Dnes se už snad ani neví, že počátky této staroslavné společnosti tvořila firma s italsko-francouzskými kořeny (Darracq), založená už během první dekády minulého století. Strojírna neměla příliš velké obchodní úspěchy a zakrátko se s nefunkčním finančním hospodářstvím dostala do majetku průmyslové skupiny z italské země Lombardie.
První podoba známé továrny
Počátky dnešního jubilanta se odvíjejí od data 24. června 1910, kdy se nová obchodní společnost oficiálně ustavila. Její původní název zněl „Società Anonima Lombarda Fabbrica Automobili“ – jak si každý všimne, tak by budoucí první část jmenné podoby tvořila zkratka SALFA. Ovšem patrně z estetického hlediska se písmeno -S- vypustilo, takže výsledná ALFA zněla mnohem libozvučněji, a také z marketingového hlediska evidentně fungoval odkaz na první písmeno řecké abecedy.
Základním modelem nového výrobce se stal mohutný a více než čtyřlitrový čtyřválec ALFA 24 HP o výkonu 43 koní (označení 24 HP znamená daňový výkon, podle nějž stát natahoval otevřenou dlaň).
Video: Dobová reklama na Alfu Romeo a její bohatou výbavu
První sportovní úspěchy, válka a vznik slavného výrobce
Vstup na scénu motoristického sportu zahájila ALFA v roce 1911 a výrobce se zároveň zúčastnil proslulého podniku Targa Florio. Úspěch v této akci ale přišel až o dva roky později.
V dobách bojů první světové války mladý producent nemohl myslet ani na prodeje osobních vozidel, ani na sportovní kolbiště. Hrozil další kolaps, tím spíše, že automobilka stála na bankovních úvěrech. Finanční vedení společnosti muselo vyhledat strategického partnera a také někoho se schopnostmi ředitele, podílníka a znalce peněžních operací. Toho ALFA našla v Nicolu Romeovi, výrobci vojenské a důlní techniky.
Romeo byl v roce 1915 jmenovaný ředitelem výrobního závodu ALFA a o dva roky později se do té doby jednoznačný název podniku mění na „Società Anonima Italiana Nicola Romeo“. Trochu zmatek v těch jménech, že?
Když je důvod k oslavě, může se i bilancovat: vpravo Alfa Romeo 164, vlevo původní ALFA 24 HP
V posledním válečném roce vznikla Alfa Romeo v dnešní podobě
Když skončila válka, firma se stále neklidným zázemím vyráběla agregáty, kompresory, těžební zařízení a letecké motory. Velká změna ale už byla na spadnutí: počátkem února 1918 se změnil zápis v obchodním rejstříku na dodnes známý pojem „Alfa Romeo“ – původní zkratka se začala psát malými písmeny a obchodně zdatný Nicola Romeo „věnoval“ do pojmenování své příjmení. Ve znaku se světoznámé jméno objevilo až za dva roky.
První poválečná dekáda se odbývala ve stále hrozících finančních krizích. Alfa Romeo ještě neměla zcela vyhraněný výrobní program, přišla s prvními sportovními modely 20. let a také s proslulým zeleným čtyřlístkem, značícím nejvýkonnější modely.
Slábnoucí odbyt uzdravily sportovní úspěchy
V době, kdy měla AR poměrně slabý odbyt běžných silničních modelů, dostalo se jí na sportovním poli velké slávy. Její model P2 zvítězil ve Velké ceně nad silnou konkurencí. To byla právě ta injekce, kterou výrobce potřeboval. V roce 1927 uvádí na trh ryze sportovní šestiválcovou patnáctistovku, o rok později dodávanou s převrtaným agregátem a označením 6C 1750. Zrodila se legenda…
Během hospodářské krize třicátých let se do vedení společnosti promítl zásah vlády. Ta převzala akciové podíly, doposud vlastněné bankovními domy a mohla tedy garantovat další existenci výrobce.
Továrna si „udělala“ jméno konstrukcí vyspělých a nebezpečně rychlých sportovních modelů. Pak se dostavily i obchodní úspěchy…
V 30. letech přišly nejznámější šestiválce a osmiválce
Hvězdami 30. let se staly jedinečné šestiválce s objemem 2 300 a 2 500 cm3, nad nimi stál naprosto aristokratický osmiválec 8C 2900 s téměř třílitrovým objemem. Italské karosárny začaly nabízet estetické hody…
Druhá světová válka zcela proměnila nabídkové portfolio výrobce. Přednost dostaly užitkové modely (jejich produkce započala ve 30. letech), zbrojní systémy a motory pro další použití. Tragédií se stalo mohutné bombardování, při němž vzaly za své dvě třetiny montážních provozů včetně zařízení.
