- Výrazný vzhled, který nestačil zestárnout
- Odolný podvozek a výborné jízdní vlastnosti
- Jízdně zajímavé a spolehlivé benzinové motory
- Úsporné diesely bez sklonů k fatálním závadám
- Překrásně zrající a kvalitní kožené čalounění sedaček
-
- Občasné závady elektroinstalace
- Údržba musí být intenzivnější, než předepisuje výrobce
- Slabší motory nedokážou nabídnout zajímavé svezení
- Nepříliš vytříbený charakter sportovních verzí QV a Veloce
Giulietta je auto, které dostalo do vínku vesměs obyčejné motory, přesto má perfektní podvozek a robustní konstrukci. Vedle jízdních vlastností dokáže zaujmout i svým vzhledem, naopak spolehlivostí, výbavou nebo provedením interiéru ze zástupu obyčejných kompaktních hatchbacků nijak nevystupuje.
Giulietta přišla do nelehké doby. Předchozí model 147 nahradila po dlouhých 10 letech, navíc v době globální ekonomické krize. Ambice Italů byly přesto vysoké, proto Giuliettě nadělili mimo jiné od základu přepracovanou platformu, skelet je z 90 % tvořen vysokopevnostní ocelí a zcela nové nápravy používají hliníkové díly. Tuto techniku v modifikované podobě později koncern FCA uplatnil na několika amerických modelech, v čele s Jeepem Cherokee.
Doporučujeme: výběr nejlepších ojetých vozů
Nová konstrukce přinesla špičkovou odolnost, podvozek se i po 150 000 km chová lépe než u mnoha konkurentů v novém stavu. Také řízení je i u ojetin prakticky bez vůlí. Kdo tedy hledá dobré svezení, je tu na správné adrese.
Výborně fungují i motory, ale to jen za předpokladu, že je jim dopřáno větší péče, než předepisuje rozpis pravidelné údržby. Základem je v zájmu prodloužení životnosti turba zkrátit interval výměny oleje na 15 000 km, protože benzinové motory obsahují jen lehce nad tři litry náplně a dieselové o litr více. U benzinových motorů je navíc potřeba měnit svíčky po 30 000 km. Počítat je také potřeba s výměnou rozvodů po pěti nebo šesti letech.
Mnohem pravděpodobněji než mechanika může pozlobit elektronika. Obvyklé jsou výpadky rádia, systému stop-start, nemožnost otevřít páté dveře nebo plné rozsvícení kontrolky diagnostiky u dieselů (zde pomůže přehrání softwaru řídicí jednotky). Vzácněji odchází kompresor klimatizace a také palubní počítač. Bohužel takové „drobnosti“ dokážou zkazit radost z jinak konstrukčně dobře postaveného auta.
Vyplatí se důkladně zvážit výběr motoru. Ne snad kvůli spolehlivosti, ale proto, že až se silnější pohonnou jednotkou vynikne sportovní potenciál Giulietty. Zájemce o italský hatchback se také musí smířit s tím, že navzdory prémiovým ambicím Alfa nadělila svému kompaktnímu modelu ordinérní interiér s materiály a designem na úrovni plebejštějších aut.
Nejčastější závady – Pokud se nedá otevřít kufr, může to mít tři příčiny: vybitou baterii v dálkovém ovladači, špatný spínač v tlačítku na pátých dveřích nebo závadu na elektroinstalaci. Pokud kromě otevírání nefunguje i stěrač nebo vyhřívání zadního okna, bude spálená pojistka, případně zlomená kabeláž. S pátými dveřmi se pojí také koroze, může se objevit už u čtyřletého auta. Rez kdekoliv jinde je naopak znamením nekvalitní opravy nebo přinejmenším špatné péče o karoserii. Závady se nevyhýbají ani rádiu, klimatizaci a dalším elektronickým systémům.
Nejdražší závady – Malá olejová náplň je pro italské motory typická, v případě třicetitisícového intervalu na výměnu oleje však hrozí u přeplňovaného motoru selháním nedostatečně mazaného turbodmychadla. Kvalitu oleje se proto vyplácí nepodceňovat. Pozornost si zasluhuje také olejová náplň dvouspojkové převodovky TCT. Ačkoliv se předepisuje pouze kontrola hladiny po 60 000 km, je žádoucí olej rovnou vyměnit v zájmu prodloužení životnosti převodovky. Dlouho neměněné svíčky u benzinových motorů mohou vést až k „odpálení“ řídicí jednotky.
Nabídka motorů
1.4T – výkon 105 nebo 120 k, z benzinových motorů nejlevnější a nejrozšířenější, přitom také nejjednodušší. V kompaktní Giuliettě jezdí svižně, obě verze mají slušných 206 Nm, slabší je „jen“ přidušená ve vyšších otáčkách. Výhodou klasického nepřímého vstřikování je, že tomuto motoru nehrozí zakarbonování. Nevýhodou je vyšší reálná spotřeba, za osm litrů by jezdil i velký atmosférický čtyřválec. Existuje i tovární verze LPG s přídavnou nádrží na 38 litrů plynu.
