Programátorům se během víkendového hackathonu podařilo za cenu občerstvení vytvořit e-shop, který měl původně stát 400 milionů korun. To je novinářská zkratka, jež se v neděli večer nebo v pondělí ráno objevila v řadě českých médií. Problémem ale je, že samotný e-shop neměl stát tak monstrózní čásku. Za 400 miliony korun se totiž skrývá něco jiného. Kromě logických nákladů jako například čtyřletý provoz systému je v zakázce také velmi podezřelá utajovaná část, která podléhá bezpečnostnímu režimu.
Této utajované části si mezi prvními médii všiml týdeník Respekt. Dotázal se na ni částečného ministra dopravy Karla Havlíčka, vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurila, náměstka Ministerstva dopravy Tomáše Čočka i Zbyňka Hořelici ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Odpověď byla u všech totožná: „Omlouvám se, to nemohu komentovat.“
Je velmi podezřelé, když se v zakázce na relativně obyčejné elektronické dálniční známky objeví tajné části, kvůli kterým ani není možné uspořádat standardní výběrové řízení. Vždyť jedinou a proklamovanou funkcí tohoto systému je prodej známek a kontrola toho, zda je řidiči jedoucí po dálnici opravdu mají, což mělo ušetřit výrobní náklady za známky fyzické a také čas pracovníkům celní správy, kteří se zatím jako obvykle musí vydat na začátku února na lov zapomnětlivých řidičů na parkoviště dálničních čerpacích stanic.
Jenže zatímco fyzická dálniční známka znamená jen obyčejnou platbu, digitální přiloží vaše osobní údaje zadané během nákupu na e-shopu k registrační značce vozu. Zřejmě na žádost policie a celní správy pak systém měl nejen odhalovat auta, která poplatek neuhradila, ale ukládat informace o všech vozech, jenž po dálnici projely, na blíže neurčenou dobu. Díky tomu by měly stát a silové složky neustálý přehled o tom, kdo, kdy a kudy po dálnici jel, což zavání nebezpečným sledováním občanů. Respektu to potvrdil Michal Bláha z neziskové organizace Hlídač státu, který se se šéfem SFDI setkal a problém s ním řešil.
Jak upozorňuje blog D-FENS, v novele zákona, která zavedení elektronických dálničních známek umožnila, se píše: „V provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích bude možné prostřednictvím videodetekce porovnávat údaje o projíždějících vozidlech s údaji obsaženými v evidenci.“ To stačí k tomu, aby si police kdykoliv mohla nechat vyvolat auto s jakoukoliv registrační značkou ji napadne. A rozhodně by to nemuselo být jen kvůli řešení trestných činů. Vzhledem k tomu, že systém obsluhují lidí, mohli by snadno zneužít svého přístupu ke špiclování kohokoliv.
A to není vše. Zatím sice ministerstvo a policie proklamují opak, ale mýtné brány by bylo možné díky tomuto systému během chvíle proměnit na jedno obrovské úsekové měření pro každé auto zvlášť, od jeho nájezdu na dálnici až po exit. Od zavedení systému také pokuta za nezakoupenou virtuální známku půjde za provozovatelem vozidla, což znamená, že vás do potíží může dostat třeba jen kamarád, kterému auto bez známky půjčíte a on s ním ze zapomnětlivosti vjede na dálnici.
Nejhorší na celé situaci ale je, že i po zrušení zakázky může utajená položka zůstat. Naprogramování e-shopu je hezká akce a samozřejmě pro hlavního organizátora také obrovská reklama. Opravdový problém ale neřeší a když bude stát chtít, nechá policii volné ruce ke špiclování řidičů.
Jenže v právním demokratickém státě je potřeba udržet dohled silových složek na uzdě, byť by to třeba znamenalo těžší objasňování přestupků nebo trestných činů. Pokud bychom se měli dočkat toho, že vám policista řekne: „Vy tvrdíte, že jste byl večer s manželkou, ale vaše auto se po dálnici pohybovalo mezi sedmou a osmou hodinou večerní průměrnou rychlostí 115 km/h na dálnici D1 z Prahy až do Humpolce...“, tak už bychom se spíš přiblížili Číně.