Test na pondělí: Audi R8 V10 Plus vs. Jaguar F-Type SVR

Jsme národ, který nechce snít. Alespoň pokud jde o auta. Nevěřili byste, jak často se nás lidé ptají, jaký smysl má v našich podmínkách testovat a dokonce srovnávat auta, na která reálně dosáhne jen velmi malá část obyvatel. Češi přece chtějí hlavně obrovský kufr a turbodiesel s nízkou spotřebou. Čtyřikrát víc aut zobchodují na trhu ojetin. Jenže i u nás se najdou tací, kteří se o auta zajímají, vydělávají slušné peníze a třeba zrovna dospěli k názoru, že by bylo správné se za svůj úspěch také patřičně odměnit. A my jsme tu od toho, abychom jim výběr usnadnili, stejně jako jsme v minulosti radili s volbou naftového SUV. Služba veřejnosti, chápete? Pro sebe bychom tu řeholi přece nepodstupovali.

Jaguar sází na klasické rozvržení s motorem vpředu. Pohon všech kol preferuje zadní nápravu

Audi R8 V10 Plus je již opravdový supersport, čemuž odpovídá i koncepce s motorem uprostřed

Aut pro radost je dnes na trhu spousta. Na webu Autobible.cz najdete třeba velké srovnání čtyř ostrých čtyřkolek s cenou okolo milionu. V kategorii do dvou milionů jsme porovnávali BMW M2 a Porsche Cayman. Takhle bychom mohli kolem Porsche 911 za tři miliony pokračovat dál. Na auta, která jsou předmětem tohoto srovnání, byste ale potřebovali ještě víc. Audi R8 V10 Plus i Jaguar F-Type SVR jsou vrcholné sportovní modely obou automobilek. Na první pohled se může zdát, že to nejsou přímí soupeři. Vždyť Jaguar má relativně všední klasickou koncepci s přeplňovaným osmiválcem vpředu, zatímco Audi sází na exotické uložení atmosférického desetiválce mezi nápravami. Liší se také cenovkou. Jenže v kategorii aut s cenou od čtyř milionů korun nahoru se potenciální klientela rozhoduje úplně jinak.

[su_note note_color="#d6d6d3"]

Doporučujeme: Test  Mercedes-Benz AMG GT R

Praktická kritéria jako velikost kufru, dojezd, připojení telefonu a místo pro čtyři lidi zákazníci už pravděpodobně vyřešili nákupem nějakého dynamicky nadaného luxusního SUV. Pokud jde o „auto na hraní“, důležitý je především styl a image. A pro někoho mohou být rozhodující i dynamické parametry. Třeba zrovna vy nutně potřebujete auto, které má v kolonce výkon napsáno „přes 600 koní“ a tříciferný údaj maximální rychlosti začíná trojkou.

Přes tři sta jedou s přehledem

Oba dnešní soupeři, Audi R8 V10 Plus i Jaguar F-Type SVR, do rychlostní kategorie „300 +“ spadají s naprostým přehledem. Jaguar má udávanou nejvyšší rychlost 322 km/h, Audi zvládne dokonce 330 km/h. Jaguar s výkonem 575 koní za Audi, které má 610 koní, trochu zaostává, ale pořád je to fascinující hodnota. A v případě testovaného Audi je fascinující i cenovka skoro 5,5 milionu korun, která se blíží teritoriu vozů ještě věhlasnějších značek.

Kvalita detailů u Jaguaru možná neodpovídá ceně, ale až sešlápnete plyn, bude vám to jedno

U Audi víte, za co jste utratili svých pět a půl milionu. Fascinující je naprostá použitelnost

Je zvláštní, že dnes už taková čísla bereme skoro jako samozřejmost. Přitom to není zase tak dávno, kdy se podobnými parametry mohly pochlubit jen ty nejurozenější modely z urozených. Vzpomeňte třeba na ikonický McLaren F1 nebo Ferrari Enzo. Parametry se jim dnešní soupeři až nebezpečně přibližují, a přesto jsou to auta, která jsou použitelná každý den, nevyžadují zase až tak moc kompromisů a stojí o několik řádů méně. Také jsou ale šokujícím způsobem rychlá.