Těsně po válce se výrobce musel věnovat náhradnímu programu, tedy výrobě součástek, některých zařízení pro domácnost, dílům k železničním vozům a podvozkům k přívěsům.
Poválečné přešlapování, ale pak přišla AR 1900
Mezi lety 1945 a 1949 sice vzniklo několik supersportů na základě předválečných modelových řad, ale zlom přišel až v roce 1950 debutem elegantního a moderního modelu 1900. Původně čtyřdveřový sedan položil skutečné základy hromadné pásové výrobě a zlevněním montáže přispěl i k nižší ceně a větší dostupnosti AR. Postupně se začaly objevovat devatenáctistovky i ve sportovním provedení.
Nemůžeme podrobně jmenovat každý model, tak zůstaneme jen u těch nejznámějších. Malou Giuliettou se výrobce přiklonil k filozofii hbitých cestovních modelů s výrazně sportovními vlastnostmi. Vedle sedanu vznikla řada odvozených typů, karosovaných továrně i individuálně.
V těsně poválečné době se ještě nedalo hovořit o kontinuální pásové montáži třeba v americkém slova smyslu. Alfa Romeo začínala z rozbombardovaných trosek a musela se načas spokojit s náhradním výrobním programem
Světový bestseller Giulia, nesmrtelný Spider a cestovní dvoulitry
Přelom padesátých a šedesátých let se odehrál ve znamení debutu velkých cestovních sedanů 2000 a 2600. Bylo to dobře myšleno, ale trh rozhodl jinak. Alfa Romeo, stejně jako Fiat, neměla u svých typů vyšší střední třídy šťastnou ruku.
Světovým úspěchem a jedním z továrních „svatých grálů“ se stala až hranatá a zpočátku dost kritizovaná Giulia. Rok jejího debutu, tedy 1962, by měl být v historii AR zapsaný zlatým písmem. Dvě řady motorů dodávaly Giuliím nejen špičkové parametry, ale staly se nástrojem pro výkonové úpravy a odvozená provedení pod kapotami dalších modelů.
V roce 1966 debutoval pověstný Spider 1600, v průběžně aktualizované podobě k mání ještě o desítky let později. Z dalších jmenujme jedinečné 1750 a 2000 ve sportovní i cestovní podobně, oblíbený Junior, dravý GTV či aristokratický Montreal.
Prezentace nového Spideru se v roce 1966 odehrávala na palubě zaoceánské lodi
Sedmdesátá léta byla dekádou změny zvyklostí…
Další dekáda už přinesla nějaké ty černé mraky. AR finišoval s přípravou malého typu Alfasud, proslulého mimořádně nízkou odolností proti korozi. Debutovala Giulietta, následník populární Giulie, rovněž model střední třídy Alfetta, do Giulie výrobce nabízel nekultivované a chroptící vznětové agregáty. V rámci elegantních zážehových motorů tedy jakási slepá kolej…
Osmdesátá léta přinesla značné rozpaky nabídkou společného produktu Nissanu a Alfy Romeo: model Arna se stal naprostým propadákem. Objevilo se množství typů, pokřtěných dvojčíslím namísto původních libozvučných italských názvů, tedy například 33, 75 či další nešťastný pokus o průlom do vyšší střední třídy a myšlená konkurence Mercedesu-Benz a BMW pod názvem Alfa Romeo Alfa 6.
Cesta k současnosti a výčet vlastníků firmy
To už se dostáváme skoro do současnosti, od řady 164 a 155 se přesouváme ke 145, 146 a posléze k oblým 156.
Modelové řady MiTo, 147, nová Giulietta, posléze Giulia, a nakonec příklon výrobce k boomu SUV znamená už dnešní dobu.
Alfa Romeo často v rámci nejisté existence a téměř stálých finančních obtíží měnila své vlastníky. Od Fiatu se v roce 2014 dostala mezi společnosti uskupení Fiat-Chrysler, o sedm let později do koncernu Stellantis.
Elegantní dálkový autokar Alfa Romeo 902 nese karosérii specializovaného studia Carrozzeria Varesina
Dnešní doba tradičnímu pojetí Alfy Romeo nepřeje
To už ale dávno nevyrábí nádherné Giulie, ostré GTV, sympatická Duetta a Spidery, oblíbené v přímořských letoviscích nebo dokonalé dvoulitrové Berliny. Dnes se každá dochovaná Alfa Romeo stává pýchou veteránských nebo značkových setkání.
S ohledem na slavnou, krásnou a celoživotně soutěžní minulost slavného výrobce dnes víc, než kdy jindy platí klasické „Sic transit gloria mundi“ – čili „Tak pomíjí sláva světa“. U Alfy Romeo to prizmatem nádherné živočišnosti minula a soudobé elektrifikace vidíme zcela neomylně…
Zdroj: autor a jeho archiv, Alfa Romeo