Ceny dálničních známek byly v nedávné minulosti velkým tématem. Minulá vláda se odhodlala k odvážnému a obecně nepopulárnímu kroku, kdy skokově zdražila dálniční známky a zavedla mechanismus, který každoročně upravuje jejich cenu. Klíčové byly dva faktory, a sice inflace a délka dálniční sítě. Řidiči trochu nadávali, ale nakonec si zvykli. Systém přinášel potřebné finance a zdálo se, že funguje dobře. Jenže jak upozornily Seznam Zprávy, současná vláda hodlá automatickou valorizaci cen dálničních známek zmrazit a tento „automat“ vypnout.
Jeden by se mohl radovat, protože ceny nebudou meziročně růst, ale dobrá zpráva to není ani náhodou.
Kosmetická hloupost
O záměru zastavit valorizaci cen dálničních známek mluvil už koncem roku 2024 třeba také Martin Kolovratník za ANO. Kritizoval meziroční zdražení známky o 140 Kč a ve svém článku hovoří o „spravedlnosti vůči motoristům, kteří už teď čelí rostoucím nákladům na každodenní život.“
Podle Kolovratníka jsou ceny dálničních známek na úrovni rakouských cen, ale tamní síť dálnic je hustší. To je pravda, ale Kolovratník zároveň dodává, že „rozdíl v kvalitě i rozsahu je propastný“. Jsou to typické pseudoargumenty a je opravdu fascinující vidět politiky z hnutí ANO, jak plivou na české dálnice, zatímco mezi lety 2014 až 2019 měl resort dopravy na starost Dan Ťok za hnutí ANO, následně Vladimír Kremlík (za hnutí ANO) a v letech 2020 a 2021 superministr Karel Havlíček (také za hnutí ANO).
Nadávky na českou dálniční síť a řeči o tom, jak zaostává za evropskými standardy, jsou naprostým nesmyslem a pouze snahou vyprodukovat alespoň nějaké důvody, kvůli kterým by se mělo říkat, že je u nás všechno špatně. Tuzemská dálniční síť naprosto odpovídá evropským standardům, pokud jde třeba o dálniční tunely, tam standardy určitě převyšuje. Jeďte se podívat třeba do Itálie, kde některé tunely na dálnicích vypadají, jako kdybyste jeli v jeskyni.
Kolovratník navrhuje „evropské ceny“ zavést ve chvíli, kdy budou dálnice plnit „evropské standardy“. Ty už plníme, takže je všechno v pořádku. A pokud přistoupíme na tuhle hru, je otázkou, jestli je dobrým nápadem snižovat peníze vybrané z dálničních známek, čímž bude logicky méně peněz na dálnice a tím pádem se asi k těm domnělým evropským standardům zas tak moc rychle nedopracujeme.
Především ale toto zmrazování cen je pouze hloupá kosmetika. Minimálně v současnosti. Černou práci v podobě skokového zdražení udělala minulá vláda. Současná vládní garnitura se tak může tvářit, jaké blaho motoristům dopřává, ale koule na vrácení cen na původní úroveň samozřejmě nemá. Oproti roku 2025 zdražila roční známka pro letošek o 130 Kč. Bavíme se tedy o zdražení v řádu několika málo procent. V případě už zavedeného automatu je to zdražení přijatelné, zejména v kontextu rychle rostoucí dálniční sítě (konečně). Čím déle ale bude automat vypnutý, tím více peněz bude potřeba a tím větší cenový skok nastane, až se k moci dostane zase někdo alespoň trochu příčetný, kdo nechce všechny státní finance rozházet.
Argumentace zahraničím: Proč se nekoukáme na Slovensko?
Je také fascinující, jak se politici obrací do zahraničí při odůvodňování různých kroků a vybírají si státy přesně podle toho, jak se to zrovna hodí. Takže třeba tady pan Kolovratník argumentuje Rakouskem. „Podívejte se, jak krásnou tam mají dálniční síť, jak plní evropské standardy, ale ceny jsou jak u nás“. Vytváří se dojem, jací jsme tady chudáci a jak je na nás ten stát strašně zlý a ošklivý.
Proč se ale nedíváme na Slovensko, se kterým jsme teď evidentně největší kamarádi, když tam čeští politici jezdí utužovat přátelství a brát inspiraci na to, jak skvěle jim tam funguje všechno od médií přes kulturu až po zdravotnictví? I tam došlo v nedávné minulosti ke skokovému zdražení, teď tam stojí roční dálniční známka zhruba 2300 Kč a dálniční síť? Ta je přibližně poloviční oproti té české. Takže na tom evidentně nejsme zas tak špatně.
Češi jsou národem, který rád nadává vždycky a na všechno a který se rád lituje. Politická garnitura (ta současná především) ráda na tuhle notu zabrnká. Jenže realitou je fakt, že motoristé u nás nejsou žádní chudáci. Česko je naopak země automobilům zaslíbená a jinde v Evropě nám mohou jen závidět. Při nákupu auta tady neexistují žádné emisní daně, takže tu spalováky pořád stojí relativně málo. Paliva máme jedny z vůbec nejlevnějších z celé Evropy, přestože tu ještě nedávno byla „Fialova drahota“ (ale z daní za paliva se také platí silnice), jezdí se tu relativně svobodně a dokonce máme na pár úsecích dálnic i 150 km/h. A ta dálniční známka? Roční za 2570 Kč znamená, že denně utratíte za použití dálnic sedm korun, respektive měsíčně něco málo přes dvě stovky. V Itálii zaplatíte 1500 Kč (i více) jen během jedné cesty na dovolenou. V Chorvatsku dáte devět stovek za jednu cestu po dálnici na Makarskou.
Někteří si to nechtějí připustit, ale u nás se za dálnice i po zdražení platí pořád přijatelné peníze. Platíte přitom nejen za rychlost, ale také za bezpečnost. Dálnice jsou suverénně nejbezpečnější tuzemské komunikace, což je nakonec další vizitka jejich kvality.
Mražení, nebo snad snižování cen dálničních známek, je možná na první pohled líbivé, ale reálně to není nic jiného, než tupý populismus. Ve finále na tento krok stejně doplatíme všichni. Jakmile časem začnou chybět peníze vybrané za dálniční známky, buď se to projeví na výstavbě dalších komunikací a na jejich údržbě, nebo se peníze doplní z jiných daní placených i těmi, kteří třeba nemají ani řidičák.
Ne nadarmo se říká, že by se nemělo měnit to, co funguje. A stávající systém dálničních známek funguje dobře.
Zdroj: autorský text