[su_note note_color="#d6d6d3"]

Doporučujeme: Alfa 4C Spider vs. Porsche 718 Boxster S

Za pozornost stojí i skutečnost, že jsou možná poslední svého druhu. Postupná hybridizace a elektrifikace schovávající se za „šlechetnou“ snahu o ochranu klimatu mění celý automobilový trh. I sportovní vozy nastávajících let budou jiné, elektrifikované. Třeba tu naposledy vedle sebe máme skutečná sportovní auta, která přenášejí výkon na silnici tradičním a vymírajícím způsobem, tedy z pístového spalovacího motoru (u Audi dokonce ještě atmosférického) přes ozubená soukolí převodovek a diferenciálů.

A tak jsme se v redakci na jeden den obětovali a pustili se do opravdu náročné práce. Po několika hodinách usilovného bádání na severočeských silnicích konečně víme, za jaké auto bychom utratili svých pět milionů my.

Přátelské, ale extrémně rychlé

Kdybychom se měli rozhodovat jen podle tabulek a naměřených hodnot, měli bychom hotovo raz dva. Audi R8 je rychlé. Příšerně rychlé. V přímce i v zatáčkách, na kvalitním asfaltu i běžně hrbolatých českých silnicích. Jeho zásoba mechanické přilnavosti je téměř nevyčerpatelná a v běžném provozu se R8 naprosto vymyká obvyklému chápání něčeho, čemu říkáme „sportovní auto“. K hranici schopností Audi R8 se na silnici v podstatě ani nedá dostat.

Už samotné vzezření Audi R8 vyvolává hodně emocí. Kupodivu ne vždy automaticky pozitivních. Někdo označuje tvary Audi za příliš strojové, umělé a bezcharakterní, jako by inženýři zadali data do počítače a ten po zvážení všech požadovaných parametrů zobrazil tento výsledek. Na druhou stranu má Audi svůj styl a díky nízké, „placaté“ stavbě působí exotičtěji než naježený, ale co do siluety víceméně konvenční Jaguar. Stačí pak stisknout startovací tlačítko a hlasité zaržání deseti atmosférických válců nenechá nikoho na pochybách, jaký potenciál se ve voze ukrývá. Přesto je Audi překvapivě civilizované a kultivované, soužití s ním vlastně nevyžaduje příliš mnoho kompromisů. Jistěže je potřeba počítat s tím, že to není praktické SUV. Ale pokud vozíte jen malý batoh, kreditku a jednoho spolujezdce, nic víc nepotřebujete.

S Jaguarem si v takových těch pro mozek snesitelnějších rychlostech užijete více zábavy

S Audi R8 musíte jet velice rychle, aby se začalo něco dít. Na běžné silnici to moc nejde

Ta snadnost soužití ukazuje, jak se supersporty za zhruba dvacet let změnily. Nyní jsou tak přátelské, že s nimi může jezdit i vaše babička, která ani neumí řadit. Máte tu bleskově fungující automat a při normální jízdě Audi nepůsobí příliš výbušně. Na naprostou většinu jízdních situací stačí motor držet v první třetině otáčkoměru a R8 se chová předvídatelně, nezákeřně a kamarádsky. Jako byste seděli v základním Audi TT s automatem.

Respekt si ale získá, zvláště pokud chcete jet svižně. Můžete si hrát s různým nastavením motoru a převodovky, ale nejvíc vás asi bude zajímat tlačítko umožňující „otevřít“ výfuk. Zplodinám atmosférického desetiválce pak kromě povinných katalyzátorů nestojí nic v cestě a když si počkáte, až se motor pořádně roztočí, začnou se dít věci.

Kouzlo atmosférického motoru je v tom, že svou sílu odevzdává lineárně. Je to vlastně taková zkouška odvahy. Pokud se začnete bát, prostě zatáhnete za pádlo pod volantem, Audi R8 přeřadí na vyšší rychlostní stupeň a příval síly mírně poleví, jak se prodlouží výsledný převodový poměr.

Divokost motoru připomíná superbike

Na konci obce se ale otevírá široká a prázdná silnice, sbírám odvahu, podřazuji u 50 km/h na dvojku a konečně mohu sešlápnout plyn na podlahu. Je to jako katapult. Než se člověk stačí vzpamatovat z mocného přetížení, velký digitální otáčkoměr zběsile bliká červeně a dožaduje se vyššího rychlostního stupně.

U číslovky 9 značící 9000 otáček motoru za minutu zatahuji za pravé pádlo pod volantem, dvouspojková převodovka bleskově přepne na druhý hřídel a celé se to opakuje znovu. A ještě jednou. A ještě... Teprve až na šestku se příval přetížení trochu uklidní, jak začne Audi prohrávat svůj boj s odporem vzduchu. Ale ani tak se nedá říci, že by se auto kolem číslovky 250 na rychloměru ploužilo. Ono kolem ní vlastně proletí docela snadno.

Kompresorem plněný osmiválec Jaguaru má fantastický zvuk a brutální sílu ve středním pásmu

Atmosférický desetiválec v Audi připomíná charakterem (a zvukem) sportovní motorku

Nemyslete si ale, že Audi umí jezdit jen rovně. Když se karbon-keramické brzdy naplno zakousnou, způsobuje vzniklé zpomalení bolest. Odezva pedálu je velmi čitelná a účinek brzd se dá velmi snadno dávkovat, nepůsobí to takovým tím gumově přeposilovaným dojmem, který je u spousty moderních aut otravný.

A takhle komunikativní a vyvážené řízení u žádného moderního Audi nepamatuji. Odpor řízení je přirozený a řidič rychle získá v auto potřebnou důvěru, která mu dovoluje neustále posouvat pomyslnou hranici možností dál a dál. Přesto nikdy nezmizí ten vnitřní strach z velkého, uprostřed umístěného motoru, který ve špatně najetých zatáčkách může zapůsobit trochu jako kyvadlo.

Audi R8 je sice čtyřkolka, ale to neznamená, že máte automaticky vyhráno a že se tím vynulují fyzikální zákony. Stačí špatně odhadnout nájezd do zatáčky, zavřít prudce leknutím plyn a když si do toho ještě ťuknete do brzd, začne vás zadek předbíhat a ESP s tím už nic moc neudělá. Není to tak děsivé jako u starých Porsche a především se to děje v rychlostech daleko za legálním limitem. Ale zdravý respekt si Audi R8 získá a je to rozhodně dobře. Přidává to k celkovému zážitku z jízdy.

[su_note note_color="#d6d6d3"]

Doporučujeme: Ford Focus RS vs. Ford Mustang V8 GT

Přesto platí, že aby řidič tohle Audi intenzivně vnímal, musí jet extrémně rychle. Široké pneumatiky a obrovská zásoba přilnavosti zkrátka nedovolí si s autem hrát stejně jako třeba se Subaru BRZ, Mazdou MX-5 nebo některými staršími BMW na úzkých pneumatikách. Tohle je bolest moderních supersportovních aut. Fungují neuvěřitelně dobře, ale zároveň se při tom moc nebavíte.

Mamutí síla motoru, jeho jekot a šokující nárůst hodnot na rychloměru samozřejmě posouvají zážitek do jiné sféry, ale spíše než při vymetání průměrné české silnice je Audi R8 zábavné na širokých silnicích s velkými poloměry zatáček nebo někde na prázdném úseku německé dálnice. Popřípadě na velkém závodním okruhu. Na zajíždění traťových rekordů je to určitě perfektní nástroj. Na silnici je to však trochu jiný příběh. Audi R8 je tak dokonalé, až působí téměř sterilně. Jako virtuální realita. Těžko se mi v celé té německé serióznosti hledaly pro mne naprosto stěžejní prvky radosti z jízdy. Takové, které kolem sebe Jaguar F-Type SVR rozstřikuje na všechny strany.

