Závod v Le Mans byl proslulý svou náročností jak pro řidiče, tak pro auta. Přesto okruh, kde se jezdilo, nepatřil k těm nejnebezpečnějším. Vyhlídkové plochy, které měly divákům zajistit bezproblémovou podívanou, byly chráněné hliněnými bariérami vysokými 1,2 metru a pod závodní tratí vedly tunely pro bezpečné přecházení.
Divácky nejzajímavější podívanou nabízel start a cílová rovinka, kde se zároveň nacházely boxy, odkud auta vyjížděla na dráhu. Podle některých lidí byly ale právě tyto části okruhu nebezpečné, a to z toho důvodu, že tato oblast nebyla oddělena od hlavní trati a byla poměrně úzká.
K tragédii došlo kousek od boxů
Čtyřiadvacetihodinový závod se tenkrát nesl v duchu uvolněné atmosféry. Diváci postávali u tribun nebo polehávali na dekách, bavili se a popíjeli drinky. Jednalo se o velkou událost, která svým charakterem připomínala více než automobilové závody nějaký festival. Na akci přišlo přes 300 tisíc lidí a na startu stanulo celkem 76 automobilů, včetně britského Jaguaru a německého Mercedesu.
Tragédie se udála dvě hodiny a devatenáct minut po startu. Vedoucí jezdec Mike Hawthorn si v tu chvíli všimnul, že mu dochází palivo, a tak zamířil do boxu. Bohužel ale velmi prudce dupnul na brzdu, takže Macklin, který jel hned za ním, musel volant náhle prudce stočit doprava. Ke vší smůle se ale právě těsně za ním objevil také jezdec Pierre Levegh z Mercedesu.
Levegh narazil do Macklinova vozidla a jeho Mercedes se vznesl do vzduchu jako ohnivá koule, která se následně roztříštila na všechny strany. Řidič byl na místě mrtvý. Co ovšem následovalo poté, se nedá skoro ani slovy popsat. Při výbuchu vozidla se jeho jednotlivé části rozletěly do všech stran mezi diváky.
Trosky auta zasáhly dospělé i děti
Jelikož letěly obrovskou rychlostí, doslova oddělily některým osobám v publiku včetně dětí končetiny či hlavy od těla. Řada těl byla rozmetaná po okolí, přeživší s křikem utíkali nebo drželi v náručí své mrtvé blízké. Všude panoval zmatek, kouř a panika. V ten den vyhaslo na závodišti v Le Mans 84 životů a přibližně 200 diváků bylo zraněno.
Po této tragické události byly v několika zemích na nějakou dobu zakázané automobilové závody a Amerika tehdy kvůli tomu vystoupila z FIA (Mezinárodní automobilová federace). Značka Mercedes se navíc až do roku 1989 zcela stáhla z motoristického sportu.
Organizátoři závod neukončili
Závod i přes obrovskou tragédii nebyl zastaven a pokračoval dál. Pořadatelé se později nechali slyšet, že tak učinili z toho důvodu, aby vyděšení a zmatení diváci odjíždějící z místa události nezpůsobili dopravní kolaps a nezkomplikovali tak příjezd a odjezd záchranných složek. Kde je ale skutečná pravda, a zda se nejednalo jen o výmluvu kvůli sponzorům, je předmětem spekulací dodnes.
Vítězem závodu se toho tragického dne stal Mike Hawthorn s jeho Jaguarem, který v podstatě svým prudkým zabrzděním v osudný moment havárii nepřímo způsobil. Na stupních vítězů přitom neprojevil ani špetku lítosti. Místo toho se veselil, rozdával úsměvy pro fotografy a kropil kolem sebe šampaňské. Ve francouzských novinách se pak objevila slavná fotografie usmívajícího se vítěze se sarkastickým titulkem „Na zdraví, pane Hawthorn.“
Zdroje: bbc.co.uk, idnes.cz, zelenavlna.rozhlas.cz
