Vyšší povolená rychlost a nižší povolená hladina alkoholu v krvi neznamenají automaticky nebezpečnější silnice. Jako nejnovější potvrzení této zjevné skutečnosti můžeme brát údaje o počtu obětí dopravních nehod v EU za rok 2018.
Nejnižší počet mrtvých v přepočtu na milion obyvatel (28) vykázala Velká Británie, na opačném konci stojí Rumunsko (49). Vyplývá to z údajů Evropské komise, na které upozornila v tiskové zprávě organizace ‚Vize nula“:
Přepočet počtu obětí nehod na počet obyvatel je vhodná metrika ke statistickému porovnání jednotlivých zemí, o příčinách rozdílů však neříká nic. Nezohledňuje dopravní výkon („člověkoautokilometry“), hustotu provozu, kvalitu infrastruktury, stáří vozového parku a další faktory, které mají na počet nehod i závažnost jejich následků vliv.
Přesto můžeme z evropských statistik dovodit, že jeden, v praxi nejostřeji sledovaný a přísnými sankcemi vymáhaný, faktor žádný zjevný vliv nemá: nejvyšší povolená rychlost. Kdyby existoval přímý vztah mezi rychlostními limity a bezpečností silnic, nebylo by možné, aby na sedmém místě žebříčku stálo Německo. Země s extrémně hustým provozem, která ale mimo obec povoluje jízdu rychlostí 100 km/h a na významné části dálniční sítě neuplatňuje rychlostní omezení vůbec. Až za Německem najdeme v tabulce Finsko s nízkými limity (50/80/120 km/h) a velmi řídkým provozem. Čím dál přísnější Francie je třináctá atd.
Domníváme se, že nikoliv náhodou tvoří spodní třetinu přehledu vesměs země bývalého východního bloku spolu s Řeckem. Tedy státy, v nichž jsou pokuty v přepočtu na příjem sice mnohem vyšší než třeba zrovna v tom Německu, ale silnice jsou zanedbané, přetížené a zrádné, kvalita řidičského výcviku nízká a vozový park starý. V rychlosti to zkrátka není.
Ještě zjevnější je absence jakékoliv korelace mezi povolenou hladinou alkoholu v krvi a počtem obětí nehod. Nulovou toleranci uplatňují prakticky jen bývalé socialistické země, tedy ty, které obsadily spodní třetinu tabulky. Naprostá většina evropských zemí včetně těch statisticky nejbezpečnějších povoluje půl promile.
Zato jiná korelace vysvítá ze statistik docela výrazně: čím chudší země, tím horší situace na silnicích. Samozřejmě to neplatí bezvýhradně, ale vztah mezi hospodářskou vyspělostí a statistickou bezpečností silničního provozu je nepopiratelný. Bohatší země víc a účelněji investují do silniční sítě a jejich obyvatelé jezdí modernějšími auty. To jsou dva hlavní klíče ke statisticky bezpečnějším silnicím.