Sympatický chuligán

Kdybychom vše měřili stopkami, nebude Jaguar nikdy na Audi stačit. Kdekoli na závodním okruhu nebo i na dostatečně široké silnici s kvalitním povrchem mu Audi ukáže záda. Jenže Jaguar F-Type SVR to vynahrazuje charakterem. I v relativně obyčejných rychlostech na relativně obyčejných silnicích rozehrává vzrušující koncert emocí. Je hlučný, výbušný, drzý. Dalo by se říci, že svým způsobem i vulgární. Ne nutně tím stylem, jako kdybyste přišli v teplákové kombinéze opilí do opery a pokřikovali nadávky. Ale nedokážu pochopit, jak tohle mohlo projít normovaným měřením hluku a emisí. Pokaždé, když jsem jel v Audi za Jaguarem a kolega sešlápl plyn na podlahu, ze zadních výfuků britského vozu se vyvalil zřetelný obláček kouře a interiér Audi po chvíli naplnil charakteristický zápach nedokonalého spalování.

Inu, věřme Jaguaru, že se s emisními normami nějak vypořádal a dále to nerozmazávejme. Volkswagen přece v laboratoři také všemu vyhověl... Jaguar má ale oproti Audi něco, co je opravdu důležité. Osobnost. Nebere se tolik vážně, dělá si sám ze sebe legraci a nestydí se přiznat drobné nedokonalosti. Přesto je velmi schopný, děsivě rychlý a na obyčejné silnici se vedle Audi nemusí vůbec stydět.

Vedle placaté R8 vypadá Jaguar F-Type jako nějaké SUV. Audi je ale překvapivě použitelné

Za Audi se lidé otáčejí proto, jak vypadá. Za Jaguarem proto, jaký má zvuk

Díky kompresorem přeplňovanému osmiválci ujede z nízkých rychlostí kdekomu. Dokonce i červenému Audi, kterému chvíli trvá, než se pořádně roztočí. Sice cítíte, že část výbušnosti motoru se ztrácí v klasické automatické převodovce, ale pokud jde o dynamiku v přímce, nikdo nemůže označit Jaguar za pomalý. Audi nad ním získá citelnou převahu až někde u 200 km/h.

A ačkoli je podvozek Jaguaru trochu houpavější, řízení rozžvýkanější a brzdy gumovější (aspoň po přesednutí z chirurgicky přesného Audi), díky klasické koncepci s motorem vpředu a orientací pohonu všech kol na zadní nápravu je s ním jízda na zatočené silnici mnohem zábavnější a auto je hravější. Dovolí řidiči prozkoumávat hranice možností v mnohem nižších, bezpečnějších a pro mozek netrénovaného jedince přijatelnějších rychlostech. V utažených zatáčkách mnohem ochotněji pohodí zadní nápravou snadno kontrolovatelným driftem. V Audi R8 musíte jet už moc rychle na to, aby to byla zábava a ne jen čirá hrůza. Pokud si rádi hrajete s mezí přilnavosti, budete se v Jaguaru bavit víc. Jen mne mrzí, že se SVR nevyrábí i jako čistá zadokolka.

[su_note note_color="#d6d6d3"]

Doporučujeme: Test Mercedes-Benz S 500 Cabriolet

A když se vám pak rozsvítí rezerva paliva, což se bude dít překvapivě mnohem častěji než v Audi, můžete se usadit ve velmi klidném, pohodlném a docela nenápadném autě. Na transkontinentální cesty se zdá Jaguar vhodnější než sice pohodlné, ale přeci jen moc tuhé a hlučné (a chvílemi i trochu neurotické) Audi. Jeho atmosférický motor orientovaný na vysoké otáčky nutí řidiče tlačit na pilu, aby ho udržel pod parou. U Jaguaru naproti tomu jen líně šlapete na plyn a mohutný, kompresorem nafoukaný točivý moment se postará o zbytek. Při dlouhé cestě po dálnici, kdy vám neustále někdo blokuje levý pruh, je to pohodlnější.

