Retro: Lada Niva, Škoda Trekka a další socialistické off-roady

Dnes jsou SUV v módě a trhají prodejní rekordy. Vždyť se jedná o nejprodávanější kategorii nových aut v Evropě, kde donedávna dominovaly klasické hatchbacky segmentu C. Zajímavé je, že móda kompaktních lidových SUV nepřišla z USA, ale paradoxně z druhé strany ideologické barikády v 70. letech. Až na to, že v té době termín SUV nikdo neznal a maximálně si ho mohl spojit se slovy Sovětský Ústřední Výbor. V Sovětském svazu ale vznikl kompaktní off-road Lada Niva. A nic takového předtím v Evropě nebylo. A ani dlouho potom.

Lada Niva je dlouhá léta velice oblíbený off-road pro svou jednoduchou a levnou techniku

V 80. letech na evropském trhu nic podobného nebylo a Niva se dobře prodávala i na západě

Možná i proto byla Lada Niva docela úspěšná nejen ve východní části Evropy, ale také na západě, kam mířila nemalá část produkce. Nic podobného totiž v této cenové a velikostní kategorii nebylo na prodej. Ačkoli Lada Niva používala některá řešení z licenčního Fiatu 124, ze kterého vycházel sedan Lada, Niva byla vyvíjena v režii sovětských inženýrů. Cílem bylo sestrojit auto pro náročné podmínky a nezpevněné silnice.

Doporučujeme: Galerie: Co všechno vás čeká v běžném provozu, když si pořídíte Ladu Niva?

Lada Niva procházela během vývoje velmi náročnými zkouškami, ve kterých se testoval především pohon všech kol a centrální uzamykatelný diferenciál. Vůz byl schopný brodit se v 600 mm hluboké vodě a projel metr hlubokým sněhem, pokud měl univerzální terénní pneumatiky. To byly základní požadavky na nový vůz. Nakonec bylo dosaženo kompromisu, ale třeba brodivost se udávala pořád velmi slušných 575 mm.

Vývoj trval zhruba šest let a technika se musela několikrát předělávat. Bylo potřeba postupně zesílit podvozek a jeho uložení, aby vůz vydržel náročnou práci v terénu. Myslelo se i na zjednodušení případných oprav, horší dostupnost kvalitního paliva a zároveň rozumnou spotřebu a velký akční rádius. Finální design byl schválen v roce 1977. Vůz dostal obchodní název Niva, což v překladu z ruštiny znamená pole.

Od prvních prototypů z počátku 70. let se Lada Niva nijak zásadně nezměnila

Do interiéru se během 40 let ve výrobě nastěhovalo jen velmi málo moderních prvků

Zajímavé je, že Lada je ve výrobě už 40 let a za tu dobu se nějak zvlášť nezměnila. Design zůstal prakticky stejný a ani pod kapotou se neodehrála žádná velká revoluce. Přesto (nebo možná právě proto) se z Lady Niva stala legenda. I samotní designéři o Ladě Niva mluví jako o „Renaultu 5 na podvozku Land Roveru“ a asi nejlépe tak vystihují určení tohoto vozu. Pokud tohle auto nezabijí normy a předpisy, bude se především pro ruský trh vyrábět snad neustále.

Jenže ve východním bloku nevzniklo jen tohle terénní auto. I jiné automobilky se zabývaly výrobou off-roadů nebo vozidel pro náročnější podmínky.

Škoda Trekka

Škodu Trekka jsme mohli přímo porovnat s novým Kodiaqem. Vývoj opravdu hodně pokročil

Škoda Trekka byl speciál vytvořený pro novozélándský trh. Je to takový „český Defender“

U nás se poslední dobou více mluví o voze Škoda Trekka. My jsme měli možnost tento model přímo vyzkoušet a porovnat s novou Škodou Kodiaq. Více se dočtete v exkluzivním článku.

Doporučujeme: Škoda Trekka a Škoda Kodiaq: Takhle vypadá rozdíl více než 50 let v praxi

Počátky Škody Trekka sahají přibližně do poloviny šedesátých let, kdy česká automobilka začínala vyvážet model 1000 MB na Nový Zéland. Tehdejší novozélandské předpisy ale téměř neumožňovaly dovážet hotová auta, takže se sem posílaly díly, které nějaká místní firma musela dávat dohromady. Tou společností byla Motor Industries. Její majitel chtěl současně nabízet farmářům také technicky jednoduchý pracovní automobil, schopný jízdy lehčím terénem. Ve Škodě se plánu chytli. Následoval projekt a první prototyp. Škoda Trekka byla na světě. Výroba se oficiálně rozjela v prosinci 1966, což mimo jiné znamená, že Trekka nedávno slavila padesáté narozeniny.

ARO

Rumunská automobilka ARO byla založena v roce 1957 s cílem vyrábět pracovní a terénní vozy pro potřeby vlastního trhu a pro armádu. Nejprve byla vyráběna v licenci upravená verze sovětského vozu GAZ 69. Velkou modernizaci prodělala automobilka na počátku 70. let 20. století, kdy začala vyrábět model ARO 24 a později jeho menšího příbuzného ARO 10.

ARO začalo život jako licenční vyráběný GAZ 69 především pro armádu

ARO 10 a větší ARO 24 byly moderní a v zahraničí velice oblíbené off-roady

Modernější vozy ARO se vyvážely do celého světa, na konci 80. let šlo na export zhruba 90 % celé produkce rumunské automobilky. Zajímavostí je, že model ARO 10 se na některých západoevropských trzích prodával pod obchodním názvem Dacia Duster. ARO ale začalo mít v druhé polovině 90. let problémy. Nyní již automobilka oficiálně neexistuje.

UAZ 469

Dalším poměrně známým off-roadem východního bloku je UAZ 469 a jeho odvozeniny. Byl určen především pro armádu, i když do běžného prodeje se také dostal. U nás ho ale používali hlavně vojáci a do soukromých rukou se dostal především z výprodeje přebytků armádních zásob. UAZ 469 nahrazoval ve výbavě armád Varšavské smlouvy právě dosluhující GAZíky 69.

UAZ 469 se k nám dostal jako výzbroj ČSLA a rovněž s vojsky Varšavské smlouvy

UAZy se dostaly také do soukromých rukou jako výprodej armádních přebytků

V zemích východního bloku vnizkla spousta dalších do terénu upravených vozidel (například GAZ M72 Poběda s pohonem 4x4 a zvednutým podvozkem; foto v přiložené galerii), ale pokud se budeme bavit o vyloženě sériově vyráběných off-roadech nebo SUV s vlastní technikou, byla to vlastně jen Lada Niva a již zmíněné ARO. Zkrátka platilo, že buď se vyráběla normální osobní auta, nebo se v terénu používaly speciální pracovní stroje. Móda poloterénních SUV přišla až mnohem později.