V prvé řadě musíme uvést na správnou míru pojem „angličák“, v našich končinách většinou zahrnující nejen původní Matchbox od firmy Lesney, ale i britský Corgi, německé Schuco, Gama či Siku, francouzský Norev – a vlastně veškeré modely, občas i včetně těch z bývalého východního Německa, tedy EsPeWe. To je ovšem stejný nesmysl, jako říkat každému sněžnému traktoru „Rolba“, každému terénnímu vozidlu „Jeep“ a každému průtokovému ohřívači „Karma“…
Historie výroby modelů aut je téměř stejně stará jako „dospělé“ automobily – vlastně ještě starší: už ve středověku rukou myslitelů či hodinářů vzniklo několik vozíčků, dokumentujících sílu páry: bez řízení, bez regulace, bez možnosti doplnění hořlavého média – a přesně vzato, i to byly modely. Co na tom, že jejich reálný následovník neexistoval?
Prvním Matchboxům pomohly válečné strojní přebytky!
Ale vraťme se k populárním Matchboxům: na jejich vzniku a pozdějším fenomenálním úspěchu se podílelo několik dnes už nepříliš známých osobností: váleční vysloužilci Leslie Smith a Rodney Smith (nebyli příbuzní, je to jen náhodná shoda příjmení – patrně nejfrekventovanějšího na britských ostrovech). Oba dali dohromady kapitál šesti set britských liber – pro porovnání: lidový Ford Anglia v základním vybavení stál tehdy 293 Lstg (liber šterlinků), lépe vybavený Ford Prefect byl za 352 Lstg. Hillman Minx ještě předválečného designu s karosérií kupé vás přišel minimálně na 557 liber, a když jste měli slušné výdělky, mohli jste si dopřát třeba Daimler DE-36 v ceně od 2 015 Lstg…
Těch šest set liber oběma pánům stačilo na pronájem bývalého zájezdního hostince na londýnském předměstí, na nákup vysloužilých strojů k tlakovému odlévání kovových součástek (z někdejších a po válce již zrušených zbrojovek), ale rovněž k registraci firemního názvu Lesney. Proč zrovna Lesney? Jednoduše: je to zkratka jmen obou zakladatelů – LESlie a RodNEY. Jak prosté, milý Watsone…
Oficiální datum vložení nového podniku do obchodního rejstříku je 19. leden 1947. Dvojice začala přijímat zakázky na drobné kovové předměty, ale zanedlouho se k nim připojil John Odell, zkušený strojař a kovolijec. Pokud si jeho příjmení přečtete pozpátku, dostanete název Lledo, a možná si vzpomenete, že i na našem trhu se objevují modely pozdější samostatné firmy tohoto tvůrce. Právě Odell bývá spojovaný se samotným počátkem hračkářské výroby firmy Lesney, současně ale také odpůrci Matchboxů namítají, že první modýlek Matchbox nebyl nic jiného než kopie podobného zmenšeného stroje od firmy Dinky Toys. Každopádně výrobní cena prvních modelů Matchbox byla oproti podobným Dinky třetinová. Ale nebudeme se zabývat právními nároky na hypotetické prvenství…
Faktem zůstává, že Lesney Products zkusil zhotovit tlakově odlévaný modýlek soudobého silničního válce Aveling Barford, a nabídnout jej do prodeje. Model měl úspěch. Takže nic nebránilo, aby v roce 1948 Lesney rozšířil sortiment o domíchávač a dva druhy silničních mechanismů Caterpillar. Samozřejmě byly modely proti pozdějším, jaké přišly třeba na náš trh, ještě poměrně hrubé a bez větších detailů a funkčních částí. Materiál na tlakové lití tvořila v této branži téměř celosvětově používaná zinková slitina. A to byl také najednou kámen úrazu…
Korejský konflikt a následný „královský“ triumf značky
Zákeřným vpádem severokorejských vojsk, podporovaným „bratrskými“ vojsky ve směru jih korejského poloostrova, začala krutá a nelítostná válka. Britská vláda uvalila bezprostředně po vypuknutí konfliktu přídělový systém na strategické kovy, mezi něž se počítal i zinek. Mnoho malovýrobců bylo nahraných… Rodney Smith opouští společnost Lesney Products, protože prý nevěří v životaschopnost jejího výrobního programu. Kdyby jen tušil… Koncem roku 1952 vláda zrušila armádní omezení, zinku bylo najednou dost a Lesney Products se mohl opět rozběhnout.
Přelomem v dějinách budoucích Matchboxů byla dobře známá epizoda s přípravou a realizací královského korunovačního kočáru se čtyřmi páry koní. Výkresy a formy byly připravené ještě před korejskou krizí, ale po zrušení přídělů kovů jej Lesney dal na trh právě v době korunovace nové královny v roce 1952. Fenomenální úspěch! Ve stínu kočáru zůstalo několik dalších modelů, například rypadlo Ruston Bucyrus nebo přepravník buldozeru.
Československý podíl na Matchboxech aneb místo brouků válec!
Další legenda nám vysvětluje původ názvu Matchbox (= krabička zápalek). Je půvabná, možná i pravdivá a je za ní kouzlo dětského věku a tátovské šikovnosti, třebaže se najde nemálo těch, co vše vysvětlují prozaičtěji. Tehdejší československá továrna Solo Sušice vyráběla zápalky na export do celého světa. Byli jsme zápalková velmoc. A design krabiček s dřevěnými zápalkami přesně odpovídal obalům pozdějších modelů. Jak to vzniklo? Říká se, že škola, do níž chodila dcerka Jacka Odella, dětem dovolovala, aby si do školy přinesly nějakou hračku pod podmínkou, že se vejde do zápalkové krabičky. Mohlo to být cokoliv od cínového vojáčka přes živého brouka až po… …až po modýlek!
