Když se řekne Daytona, snad každý si vybaví velké automobilové závody. Už od roku 1959 se pořádají na nově vybudovaném superrychlém tri-oválu. Málokdo ovšem ví, že téměř od počátku minulého století do konce padesátých let se jezdilo přímo na plážích mezi Ormond Beach a Daytona Beach...
Písečnou pláž s dostatečně tvrdým povrchem v severní Floridě objevili automobilisté počátkem dvacátého století. Mimochodem, má šířku 500 stop (152 metrů) a délku neuvěřitelných patnáct mil (přes 24 kilometrů). Závodníci a podnikatelé Alexander Winton (založil automobilku Winton) a Ransom Eli Olds (založil Oldsmobile) se tam objevili už v dubnu 1902. Pochválili místo, projeli se ve svých rekordních strojích a svorně vyhlásili, že oba dosáhli závratné rychlosti 50 mph (80 km/h). Teprve pak se rozpoutala na pláži skutečná bitva a spojení Ormond Beach/Daytona Beach se stalo synonymem automobilové rychlosti.
Parní vůz i elektromobil
V lednu 1904 se konaly na pláži první rychlostní závody. Přijelo dvaadvacet místních řidičů se svými vozy, jak dokazují dobové snímky. Kdo klání o největší rychlost vyhrál, je už zřejmě zapomenuto. Zapomenuty však nejsou rychlostní rekordy, z nichž jeden se stal doslova legendou, překonanou až v roce 2009. Ano, byl to rekord parního automobilu Stanley, jehož řidič Fred Marriott dosáhl 205,4 km/h a jako vůbec první pokořil dvoustovku. Přes 100 km/h jel jako první elektromobil, teprve metu 300 km/h zvládl jako první pístový motor s vnitřním spalováním.
Ještě dnes si můžete v centru Daytony hned proti vchodu na největší tribunu slavné dráhy prohlédnout v hotelu The Daytona One rekordní Bluebird. S ním Sir Malcolm Campbell popáté překonal v Daytoně světový rychlostní rekord, když dosáhl průměrné rychlosti 445,488 km/h. Psal se rok 1935. Teprve pak přestaly parametry dráhy stačit a boj o největší rychlost se přesunul na dno vyschlého solného jezera Bonneville ve státě Utah.
Závody na pláži se však vesele jezdily dál! Ve třicátých letech se přemístily více na jih z Ormondu do Daytony. Trať od Jižní po Severní zatáčku (slavná North Turn) se jela z půlky po pláži a z půlky po souběžné silnici.
Až v roce 1959 se závody odstěhovaly na nový permanentní okruh Daytona International Speedway, kde se jezdí dodnes. Největší závod stock cars, slavných 500 mil Daytony, se letos jel podvaašedesáté! Přinesl vlastně všechno, návštěvu amerického prezidenta (po patnácti letech), odložení z neděle na pondělí pro déšť, dramatické souboje a večerní finále po prodloužení na rekordních 209 kol. Byl také otevíracím závodem amerického mistrovství NASCAR Cup Series. Tedy první ligy stock cars, upravených cestovních vozů, jejíž počátky sahají do konce čtyřicátých let.
První mistrovství v roce 1949
Na bohatou historii závodů stock cars navazuje každoroční přehlídka Historic North Turn Legends Beach Parade. Po původní trati se až po věhlasnou North Turn projíždějí historické závodní automobily. Nezřídka s původními řidiči, kteří pamatují slávu plážových bojů. Floridská Daytona Beach je prostě kolébkou amerických závodů upravených cestovních vozů. Bill France Sr. byl jedním z úspěšných jezdců a v prosinci 1947 založil NASCAR, organizaci pro jejich oficiální pořádání. Ta postupně sloučila jednotlivé projekty do celonárodního amerického mistrovství, jaké se pořádá dodnes. Ostatně NASCAR je zkratkou National Association for Stock Car Auto Racing. Rodina Franceových vládne organizaci NASCAR dodnes. Bill France senior se stal jejím prvním prezidentem, nejbližšími spolupracovníky mu byli Bill Tuthill, Cannonball Baker, Eddie Bland a Marshall Teague. Nová organizace uspořádala první závod na pláži v únoru 1948 (vyhrál Red Byron před Marshallem Teaguem) a většinu startujících vozů tvořily Fordy a Chevrolety.
