Proč mají sporťáky dlouhé kapoty? Designér Jaguaru vysvětlil, že dodnes odkazují na koňská spřežení

Základní proporce rychlého kupé, klasického roadsteru nebo obecně sporťáku s motorem vpředu se už více než sto let prakticky nezměnily. Pokud má vyzařovat sílu, musí mít dlouhou kapotu – platilo to v době před sto lety, platí i dnes. Stačí se podívat například na Bugatti Type 41 Royale, vyráběné na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století – u něj je toto pravidlo skutečně dotažené téměř do absurdna. A rozhlédněte se po současné produkci: Ferrari GTC4Lusso nebo 812 Superfast, Aston Martin Vantage či DBS, Ford Mustang, Toyota GR Supra plus sesterské BMW Z4… Samé dlouhé kapoty. A také Jaguar F-Type, při jehož nedávném představení nám šéfdesignér značky Julian Thomson s elektronickou tužkou v ruce namaloval a vysvětlil, proč tomu tak je.

Bugatti Type 41 Royale je jasným důkazem, že na velikosti záleželo už tehdy

Po většinu moderní lidské historie byl symbolem svižné dopravy, síly a také společenského postavení kůň - pro co nejvyšší komfort táhnoucí kočár. Z hlediska proporcí tedy jízdní soupravu tvořily dvě jednotky: kůň či koně v přední polovině, řidič/posádka v polovině druhé. Tento základní princip převzala auta, ve své nejobvyklejší podobě s motorem vpředu. Z luxusnějších kočárů mimo jiné také pochází zvýrazněné blatníky, obemykající kola. Ještě větším luxusem byla takzvaná vícespřeží, tedy vozy tažené několika páry koní za sebou, u nichž se pomyslný střed soupravy a posádka za ním posunuje ještě více dozadu.

Julian Thomson nám na svém elektronickém skicáři názorně nakreslil…

…že proporce klasických automobilů jsou odvozené od proporcí koňského spřežení

Právě u nich nejvíce vynikne paralela se sportovními auty: Více párů koní vpředu rovná se větší síla – delší kapota, větší motor, více koní, větší síla. Jak Julian Thomson ukázal na svých kresbách, u Jaguaru tento princip ctí už od pradávna. Když nad sebe položíte XK120, E-Type i nejmodernější F-Type, všechny vyzařují rychlost díky svým dlouhým kapotám, i když do konkrétních tvarů stále více zasahovala aerodynamika, v minulých dobách ztělesněná náznaky profilu křídla: