Evropská komise dnes představila návrh na snížení emisí automobilů. Ten už nestanovuje přesné číslo, jako tomu je v současnosti, ale počítá s procentuálním snížením produkce emisí CO2. Do roku 2025 to má být minimálně o patnáct procent méně ve srovnání s rokem 2021, do roku 2030 by měl pokles dosáhnout třiceti procent.
Pro některé „zelené“ organizace, jejichž členové by se ze všeho nejraději vrátili zpět ke koním, je to zklamání. V nedávné minulosti se objevovaly požadavky na snížení o šedesát procent a ve hře bylo dokonce i zavedení pevných kvót na prodej elektrických automobilů. Z toho naštěstí sešlo. Výrobci budou podle návrhu motivováni k rychlému uvedení elektromobilů trochu jinak. Ideálem komise je podíl nízkoemisních aut (elektromobilů a automobilů s produkcí emisí CO2 pod 50 g) 15 % v roce 2025 a 30 % v roce 2030. Automobilky, kterým se takového podílu podaří dosáhnout, budou odměněny v podobě nižších nároků na snížení celkových průměrných emisí.
Doporučujeme: Frankfurt ukázal, že doba elektrická přichází. Nebude to ale doba příliš stejných aut?
Kdo stanovené limity průměrných emisí nesplní, ten bude muset zaplatit pokutu v přepočtu 2500 Kč za každý gram navíc u každého prodaného vozu v daném roce. V součtu by tak mohlo jít o obrovské částky. Jen pro připomenutí dodejme, že aktuálním cílem je průměrná produkce emisí 95 g/km do roku 2021. V důsledku aféry Dieselgate se pak navíc začala oficiální měření provádět podle přísnější metodiky.
Pokud bude návrh schválen, nástup elektromobilů bude nevyhnutelný. Soudě podle toho, co automobilky prohlašovaly například během letošního autosalonu ve Frankfurtu, ale nepůjde o žádné velké překvapení. Když totiž sečteme pouze sliby koncernu VW, Mercedesu a BMW, dostaneme dohromady více než stovku nových elektromobilů do roku 2025. A to nepočítáme hybridy.
Doporučujeme: Pokud nevznikne 40 obřích továren na akumulátory, elektromobily nebudou mít na co jezdit, tvrdí VW
V praxi bychom se měli v lepším případě dočkat elektrických alternativ k většině nabízených modelů, takže nakonec bude záležet nejvíc na tom, jak se k podpoře elektromobility postaví jednotlivé země. Dlouhodobě se totiž ukazuje (aktuálně o tom píše třeba CNBC), že průměrní zákazníci o elektromobily a hybridy zájem nemají, takže je potřeba jim je nějakým způsobem vnutit, jak to dělají třeba v Holandsku nebo v Norsku. V Norsku už ale mají elektromobilů tolik, že začínají zavádět nové daně podle hmotnosti.
Problémem je samozřejmě také nedostatečná infrastruktura, což podle aktuálního návrhu komise vyřeší investice ve výši 800 milionů eur na výstavbu dobíjecích stanic a dalších 200 milionů eur určených pro vývoj baterií.
Automobilky, které vygenerují méně než jeden tisíc prodaných aut ročně, dostanou výjimku a emisní omezení se jich týkat nebude.