Nový typ mladoboleslavské automobilky AZNP nesl jméno Škoda 742, ale pro obchodní účely používal označení Škoda 105 nebo Škoda 120 podle motoru. Představil se na konci září v roce 1976 na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, ale výroba se rozjížděla už v srpnu toho roku. Nový model měl nahradit řadu Škoda 100/110.
Nejlevnější autem v tehdejším Československu byl Trabant 601, který stál 36 500 korun, Combi bylo o tři tisíce dražší. Škoda 105 S, jak se jmenoval úplně základní model nové řady, přišel na 56 000 korun československých a vlastně to bylo nejlevnější normální čtyřdveřové auto relativně moderní konstrukce. Wartburg 353 byl o pětistovku dražší, Lada 1200 stála o dva tisíce víc.
První verze z let 1976 až 1983 měla více chromovaných a zakulacených ozdob. Dnes jsou zrestaurované kusy ozdobou veteránských srazů a nostalgickou vzpomínkou na „zlaté časy“ socialistického centrálního plánování
Modernizovaný typ 742 přišel v roce 1983. Poznáte ho především podle velkých hranatých světel a plastových nárazníků. Ve výrobě vydržel do roku 1990 a počet vyrobených kusů se nakonec zastavil na číslu 2 020 250Kdo chtěl vyšší výkon, pro toho byla připravena Škoda 120 L stála 58 800 korun. To bylo hodně peněz, ale třeba Lada 1500 stála dokonce 72 000 korun. Průměrná mzda v civilním sektoru přitom v roce 1977 dosahovala výše 2462 Kčs. Nejdražší byla „luxusní“ Škoda 120 GLS s cenovkou 65 000 Kčs. Za vozy ze Západní Evropy, především za Simcy nebo Renaulty, musel český motorista často zaplatit přes 100 000 korun. Aspoň takové byly ceny Mototechny v roce 1977.
Základní model 105 S měl například gumové koberce, pevná přední opěradla a vzadu mu nešla stáhnout okna. Ve dveřích byla jen poutka místo opěrek a karoserie byla prosta ozdob. Všechny tyto věci doplnil model 105/120 L, nejprodávanější vůz celé řady. Nejluxusnější provedení GLS mělo čtveřici světlometů, opěrky hlavy a vybavenější palubní desku. V roce 1985 přibyla i pětistupňová převodovka nebo lepší zadní náprava.
Tip: Škoda Octavia 1.0 TSI vs 1.2 TSI – Černobílá záležitost?
Pokud jde o techniku Škody 105/120 z řady 742, vlastně se na koncepci od legendární „tisícovky“ nic nezměnilo. Motor byl pořád vzadu a poháněl zadní kola přes čtyřstupňovou převodovku. Moderní řešení s koncepcí s motorem vpředu bylo zavrhnuto, ačkoli se vývoj velmi slibně rozjížděl.
Modernizace se Škoda 105/120 dočkala v roce 1983, kdy přišel facelift (novým škodovkám se říkalo „emka“) s hranatými předními a zadními světly. Nárazníky odpovídaly novým normám a vozy dostaly nejen přesnější hřebenové řízení, ale také širší rozchod kol (+135 mm vpředu a +110 mm vzadu), což zlepšilo stabilitu a ovladatelnost. Pro starší model se potom vžila přezdívka „užovka“. Nová byla spojka, systém mazání a také zapalování nebo karburátor. Úpravy na motoru prodloužily servisní interval výměny oleje a snížily spotřebu.
Jak byla modernizovaná Škoda 120 hodnocena v zahraničí, vám snad nejlépe přiblíží dobový test britského Top Gearu z roku 1986:
Výroba modelové řady Škoda 742/743 byla ukončena v roce 1990, kdy ji definitivně nahradil Favorit s moderní koncepcí s motorem vpředu a pohonem předních kol a začal tak vlastně velice úspěšnou moderní éru mladoboleslavské automobilky.
Škoda 720 byl prototyp sedanu s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Existovalo i praktické kombi. Byla připravena výroba a rozjela se i ověřovací série, ale nakonec z nadějného projektu sešlo
Prototypy moderní Škodovky s pohonem předních kol existovaly od konce 70. let. Ale legendární Favorit se z nich stal až mnohem později, v roce 1987. Původní koncepce Škody 1000 MB tak přesluhovala o 20 letV letech 1976 až 1990 bylo vyrobeno celkem 2 020 250 vozů Škoda řady 742 a je jen málo motoristů, kteří s ní nikdy nejeli. Mladší generace už se za volant nejspíš jen tak nedostane, ale ještě ti narození kolem roku 1980 na ní nejen dělali řidičský průkaz, ale většinou ji i podědili v rodině jako své vůbec první auto.
Dodnes se můžeme se Škodou 105/120 potkat, i když je to spíše již vzácnost vyskytující se někde mezi vesnicemi. Hlavní dopravní výkon dnes spadá na auta moderní konstrukce a ačkoli je průměr vozového parku stále vysoký, reálně jezdí denně po silnici mnohem mladší auta. Z opovrhovaného vozu, který v posledním desetiletí většinou skončil svou životní pouť někde v křoví u cesty, se po renovacích pomalu stává nostalgický youngtimer. V české motoristické historii má své místo.