Poválečná doba byla pro automobilovou historii časem objevování. Zatímco třeba v Itálii nebo v Německu vymýšleli co nejdostupnější auto pro běžné řidiče, v Sovětském svazu bylo zase potřeba myslet na zemědělce z družstevních kolchozů. Ti měli za cíl postarat se o zvýšení produkce i tím, že budou z neúrodné krajiny vytvářet úrodnou. Na hledání ideálních míst pro nová pole v nekonečné promočené tajze nebo stepi potřebovali vhodné auto.
Jistě, v sovětském svazu byl od počátku padesátých let vyráběn offroad GAZ 69, ale ten se hodil hlavně pro armádu a měl jeden zásadní problém – mokrá ruská zima se přes plátěnou ochranu velmi snadno dostala do kabiny a tak by mohla mezi kolchozníky vznikat nevole. Krátce po smrti Stalina navíc do čela Sovětského svazu nastoupil Nikita Chruščov, který chtěl ukázat dělnému lidu lepší tvář a tak se začalo pracovat na voze, jenž by byl sice schopný v terénu, ale zemědělec za jeho volantem by tolik netrpěl.
Výsledkem byla hned dvě auta. Z nichž se známější Gaz M-72 Poběda (vítězství) dostal na požehnání Chruščova do sériové výroby a vznikl v počtu 4677 kusů. To Gaz M-73 s přezdívkou Ukrajinec neměl tak růžový osud a zůstalo jen u několika málo prototypů. A přesně proto nás dnes toto prazvláštní vozidlo zajímá.
Gaz M-73 byl vlastně kombinací dvou aut, tedy Moskviče 402, ze kterého měl podvozek nebo motor a pak Gazu 69, u kterého se jen inspiroval. Soudruzi se totiž rozhodli na stranické špičky zapůsobit a pro Ukrajince vyvinuli vlastní zavěšení kol a dodali i svou manuální převodovku MKPP se třemi rychlostmi.
Dvoumístná karoserie na krátkém podvozku působila poněkud výstředně už ve své době. Auto měřilo na délku 3430 mm a vysoké bylo 1655 mm, hodnota šířky byla jen o 5 mm kratší. Rozvor byl rovné dva metry. Kdo vzpomíná na výstřední SUV Suzuki X-90 z poloviny devadesátých let, tomu musí přijít Gaz M-73 Ukrajinec jako jeho přesný ideový předchůdce. V jednom ale předek svého nástupce předčil. Zatímco X-90 se pohybovalo tak nízko nad zemí, že si do terénu rozhodně troufnout nemohlo, Gaz se chlubil 220 mm světlé výšky, což zaručilo už dobrou prostupnost terénem.
Auto poháněl vpředu podélně uložený řadový čtyřválec o objemu 1220 ccm. Benzinový motor s karburátorem disponoval výkonem 35 koní při 4200 otáčkách za minutu. Soudruzi nespecifikovali točivý moment, ale dá se očekávat, že prakticky nestál za řeč. Ukrajinec dosáhl na rychlost 70 km/h, což je pro jízdu v terénu víc než dostatečná hodnota. Zrychlení z nuly na 100 km/h tedy nikdy nenastalo.
Z roku 1955, kdy Gaz M-73 vznikl, se dochovalo jen několik málo dobových černobílých fotografií. Na nich je patrné, že auto podstoupilo opravdu drsné zkoušky ve sněhu, blátě nebo ve vodě, což byly klasické elementy, se kterými museli kolchozníci bojovat. Do dnešní doby se zachoval minimálně jeden kus, jak dokazují soukromé barevné fotografie, které kolují po internetu. Auto prošlo očividně renovací, dostalo nový nátěr a odhaluje některé zajímavé detaily. Například ten, že M-73 byl vlastně i malý pick-up se speciálními dvířky na zádi, kam bylo možné schovat například nářadí na opravu nebo jakkoliv jiné drobnosti. Ať už zachovalý Ukrajinec patří komukoliv, je jisté, že jde o jedno z nejvzácnějších aut Sovětského svazu.