Po dálnicích by se mohlo jezdit 150 km/h nejen v ČR. Stejnou změnu chystají i jinde v EU a mají pro to dobré důvody

V Evropě je obecným trendem v zájmu bezpečnosti a snižování emisí maximální rychlosti spíše snižovat, ať už se bavíme o rychlosti ve městě, nebo na dálnicích. Česká republika se svým stále ještě aktuálním návrhem na zvýšení dálničního limitu o 20 km/h tak představovala spíše výjimku, ale v rámci EU nejde o jediný stát, kde se podobná debata v současnosti vede. Zvýšit rychlost na některých dálnicích chtějí také v Itálii. 

Tento záměr nedávno oznámil aktuální italský ministr Matteo Salvini v rozhovoru pro Radio 24. Upozorňují na to tamní media, jako na příklad web corriere.it. Salvini své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že naprostá většina smrtelných nehod se aktuálně děje mimo dálnice a ty jsou tudíž velmi bezpečné. Navíc v Itálii v posledních letech došlo obecně k výraznému snížení počtu nehod. Jak uvádí italský magazín Money, zatímco v roce 2014 Itálie evidovala na 14 tisíc nehod, v roce 2021 to byla zhruba polovina. 

Limit na italských dálnicích nebude zvyšován plošně, návrh požaduje dvě základní podmínky. Tou první jsou minimálně tři jízdní pruhy v každém směru, druhým požadavkem je přítomnost systému Tutor, který pomocí kamer měří průměrnou rychlost vozidel. Zvýšit rychlost by se tak mohla například na dálnici A1 (Milán-Neapol), A4 (Milán-Brescia) nebo A26 (Janov-Piemont). 

V Itálii nejde o novou myšlenku. Stejný záměr byl od roku 2001 představen už několikrát. Kromě dvou zmíněných podmínek měly starší návrhy ještě zvláštní požadavky na odvodnění vozovky. Podle odpůrců zvýšení rychlosti na 150 km/h bude tato změna znamenat exponenciální nárůst počtu nehod. Kdy přesně by mohl být návrh převeden do praxe, to zatím není jisté. 

Českou debatu provází hysterie 

Návrh na podobné zvýšení maximální povolené rychlosti se relativně nedávno objevil i u nás s tím, že by novela silničního zákona, která tuto změnu zahrnuje, mohla začít platit už příští rok. Na tuzemských dálnicích se kolem 150 km/h jezdí zcela běžně, takže by nešlo o žádné ohrožení bezpečnosti, ale jen o legalizaci současného stavu. Přesto podobné návrhy vždy vyvolají až hysterické reakce. Například ředitel dopravní policie Jiří Zlý se minulý rok vyjádřil pro Autosalon v tom smyslu, že je zcela proti, že taková změna ohrozí bezpečnost, že je už teď velmi výrazný rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší povolenou rychlostí a že české dálnice jsou stavěny na 120 km/h. Možnosti aktuálních aut, která se pohybují po tuzemských dálnicích, jsou obvykle naprosto ignorovány, stejně jako fakt, že i tuzemské dálnice prošly celou řadou změn. 

Kolegové z webu Garáž.cz k tomu přidávají argument, podle kterého nemá smysl zavádět zvýšení rychlosti, protože jsou dálnice přetížené a v silném provozu stejně takovou rychlost udržet nejde. Jenže to je přesně princip, který už celá léta úspěšně funguje v Německu, kde lze jezdit klidně 250 km/h i na úsecích dálnic, kde jsou jen dva pruhy v každém směru. Obecně totiž platí, že provoz sám obstará regulaci nejvyšší dovolené rychlosti. Případné zrychlení je možné jen tehdy, když to podmínky dovolí. 

Vidět to je i z videí, kterými se tuzemská policie chlubí. V neoznačeném autě, které je pro ostatní účastníky úplně stejně „nebezpečné“ jako kterékoliv jiné auto, pronásledují řidiče jedoucího hrozivých 200 km/h na prázdné dálnici a vůbec nikoho neohrožuje. Videa, kde by k podobné situaci došlo na D1 ve všední den ráno, jaksi neexistují, protože tam reálně nikdo rychle jezdit nemůže. Je tak dost diskutabilní, jaký vlastně efekt mají podobné policejní „honičky“ z pohledu bezpečnosti. 

Sluší se podotknout, že i české dálnice jsou, stejně jako ty italské, jednoznačně nejbezpečnějšími komunikacemi. Platilo to i během masivní rekonstrukce D1 a platí to i přesto, že se na nich zcela běžně jezdí nepovolenou rychlostí.