky, ale i nemálo rizik
Případně se musíte spokojit sice se schopnostmi v terénu, ale omezeným komfortem. Řešením může být trh ojetých vozů a třeba právě Land Rover Freelander druhé generace. Ten totiž kombinuje vzhled a image off-roadu s každodenní použitelností, přijatelnými vlastnostmi na silnici a dobrými schopnostmi v terénu.
Jako příklad typického Freelanderu na českém trhu ojetin nám poslouží vůz s naftovým čtyřválcem TD4 2,2 l a samočinnou převodovkou, který jsme si půjčili na test v Auto ESA. Auto z roku 2011 mělo v době testu najeto něco málo přes 125 000 km. Prodejce si ho cenil na 385 000 Kč.
S výběrem Freelanderů je to trochu komplikovanější, protože to zkrátka není Octavia v dieselu a v kombíku. I když menší výskyt a tím pádem originalita může někoho lákat, je zase problém s výběrem auta přesně podle představ. Přesto má český, nebo aspoň středoevropský trh jistá specifika, která hrají do karet právě zájemcům o ojetý Freelander.
Jednotlivé technické detaily si rozebereme za chvíli, ale obecně platí, že „české“ Freelandery nebývají tolik dobité v terénu. Slouží spíše jako běžné rodinné auto, případně jako druhé auto v rodině movitějšího fanouška značky, který už jezdí velkým Range Roverem.
Je to často znát na kilometrech, Freelandery většinou nenajíždí padesát tisíc za rok. Jistě, najedou se výjimky, ale průměrné roční nájezdy se pohybují spíše okolo 20 000 km. Společným jmenovatelem bývá také docela bohatá výbava a prakticky ve všech případech naprosto jasná servisní historie.
Doporučujeme: Ojetiny? Velký přehled všech vozů
Pod kapotou známá a spolehlivá technika
Land Rover Freelander druhé generace se začal vyrábět v říjnu 2006. Auto stojí na platformě EUCD, kterou využíval mimo jiné Ford Mondeo a S-Max nebo Volvo S60. To má několik výhod. Pod kapotou je totiž velmi známá a navíc docela podařená technika.
Od počátku výroby jste si mohli vybrat buď naftový čtyřválec 2,2 l ve verzi TD4 (stejný motor DW12 od koncernu PSA měly Citroëny, Peugeoty a Fordy) nebo benzinový řadový šestiválec Volvo T6 3,2 l o výkonu 171 kW. Diesel se dodávak s manuálem nebo automatem, benzinový šestiválec jen s automatem.
Modernizace z července 2010 přinesla vedle faceliftu také omlazený diesel 2,2 l s filtrem pevných částic a s podobnými parametry 110 kW místo dřívějších 112 kW, ale 420 Nm místo 400 Nm. Přišla i výkonnější verze 140 kW, ta byla výhradně s automatem. V listopadu 2012 pak byl šestiválec nahrazen přeplňovaným dvoulitrovým čtyřválcem Si4 od Fordu o výkonu 177 kW. Na některých trzích se v závěru výroby objevil i Freelander s dieselem a pohonem výhradně předních kol.
Na Land Roveru Freelander je velmi příjemné vyvážení schopností. Na silnici se sice nechová jako moderní „sportovní“ SUV, ale jeho jízdní vlastnosti jsou naprosto jisté a není to žádný uskákaný kostitřas. Obratnost je velmi dobrá a pomáhá i docela slušný poloměr otáčení. Jistě, do města jsou i vhodnější auta, ale z velkoryse prosklené karoserie je alespoň dobrý výhled. Přesto doporučujeme parkovací senzory, bez nich je manévrování trochu oříšek.
Obtížnější terén zvládá s přehledem
Na dálnici nečekejte vysokou kultivovanost, ale nesnesitelný hluk ve Freelanderu také není. Vlastně je pohodlný a s automatem pak velmi příjemný, skoro až uklidňující. Navíc se nemusíte bát vyrazit po vykotlané polní cestě. Stačí dodržovat zásady jízdy v terénu, tedy především jet pomalu a plynule.
Do kamenitého říčního dna nebo metr hlubokého bahna bychom se úplně nepouštěli, ale poměrně bytelná stavba podvozku zaručuje, že Freelander snese bez újmy i nějakou tu ránu. S testovanou ojetinou jsme vyzkoušeli jen běžnou polní cestu a výjezd na jeden kopec, ale z novinářských prezentací nového modelu víme, že Freelander umí opravdu hodně. Automat je v terénu veliký pomocník. Počítejte ale s tím, že narazíte na limity silničních pneumatik, a také s faktem, že klasické uzávěrky diferenciálů nebo redukci tohle auto nemá. Asistent pro sjíždění svahů však může být užitečný.
Vás ale stejně nejvíc zajímá, jak je na tom Freelander se spolehlivostí, že? Tak se do toho pusťme.
