Nepovolená není nepřiměřená. Překračování rychlosti je i u těžkých nehod zcela marginální příčinou

Koncem května zahájila organizace BESIP novou kampaň zaměřenou na nepřiměřenou rychlost. Má jít o největší preventivní projekt posledních let. Součástí kampaně bylo také šokující video z dílny Víta Klusáka, zobrazující nehodu auta s kočárkem. Cílem je přimět řidiče, aby se zamysleli nad svým chováním a zejména nad rychlostí, jakou se po veřejných komunikacích pohybují. Záměr je to snad užitečný, veřejná debata se v této souvislosti však opět stáčí převážně k nedodržování povolené rychlosti. To však není to samé – a rozhodně nejde o bezvýznamné slovíčkaření, jak potvrzují i oficiální statistiky.

Podle analýzy Centra dopravního výzkumu (což je stejně jako BESIP organizace ministerstva dopravy) má nepřiměřená rychlost skutečně největší podíl na počtu usmrcených (v letech 2011 až 2019 to bylo 40 %) a těžce zraněných osob (2011-2019 32 %). Překračování povolené rychlosti v tom však hraje zanedbatelnou roli!

Analýza dělí pojem „nepřiměřená rychlost“ na další oblasti. Z nich tou vůbec nejčastější je „nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (náledí, výtluky, bláto, mokrý povrch apod.)“. Právě tato příčina může za největší počet nehod obecně, v případě usmrcených osob a těžkých zranění je nejčastější příčinou „nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (zatáčka, klesání, stoupání, šířka vozovky apod.)“.

BESIP přitom ve svých materiálech hovoří o tom, že 86 % řidičů pravidelně překračuje rychlost, a dává to do souvislosti právě s těžkými nehodami. Jenže mezi nehodami způsobenými nepřiměřenou rychlostí je překračování rychlosti až sedmou nejčastější příčinou z devíti. Na devátém, tedy nejméně častém místě, je mimochodem „překročení rychlosti stanovené dopravní značkou“.

Jaký závěr vyplývá ze skutečnosti, že a) naprostá většina řidičů překračuje povolenou rychlost a b) překračování povolené rychlosti je statisticky zanedbatelnou příčinou těžkých nehod, ponecháváme na úvaze čtenářů.

Pro zajímavost, v tomto videu upřesňuje vedoucí BESIPu Tomáš Neřold, že oněch necelých 90 % řidičů překračujících rychlost se týká jízdy v obci. V obci přitom připadají 2,3 úmrtí na tisíc nehod, zatímco na silnici I. třídy to je 9,7 úmrtí na tisíc nehod (data za rok 2021).

Kompletní statistiky nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí najdete v tabulce. Data CDV jsme seřadili podle celkového počtu nehod připadajícího na jednotlivé kategorie. Všimněte si, že na prvních příčkách co do počtu nehod jsou dlouhodobě stále stejné příčiny. O to více překvapuje konstantní důraz na dodržování maximálně povolené rychlosti. Druhým faktorem hodným pozornosti je to, že počty většinově klesají.

Z celkem 460 lidí, kteří na českých silnicích zahynuli v roce 2020, zemřel v důsledku překročení nejvyšší povolené rychlosti jeden jediný, tedy 0,22 % z celkového počtu. Stejně vychází také podíl těžce zraněných (4 z 1807). Zdroj: Centrum dopravního výzkumu

Ministerstvo dopravy se prostřednictvím BESIPU opět zaměřuje na problém, který sice určité zlepšení může přinést, ale ignoruje oblasti s mnohem větším potenciálem pro zlepšení celkové bezpečnosti provozu a současně vytváří dojem, že právě rychleji jezdící řidiči mohou za všechno. Důvod je nasnadě, je to jednodušší.

Ty skutečně nejčastější příčiny nehod způsobených relativně vyšší rychlostí totiž jdou za řidiči jen částečně. „Nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky“, respektive „dopravně technickému stavu vozovky“ v praxi mnohdy znamená to, že řidiče překvapí náledí nebo bláto vytahané zemědělci za zatáčkou na mokrou silnici, případně nepřehledná zatáčka jako taková.