Nechte v Jaguaru spadnout otáčkoměr pod číslici 2000 a nic moc se nestane. U Audi to znamená nutnost podřadit aspoň o dvě tři rychlosti, aby si ten naftový Passat za vámi příliš nevyskakoval. Při běžném ježdění proto Jaguar působí méně únavně, Audi vyžaduje od řidiče víc pozornosti.

Ve výfuku shoří snad půlka benzinu

Přepnutí výfuku Jaguaru do standardního „politicky korektního“ režimu z něj udělá klidné a nenápadné GT. Když ale výfuk zapomenete v režimu sportovním, stačí pak v obci podřadit a zezadu se ozve takový rachot, až se sypou okenní výlohy a starší obyvatelé sudetských vesnic budou ve zmatku vzpomínat, kde měli za humny kryt.

Pokud vám jde jen o to, jaký má auto charakter, víc se vám bude líbit chuligánský Jaguar

Audi je tak trochu jako virtuální realita. Funguje tak precizně, až je to celé záhadným způsobem nudné

Podezřívám Jaguar, že při každém zapráskání spálí ve výfuku zhruba půl litru benzínu. Doporučil bych automobilce, aby na palubním počítači uváděla dvě hodnoty spotřeby. Tu, kterou má na svědomí motor, a pak tu, která ukáže, kolik benzínu shořelo ve výfuku kvůli zvukovým efektům. Tipnul bych si, že obě hodnoty by dosahovaly něco kolem 20 litrů na 100 km.

Řešit spotřebu je u aut za miliony hloupost, ale pokud si potrpíte na dojezd, možná vás překvapí, že výkonnější a extrémnější Audi je oproti Jaguaru poměrně skromné. Kdykoliv se v SVR rozsvítila kontrolka rezervy, mělo R8 vždy ještě zhruba půl nádrže k dobru. Když ale jedete „normálně“, obě auta umí jezdit přibližně za 14 litrů na 100 km. A to slibuje opravdu velký akční rádius.

Zejména bezprostředně po přesednutí z Audi R8 je jasně cítit, že Jaguar je z dnešní dvojice horším – či lépe řečeno méně dokonalým – autem. Ať si s nastavením podvozku, motoru nebo převodovky hrajete, jak chcete, vždycky bude v zatáčce houpavější, na brzdách méně stabilní, převodovka vás nebude pokaždé poslouchat na slovo a ve výsledku budete pomalejší. A přece má člověk za jeho volantem větší radost ze života.

Verdikt

Jestli hledáte technickou a funkční dokonalost, kupte si Audi R8 V10 Plus. Bez debat. Jako byste vedle sebe postavili vypracovaného olympijského desetibojaře a prostého dřevorubce. Audi je ten olympionik, který má přísnou dietu, denní program v tělocvičně, trénuje, natáčí pro sponzory reklamu na deodorant a celé čtyři roky žije proto, aby potom před miliony diváků u televize jeden večer předvedl rekordní výkon na zlatou medaili. Jaguar je vedle něho dřevorubec, který si tolik nehlídá dietu, nepotrpí si na vzhled zevnějšku, mluví sprostě a nemusí si dělat „dobré píár“ před kamerami. Já ale vím, s kým bych šel raději večer na pivo. S Jaguarem jsem se celou dobu bavil víc a pokud bych si měl mezi těmi dvěma vybrat já osobně, utratil bych své peníze raději za britské kupé.

Původně v tištěné Autobibli, kde najdete i spoustu dalšího zajímavého čtení o autech a lidech kolem nich. Stostránkový magazín Autobible stále pořídíte v každé dobré trafice za pouhých 49 Kč. Za stejnou cenu si ho můžete objednat i online a poštovné budete mít zdarma!

[wpsm_comparison_table id="96" class=""]

[su_hello-bank-calculator]