Tuzemský Svaz dovozců automobilů (SDA) připomněl, co všechno může přinést schválený zákaz spalovacích motorů (tiskovou zprávu najdete zde). Stalo se tak v reakci na rozhovor Michala Marka, ředitele Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro ČT24 (rozhovor najdete zde). Michal Marek v rozhovoru zákaz prodeje spalovacích motorů spíše obhajuje a jeho názory do značné míry korespondují s tím, co říkají zastánci tohoto kroku. Pohled SDA lze brát naopak jako dobrou připomínku toho, že tahle změna určitě nebude bezbolestná a v konečném důsledku bude znamenat horší dostupnost individuální dopravy.
SDA především připomíná dobře známou skutečnost, že podíl osobní dopravy na celkových emisích CO2 je velmi malý. V globálním měřítku jde o tři procenta. Produkce emisí se navíc podařilo za posledních dvacet let zredukovat o devadesát procent. Zastánci zákazu argumentují tím, že v dnešní době klimatické změny je každý krok směřující k dalšímu snížení produkce emisí důležitý. Podle SDA ale spalovací motory ještě neřekly poslední slovo a ještě je prostor na jejich zlepšení, pokud nebudou kategoricky zakázány.
Co si myslíte o zákazu prodeje spalovacích motorů?
To je nakonec vidět u nejmodernějších automobilů vybavených mild-hybridními motory. Třeba naftové BMW M340d představuje vůz, který je reálně schopný zrychlit z nuly na 100 km/h za 4,3 s, který má maximální rychlost 250 km/h, ale který zároveň dokáže bez problémů jezdit se spotřebou pět litrů na sto. Takové auto startuje částkou 1,8 milionu. Dokáže podobné věci nabídnout Enyaq RS? Mazda si dokonce dovolila v dnešní době vypustit na trh velké SUV CX-60 vybavené novým naftovým šestiválcem, který podle prvních testů při klidné jízdě dokonce umí jít se spotřebou i pod pět litrů.
Elektromobily nezlevní
Velmi častým argumentem proti nucenému přechodu na elektromobilitu je vysoká cena elektromobilů. I nejlevnější Dacia Spring dnes stojí přes půl milionu, rozumně použitelný malý hatchback typu Peugeotu e-208 startuje částkou 920 tisíc. Kdo chce dobře použitelné rodinné auto i pro delší cesty, ten se pod milion nedostane. Cena elektromobilů ale údajně bude klesat.
Tuto představu slýcháme už hodně dlouho, nejnověji ji podpořila Tesla razantním zlevněním svých elektromobilů, ale nějaký trvalejší trend zatím na horizontu vidět není. Přestože by se tak mělo podle Michala Marka časem stát a třeba Martin Fendrych ve svém komentáři pro Aktuálně.cz přímo píše, že „pokud automobilky elektromobily nezlevní, tak zkrachují“. Dnešní realita je ale právě opačná. Pokud by automobilky dramaticky zlevnily elektromobily, tak to bude pro ně dost velký ekonomický problém.
Zlevňování elektromobilů pomáhaly jenom a pouze dotace. Krok Tesly byl spíše výjimkou danou třeba tím, že se americké automobilce nahromadil velký počet skladových vozů. Rychle rostoucí počty vyrobených automobilů znamenají rychlé zdražování základních surovin potřebných především pro baterie, jako je lithium.
Automobilky musí investovat do vývoje úplně nové techniky, zároveň musí investovat do výstavby infrastruktury, stejně jako do výstavby nových výrobních závodů a spolu s tím se ještě musí potýkat s vysokými cenami energií a vysokými cenami základní surovin potřebných pro elektromobily. V dohledné době elektromobily téměř určitě nezlevní a pokud se jejich cena potká s cenou spalovacích aut, tak jen proto, že spalovací auta dost zdraží. Tento trend je viditelný už teď. Spalovací motory mimo jiné zdražují kvůli tomu, aby byly peníze na vývoj elektromobilů. Možná i proto by se nemělo se zákazem aut, která se pořád prodávají násobně lépe než elektromobily, tak úplně spěchat.