Land Rover Freelander II má solidní a robustní mechanický základ, který toho snese hodně. Sice mohou zamrzet lacinější plasty, které se ozývají drnčením, ale na funkci to zpravidla vliv nemá. Vás by stejně při výběru ojetého vozu měla zajímat především servisní historie a celkový stav.
Benzinový šestiválec je vzácný jev, ale stejně bychom ho příliš nedoporučovali. Jeho pravidelný servis není zrovna jednoduchý a nenadchne ani reálná spotřeba okolo 13 litrů na 100 km. Motor po pravidelném servisu a s menším nájezdem by na tom ale mohl být dobře. Silně ojeté kusy mívají problém se spotřebou oleje a poklesem kompresních tlaků.
Nástupcem šestiválce se stal přeplňovaný čtyřválec od Fordu, který nabízel lepší papírové výkony a v reálném provozu o litr až dva lepší spotřebu. Jedná se o mechanicky spolehlivý motor, ale první kusy měly problém s řídící elektronikou. Oddalovaný servis oleje pak urychluje tvorbu karbonových úsad. Jinak se ale v kombinaci s automatem jedná o docela zajímavý a kultivovaný pohon.
Nafta s automatem jako nejlepší volba
A teď diesely. Pod kapotou byl vždycky naftový čtyřválec 2,2 l původem od koncernu PSA. Stejný motor najdete i ve Fordech, například v S-Maxu. Pro Land Rover se ale dočkal některých změn, především v oblasti sání, mazání a chlazení, aby lépe snášel jízdu mimo asfalt a velké náklony.
Doporučujeme: Ojeté diesely z Dieselgate? Noční můra pro VW, ale požehnání pro motoristy
Před faceliftem se motor prodával bez filtru pevných částic, od srpna 2010 pak už jenom s filtrem. Výjimkou byl ruský trh, tam byl naftový Freelander vždycky bez filtru. Regenerace je řešena jako u Fordu, tedy „suchou“ cestou bez aditiva Eolys. Pokud nejezdíte jen po městě, většinou se filtr stačí regenerovat. Ale stejně se o repasi přihlásí okolo 180 000 km.
Dá se to řešit za rozumné peníze (zhruba za osm tisíc korun). Počáteční problémy poznáte hlavně podle ředění oleje naftou, neboť dochází k velmi častým pokusům o regeneraci. Ještě jedna zajímavost, s faceliftem dostal tento motor i vodou chlazené turbodmychadlo.
Mechanicky je diesel 2,2 l velmi odolný a pokud včas měníte olej a chováte se k němu slušně, nemá se na něm co pokazit. Snad jen EGR ventil může po větším nájezdu vyžadovat vyčištění od usazenin. Z hlediska životnosti spojky a mechanické převodovky je lepší slabší provedení. Silnější verze o výkonu 140 kW (190 k) dává více zabrat i automatu od společnosti Aisin, který je ale jinak spolehlivý. Tedy za předpokladu, že v něm měníte olej.
Servisní intervaly zkraťte
Land Rover doporučuje v převodovkách a systému pohonu všech kol (do poloviny roku 2008 měl Freelander Haldex III, pak Haldex IV) měnit olej po 240 000 km nebo deseti letech, ale vůbec nic nezkazíte tím, když zkrátíte interval na polovinu. Pokud jezdíte velmi často do terénu, klidně uberte ještě víc. I interval výměny motorového oleje po 24 000 km je zbytečně dlouhý, měňte ho nejpozději po 15 000 km. Rozvody u dieselu se musí měnit po 240 000 km, ale opět platí, že dřívější výměnou v intervalu 160 až 180 000 km nic nezkazíte. Zas tak závratná investice to není.
Z hlediska mechanické spolehlivosti nehrozí žádná katastrofa, pokud má za sebou auto jasnou historii, pravidelný servis a netrpělo v příliš náročném terénu. Stav podvozku dobře prověřte, bývá to vodítko toho, jak se majitel ke Freelanderu choval. Počítejte s výraznějším opotřebením brzd, hlavně u verzí s automatem. A pokud se ptáte na spotřebu, nečekejte zázraky a smiřte se s tím, že i naftový Freelander s automatem bude jezdit za osm až devět litrů na 100 km.
Rozumnou cestou je diesel 2,2 l ve slabším provedení, do kterého se vyplatí investovat. Je mechanicky solidní a nehrozí fatálními paruchami. Automat je dobrá volba a v terénu díky němu budete mít výrazně méně práce. Navíc odpadají časté výměny spojky a problémy s ne zrovna robustní mechanickou převodovkou.
Zamrzí skutečně jen omezený výběr na trhu, ale když budete chvíli hledat, určitě narazíte na solidní kus. Neváhejte také vybraný vůz prověřit u oficiálního servisního partnera Land Roveru. Na Freelander II bylo vypsáno několik svolávacích a servisních akcí (například kvůli nezávislému topení nebo střešnímu oknu), tak ať vám ověří, zda bylo všechno provedeno. Stačí vám k tomu VIN kód auta.
[su_hello-bank-calculator]