Co s tím? Měřit a pokutovat, co jiného

Pokud aktuální kampaň přiměje řidiče zamyslet se nad chováním na silnicích, uškodit to jistě ničemu nemůže. Jenže celá problematika pojmu „nepřiměřená rychlost“ je mnohem složitější a rozhodně to není o tom, že „jedete autem, který neznáte, který je relativně velký, je relativně hodně výkonný a vy absolutně nevíte, co s tím máte dělat,“ jak říká hlas pana Klusáka v traileru na chystaný film. Jestli tahle věta něco ilustruje, pak jedině to, že tvůrci filmu pojem „nepřiměřená rychlost“ nechápou nebo chápat nechtějí.

Nebylo by to zdaleka poprvé, co BESIP a CDV záměrně manipulují skutečnost tak, aby se hodila do krámu represivní politice ministerstva dopravy – ať už šlo o směšné, jediným pohledem do dat snadno vyvratitelné tvrzení, že nehody s přítomností alkoholu do do 0,024 % mají nadprůměrně závažné následky, nebo o účelově kladené rovnítko mezi nepozornost a telefonování za volantem v kampani zaměřené na podporu zpřísnění trestů pro telefonující řidiče:

Přečtěte si také:

MDČR nedokáže obhájit přísnější tresty za telefonování. Otázky soustavně ignoruje

I nyní se můžeme domnívat, že skutečným cílem zavádějící kampaně, na kterou prostřednictvím Fondu zábrany škod přispěli 45 miliony korun sami řidiči, je získat veřejnou a politickou podporu pro další zavádění radarů, jež jsou pro obce lukrativním zdrojem příjmů. Bezpečnost tuzemského provozu pro nadcházející léta totiž řeší dokument s názvem Strategie BESIP 2021-2030, který si vytyčil několik základních oblastí. Na prvním místě je právě nepřiměřená rychlost. Přestože jsme si na datech CDV jasně potvrdili, že nepřiměřenou rychlost nelze v žádném případě a podle žádné logiky zaměňovat za překračování povolené rychlosti, BESIP navrhuje tato opatření:

• Zajistit účinný a viditelný dohled nad dodržováním rychlostních limitů
• Rozšiřovat automatizovaný dohled (úsekové a profilové měření) v místech s častým výskytem zranitelných účastníků dopravy nebo v rizikových lokalitách, např. uzavírkách
• Zvýšit motivaci dodržovat rychlostní limity pomocí zvýhodnění na pojištění (s využitím ISA, tzn. systému podporující dodržování rychlostních limitů)
• Provádět edukativní a osvětové aktivity ke zlepšení vnímání smyslu rychlostních limitů a zvyšování ohleduplnosti
• Zavádět automatické systémy řízení rychlosti (ITS) na kapacitně zatížených komunikacích
• Odstraňovat lokality, kde dochází k bodovému snížení rychlostního limitu (např. realizace podchodů místo přechodů v extravilánu, přestavba nepřehledných křižovatek)

Ve stejném dokumentu se přitom zároveň uvádí, že statistiky znají zhruba 8200 míst s vyšším výskytem nehod, respektive že 40 % těchto nehod se děje na pouhých třech procentech celkové silniční sítě. Zdálo by se tedy logické, že právě tam bude směřovat hlavní úsilí. Priority jsou ale zjevně jinde. Jako by nám stát mezi řádky prostřednictvím kampaně sděloval cosi jako „zpomal, protože my nejsme schopni řešit skutečné problémy a vlastně to ani nemáme v plánu. Hlavní je vydělat na radarech.“

Jakub Bartek, Jiří Červenka

Aktualizováno 22. 6. 2021 – Původní verze textu nesprávně uváděla, že data o podílu překračování povolené rychlosti na příčinách vážných nehod nebyla dříve dostupná. Lze je ale nalézt v aplikaci CDV na https://nehody.cdv.cz