Rok 2035 sice zní jako daleká budoucnost, fakticky to je ale jen dvanáct let. Zastánci elektromobilů mají jasno. Vývoj jde raketovým tempem vpřed, takže za dvanáct let už nebude co řešit. Opravdu? Dnes od automobilek slyšíme hlavně to, jak přijdou nové technologie týkající se větších a dražších elektromobilů. Ty budou mít dlouhý dojezd, mnoho stovek koní, ale pořád to budou auta s cenovkami přes milion korun. V roce 2016 stá Nissan Leaf s 30kWh baterií 858 tisíc, dnes má sice 39 kWh, ale stojí stejně. Elektrický Golf ve stejném roce stál 931 tisíc, dnes si místo něj můžete koupit ID.3 za 1,2 milionu. Pravda, dostanete rychlejší auto s lepším dojezdem, ale musíte si připlatit.
Za uplynulé roky se zlepšily schopnosti elektromobilů, ale jejich cena fakt neklesla. A co je pro řadu lidí důležité, jejich použitelnost se pořád spalovacím autům nevyrovnala. Možná u těch dražších se jim přiblížila, jenže to už se s cenou pohybujeme daleko za milionem korun. Podobný trend bude zcela určitě pokračovat. Elektromobily se budou zlepšovat, ale jejich cena neklesne. Někdo ten vývoj zaplatit musí a kromě toho delší dojezd jde často ruku v ruce s větší baterií. A čím větší baterie, tím větší výrobní náklady.
Nabíjení zdarma díky solárním panelům
Už dnes si někteří majitelé elektromobilů a plug-in hybridů pochvalují kombinaci solárních panelů na vlastním domě a elektrifikovaného auta. Elektřinu si vyrobí vlastními silami, takže jezdí de facto zdarma. Tato kombinace bezesporu dává smysl a je zajímavá, ale jako argument pro definitivní krok směrem k elektromobilům, jak to zaznělo i ve zmíněném rozhovoru, je diskutabilní. Z jednoho prostého důvodu:
Ne každý bydlí v rodinném domě a navíc ne každý, kdo má rodinný dům, si může dovolit investici v řádu stovek tisíc na vlastní solární elektrárnu. O vysokých cenách elektromobilů už byla řeč. Ryze soběstačná elektromobilita je ideální, ale těžko představitelná coby univerzální řešení pro každého.
Environmentální morálka
A tak se nám do hry dostává pojem environmentální morálka. Lidé by si měli uvědomit, že je potřeba o planetu pečovat. Troufám si tvrdit, že spousta lidí to dobře ví a spousta lidí si určitě dobře pamatuje, jak to vypadalo v zimě na vesnicích, kdy každý začal poctivě ve svých kamnech fedrovat uhlím. Vůně Vánoc tehdy měla docela jiný rozměr. Jenže environmentální morálka končí tam, kde končí finanční možnosti běžných lidí.
I na to nakonec SDA upozorňuje. Dnes to vypadá, že se s bezemisní mobilitou tlačí na pilu až příliš a celé to spěje k tomu, že se zhorší dostupnost nových aut. Z toho pak logicky vyplyne snaha lidí déle používat auta stará, obměna vozového parku se zpomalí a výsledkem snahy o lepší ovzduší bude více ojetin v provozu. Tedy horší ovzduší.
Pro úplnost, malá levná auta pořád evropskému trhu vládnou, navzdory módě SUV a snaze prosazovat elektromobily. Loni se v Evropě nejlépe prodával Peugeot 208 a Dacia Sandero. Plnohodnotná elektrická náhrada těchto aut je v nedohlednu, ne za stejnou cenu. A navíc je dost diskutabilní, zda je opravdu malé levné auto s moderním litrovým tříválcem opravdu tak velkým ekologickým problémem, abychom ho museli lidem brát a zakazovat. Jenže právě k tomu to celé spěje a pokud do toho přijde ještě Euro 7, tak konec takových aut přijde ještě daleko dříve než v roce 2035. Mám trochu obavy, že pak půjde stranou nejen enviromentální, ale jakákoliv jiná morálka.