První oficiální mistrovství NASCAR bylo vypsáno na sezonu 1949 pro automobily odvozené ze sériové produkce (Strictly Stock). Jelo se osm mistrovských závodů, Red Byron vyhrál dva a stal se prvním mistrem. Druhý byl Lee Petty, zakladatel úspěšné dynastie závodníků, jenž ještě v roce 1959 vyhrál 500 mil Daytony se svým Oldsmobile! V roce 1964 tam už zvítězil poprvé jeho syn Richard Petty (ročník 1937), který přidal ještě triumfy v letech 1966, 1971, 1973, 1974, 1979 a 1981. Takže dosáhl nejen rekordního počtu sedmi prvenství v 500 mil Daytony, ale také celkového rekordu 200 vítězství NASCAR (z toho 27 jen v roce 1967). V roce 1992 se rozloučil se závodní činností, ale na okruzích se objevuje dosud jako šéf vlastního týmu, pro který s jeho legendárním číslem 43 startuje Bubba Wallace.
Mistrovství NASCAR však má více legend a také jejich vozy jsme letos viděli na devátém ročníku plážovém revivalu, kde účinkovaly snad všechny kategorie Stock Cars od Modifieds po Hot Rods! Úžasná je například historie týmu Wood Brothers, vůbec nejstaršího v celém poli NASCAR, jenž existuje dodnes! Glenn Wood jel v roce 1950 první závod na Morris Speedway ve Virginii, ale skončil havárií, když narazil do vozu odstaveného uprostřed dráhy. Cestou domů jim závodní vůz shořel. Tým se rozpadl, ale Glenn se nevzdal. Vyhrál čtyři závody v Daytoně, s bratry založil sestavu Wood Brothers, pro kterou jezdili i ti nejlepší, a letos byli Wood Brothers na startu v Daytoně opět!
Jeden z původních Fordů, na němž závodil Glenn, se objevil na plážovém revivalu s jeho bratrem Leonardem za volantem, zatímco s nejnovějším Fordem Mustang Stock Car obsadil jejich jezdec v 500 mil Daytony 2020 sice až devatenácté místo, ale ve druhém závodě na 400 mil v Las Vegas dojel o týden později druhý! Tým Wood Brothers je na závodní trati sedmdesát let. Glenn zemřel loni v lednu ve věku 93 let. Tým vedou jeho synové Eddie a Len spolu s dcerou Kim, kterým značně pomáhají členové třetí generace Jon, Jordan a Keven Woodové. Nyní se těší na velké vítězství s pořadovým číslem 100; zatím jich má Wood Brothers od roku 1950 devětadevadesát (osmadevadesáté přišlo na 500 mil Daytony 2011)!
Podobných příkladů je v historii amerického autosportu mnohem více. Mario Andretti, který letos oslavil osmdesátiny, byl také jezdcem stock cars; neméně legendární Anthony-Joseph Foyt považuje svoje působení u Wood Brothers za nejlepší ve své závodnické kariéře. Jako encyklopedie Kdo je kdo v automobilovém sportu se čte výčet slavných jezdců, kteří působili v týmu Wood Brothers. Patří k nim Fireball Roberts, Buddy Baker, Dale Jarrett, Cale Yarborough, Junior Johnson, David Pearson, Ricky Rudd a Mark Martin, abychom jmenovali jen některé. Wood Brothers byli vždy věrní značce Ford. Pravnuk zakladatele automobilky Edsel Ford je označil za velmi důležité členy velké Ford family.
Pole závodních vozů NASCAR nyní tvoří automobily Ford, Chevrolet a Toyota, když Dodge (Chrysler) před sezonou 2013 odstoupil, protože neměl k dispozici špičkový tým (Roger Penske přešel na Fordy). V minulosti však vítězily i jiné značky a pole závodních vozů bylo pestřejší. Historie NASCAR je historií amerických automobilů. Nakonec i dnešní závodní Toyoty Stock Cars vznikají v Kalifornii. Z někdejších legend to byl třeba dominantní rok 1953 pro Hudsony, když Fabulous Hudson Hornet mistra Herba Thomase vyhrál 12 ze 37 závodů a byl první, který v celé sezoně žádný nevynechal. Jeho úspěch oslavil také animovaný film Auta (The Cars)! Kromě Fordů, Chevroletů a Hudsonu přišly ke slovu rovněž Oldsmobile, Pontiac, Buick, Nash, Plymouth, Dodge, Studebaker, Mercury a některé další značky. Zapomenutou výjimkou je jediné vítězství NASCAR britského Jaguaru v New Jersey roku 1954. Na historické jízdě v Daytona Beach však byly jen americké automobily. A desátý ročník je naplánován na 6. února 2021, kdy snad už bude svět opět v pořádku.
Text: Tom Hyan Foto: autor a TH Motormedia