Naposledy aktualizováno 14. září 2018
Dvanácettroska, Míchačka nebo Dunihlav, to jsou jen některé z přezdívek vlastně jediného československého a později českého malého užitkového automobilu, Škody 1203. Premiéru měla dvanáctsettrojka na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně na den přesně před padesáti lety, 14. září 1968. Výroba začala ve stejném roce a jednotlivé národní podniky si ji přehazovaly jako horký brambor, až byla v roce 1997 oficiálně ukončena.
Hospodářství podobné auto potřebovalo, přesto je s podivem, že ve „východním bloku“ prakticky neexistovala alternativa. Snad jen dvoutaktní Barkas 1000. Dodnes vlastně nemá v produkci značky Škoda přímého nástupce a klasickou Škodu 1203 už potkáte na silnici jen zcela výjimečně. Kdo potřebuje malou dodávku, musí se nyní poohlédnout u jiného výrobce.
Škoda 979/I byl první prototyp lehkého užitkového automobilu. Vznikl už v roce 1956, 12 let před zahájením výroby
Prototyp Škoda 979/II byl větší a prostornější. Pořád měl ale starý a slabý motor, který ovšem sloužil jen jako nouzové řešeníCesta za univerzální malou dodávkou začala už v polovině padesátých let. Na zadání Ministerstva automobilového průmyslu a Podniku zahraničního obchodu Motokov tehdy začaly práce na vývoji zcela nového vozu, který měl sice použít některé „orgány“ z osoboních aut, ale mělo jít o samostatný užitkový model moderní konstrukce.
Doporučujeme: Zajímavé a nadějné prototypy českých aut, které nikdy nevyjely na silnice
První prototypy dodávky se samonosnou karoserií byly sestrojeny už v roce 1956 pod označením Škoda 979/I. Vpředu uložený motor ze Škody 1201 poháněl zadní kola. O rok později vznikly prototypy Škoda 979/II a Škoda 979/III. Třetí prototyp dostal motor uložený nad zesílenou nápravou, lepší jízdní vlastnosti a lepší řešení vnitřního prostoru. V roce 1957 vznikl ještě prototyp IV, což byla skříňová dodávka.
Původní motor 1,2 l o výkonu 36 koní byl pro nasazení v užitkovém voze příliš slabý. Stejně ale sloužil jen k pohonu zkušebních prototypů. Poslední prototyp Škoda 979/V už dostal výkonnější patnáctistovku o výkonu 51 koní. Jenže v roce 1958 byly práce na užitkovém automobilu zastaveny. Nebylo kde ho vyrábět, zastaven byl vývoj motoru a tehdy připravovaný vůz Škoda 1000 MB se koncepčně pro dodávku nehodil.
Jednou z mála alternativ ve východním bloku byl dvoutaktní Barkas 1000
Funkci sanity a malé dodávky dlouho plnila Škoda 1200/1201Nakonec se tedy pokračovalo ve vývoji vozu Škoda 1201, ze kterého vznikl model Škoda 1202. Ten v letech 1961 až 1973 plnil právě roli menšího užitkového automobilu. Přesto už v polovině roku 1958 vzniklo nové zadání připravit užitkový model, který by využil motor a některé konstrukční prvky Škody 1202.
Doporučujeme: Pohnuté osudy automobilek východního bloku — Přežilo jich jen pár
Vůz s typovým označením 997 se vrátil k prototypům Škoda 979 a z nich se vlastně začalo v roce 1960 vycházet. Na konci roku 1960 byl již sestaven první prototyp, který předznamenal pozdější sériový model. Stále měl motor vpředu a pohon zadních kol. Vzniklo nové řešení s lehčí a prostornější samonosnou karoserií. Cílem bylo vytvořit vůz s užitečnou hmotností až 950 kg.
Vývojové práce ale brzdily protichůdné požadavky. Například se měl vyvíjet souběžně i vojenský vůz s pohonem 4x4 a zároveň dostal vývoj za úkol použít některé prvky z vozu Škoda 1000 MB. Od léta 1962 jezdily prototypy prvních moderních sanitek a v roce 1963 vydal Ústav pro výzkum motorových vozidel protokol o vyhovujících jízdních zkouškách. Příprava výroby byla schválena v květnu 1965.
Prototyp Škoda 979/III měl k pozdějšímu designu docela blízko. Koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol již zůstala
Škoda 1203 se rozšířila především jako sanitní vůz. Známý byl i „pohřebák“, který se konstrukčně lišil např. zkráceným prvním rychlostním stupněmProblém byl, že vůz nebylo kde vyrábět. Motory se začaly narychlo vyrábět v Trnavě v montážním závodě domácích spotřebičů a kompletace vozů probíhala ve Vrchlabí. Vrchlabí smontovalo do roku 1981 necelých 70 000 aut, pak se výroba přesunula do slovenské Trnavy. Postupné přesouvání výroby nicméně začalo už v roce 1973.
Doporučujeme: Galerie 15 sportovních aut ze socialistických zemí
Modernizace z roku 1985 přinesla konečně výkonnější motor 1,4 l. Poslední úpravy vůz prodělal již po převratu v 90. letech. Tehdy se ale naplno ukázala koncepce jako beznadějně zastaralá. V otevřeném tržním hospodářství se vůz s koncepcí z konce 50. let již nemohl prosadit.
Škoda 1203 proslula naprosto žalostnou kvalitou řazení (možná odtud právě vznikla přezdívka „Míchačka“, i když ta by mohla evokovat také jízdní vlastnosti), přehříváním motoru, zcela nedostatečným výkonem (často totiž na začátku kolony jela právě houkající sanitka...) a podprůměrnou spolehlivostí zejména již na Slovensku vyrobených kusů. Pracovníci dispečinků jistě vzpomenou, že z nově nafasovaných sanitek 1203 jich z továrny po vlastní ose do garáží v nemocnicích nikdy nedorazil plný počet.