1.4T MultiAir – výkon 150 nebo 170 k, navíc má revoluční hydraulické ovládání časových ventilů, které s sebou však nenese žádné komplikace, jen výhody: lepší odezvu na plyn a při klidné jízdě nižší spotřebu. Navzdory delším převodům jede znatelně lépe než jednodušší provedení 1.4T, k tomu má také větší přední brzdy. Pro náročnější řidiče je MultiAir lepší volbou, což se kupodivu neodráží v cenách ojetin.
1.8 TBi – výkon 235 k, technicky kompromisní motor je v zásadě spolehlivý. Poháněl sportovní verzi Quadrifoglio Verde, nabídl výhradně manuální převodovku. Soudobí konkurenti mají vyrovnanější charakter, a nabízejí tedy příjemnější a zábavnější svezení.
1.8 TBi – výkon 240 k, vyšší výkon a zcela nová konstrukce s hliníkovým blokem. Uživatelsky je ale hlavním rozdílem nasazení dvouspojkové převodovky (standardně). Rychlá Giulietta se s tímto motorem přejmenovala na Veloce.
1.6 JTDm – výkon 105 nebo 120 k, pro řidiče se sportovními ambicemi je základní diesel příliš slabý, má ale dvě zásadní přednosti: nízkou spotřebu nafty a ukázkovou spolehlivost. Nezlobí zde ani filtr pevných částic, je umístěný blízko motoru, což usnadňuje jeho regeneraci.
2.0 JTDm – výkon 140, 150, 170 nebo 175 k, pro dvoulitr platí to samé, co pro naftovou šestnáctistovku. Je ale znatelně silnější, sportovní zážitky za volantem přesto nečekejte. S těžkou přídí je Giulietta v tomto provedení spíš rychlým vozem na dálnice než cokoliv jiného.
Zkušenosti redakce: Alfa Romeo Giulietta 1.4T, 2011, 67 373 km
Je znát, že z hlediska designu a materiálů interiér ne zcela odolal zubu času. Některé tvrdší plasty nejsou na omak příjemné a rozvržení ovládacích prvků se snaží zaujmout svou extravagancí. Naopak mechanika funguje velmi dobře: Giulietta potěší hladkým a přesným chodem řadicí páky, hbitějším řízením i přídí, která mění směr s lehkostí a elánem. Motor se 120 koni jde hezky za plynem a s kompaktním hatchbackem si hravě poradí, i tak bychom se raději poohlédli po dravější verzi MultiAir.
Konkurenti
Audi A3 (8V) (od 2012)
Nabídkou motorů má k Alfě nejblíže. Design je méně výrazný, Audi to ale vynahrazuje precizním zpracováním a promyšlenými detaily. Bezkonkurenční je množství nabízených karosářských verzí (dva hatchbacky, sedan a kabriolet) a alternativních pohonů (CNG, plug-in hybrid). Dvoulitrové motory navíc mohou mít 4×4.
Český trh
Kvality A3 vyniknou se silným motorem a bohatou výbavou, specifikace většiny ojetin jsou ale poněkud skromnější.
BMW řady 1 (F20) (od 2011)
Jako jediný hatchback na trhu využívá BMW techniku s motorem podél a pohonem zadních nebo všech kol. Nebývale široká je nabídka motorů – od 110koňových tříválců 1,5 l až po benzinový třílitr. Celou dobu se nabízelo alespoň sedm různých motorů, převodovka je vždy šestistupňová manuální nebo osmistupňový automat.
Český trh
Navzdory pestrému výrobnímu programu v nabídce převažují dva motory, 116i a 116d, a to v původním čtyřválcovém provedení.
Citroën DS4 (od 2011)
Oproti příbuzné C4 sází na expresivnější design, zajímavější provedení interiéru a podstatně lepší ladění podvozku. Dokáže proto zaujmout (nebo také odradit) svým vzhledem a má lehce sportovní charakter, který se blíží Alfě, se silným dieselem ji dokonce překonává. Z hlediska spolehlivosti je jedinou sázkou na jistotu právě dvoulitrový diesel.
Český trh
Na rozdíl od konkurentů má většina ojetin silnější motory a bohatou výbavu. Je proto snadné narazit na auto jako z katalogu.
Volvo V40 (od 2012)
V40 není jen převlečeným Fordem Focus, má výrazně robustnější stavbu a na svoji dobu bezkonkurenční nabídku bezpečnostních asistentů. Atraktivní volbu představují především pětiválcové motory dodávané do roku 2015, benzinové verze T2 a T4 zase nejsou nic jiného než přeznačený vynikající 1.6 EcoBoost od Fordu.
Český trh
Výraznou převahu mají dieselové verze. Raději se vyhněte nejslabší D2, před rokem 2015 se tak jmenoval francouzský 1.6 HDi.
Foto: Martin Mičánek, archiv