To byl totiž nápad Jacka Odella, který milované dceři vyrobil ruční model silničního válce, elegantně jej nalakoval zelenou a červenou barvou a předal dcerce. Celá škola prý byla doslova u vytržení! Budovu Lesney Products prý obléhaly skupiny dětí i rodičů, aby se jim dostalo podobného modelu. Odell ucítil příležitost a začal modely odlévat z forem. Mezi první patřily dumper, domíchávač, traktor Massey Harris a londýnský autobus. To se psal rok 1953 – a proto letos slavíme sedmdesát let od prvních modelů Matchbox.
Největší „automobilka“ světa zahájila výrobu. Každý reálný vzor byl pečlivě proměřený (většinou také pomocí tovární dokumentace), následně se vyrobila forma a začala vlastní produkce. Vedení Lesney nemělo tušení, kam až celková řada dosáhne. Teoreticky tak mohlo jednotlivé číslování dosáhnout i čtyřciferných pořadových čísel, což by samozřejmě přispělo ke zmatkům. A byl to opět Odell, který rozhodl, že konečným pořadovým číslem bude 75, další novinky nahradí ty méně úspěšné, okoukané či dlouho vyráběné. Prostě jednoduchá a geniální koncepce. Snad ještě dodáme, že k dokončení řady pětasedmdesáti modelů došlo v roce 1959. Tou dobou byla výroba Lesney Products dávno přemístěná do rozsáhlých nových prostor. Samotné modely zahrnovaly celou škálu silničních a stavebních prostředků, počínaje motocykly až po nejtěžší stroje pro zemní práce.
Nikomu nevadilo, že malý MG má stejné rozměry jako těžký tahač Diamond T 980 – modely byly pouhými hračkami pro děti, které si měřítko přizpůsobily ve své fantazii. Barevná škála modelů byla poměrně často obměňovaná, místo kovových miniaturních koleček se objevila novější plastová (s výjimkou ryze sportovních verzí, které měly imitaci drátového výpletu, například Jaguar E-Type či Ferrari Berlinetta). Na přelomu padesátých a šedesátých let se objevilo „zasklení“ vozidel vložením skořepiny z organického skla, modely dostaly některé funkční detaily (otevírání dveří či kapot, případně sklápění). Jakkoliv bylo zpočátku složení „vozového parku“ prakticky čistě britské (Fordy, Vauxhally, MG, Fodeny, Dennisy apod), postupem času – a také exportními záměry – zařazoval výrobce větší množství evropských i zaoceánských předloh: Cadillac, Mercedes-Benz, Fiat, americké Fordy…
Lesney Products se modernizuje a rozšiřuje
V roce 1962 už ani tehdejší prostory nepostačily, Lesney Products se akcionoval a s přílivem kapitálu začal stavět impozantní budovy v Eastway. Nové sídlo bylo slavnostně otevřené v roce 1963, nedlouho poté překročil počet zaměstnanců (většinou žen, protože práce byla únavná a náročná na přesnost) tři a půl tisíce! Lesney se jim ale snažil ulehčit práci: koupil flotilu vyřazených londýnských doubledeckerů Leyland, nechal je nalakovat na modrožlutou tovární barvu značky Matchbox, a zdarma svážel a odvážel zaměstnankyně z širokého okolí. Dalšími trasami vozil do školy a ze školy jejich děti. Pracovnice měly i velké slevy na stravování a bezplatné ošetření některých onemocnění.
Také z tohoto důvodu znamenala roční produkce v polovině 60. let přes 100 miliónů modelů, v roce 1969 chrlila továrna více než milión autíček denně!
Matchbox musí následovat Hot Wheels!
V 60. létech měly první modely odpružení kol, která ale byla stále nasazovaná na masivní pevné nápravy. Pak přišel šok zpoza Atlantiku: velký hračkářský konkurent Mattel uvedl na trh první série amerických modelů Hot Wheels, jež se díky uložení kol na jehlových osách pohybovaly naprosto lehce, rychle a dokázaly bez problémů přejet velkou místnost. Zájem o Matchboxy na tamním trhu okamžitě poklesl, tím spíše, že Mattel začal nabízet plastové spádové dráhy, z nichž si kluci mohli postavit celou závodní trať včetně loopingů, skákacích můstků, traťových křížení a podobných atrakcí. Britové reagovali bleskurychle a už v roce 1969 světlo světa spatřily první „Superfast“, obdobně řešené modely vzhledem i funkcí.
Jelikož Amerika do svých modelových nabídek zapracovala i prapodivné a neexistující stroje, musela podobně reagovat i Anglie. Tím pádem se i na evropských trzích objevila řada dragsterů, kosmických vozidel či mnohomotorových obludek.
Postupem času Matchbox uvedl na trh větší „královskou“ třídu King Size, různé sety (závodní, užitkové, vojenské), nádherně zpracované oldtimery série Yesteryear (nikoliv jen britské, ale také třeba Renault, Maxwell, Mercedes-Benz, Spyker či Bugatti) nebo Rolamatics, u nichž se díky výstupkům na kolečkách pohybovaly různé součásti (například písty v motoru).
Statistiky udávají, že Matchbox v 70. létech exportoval 79 % své produkce, ročně tento počet činil stamilióny kusů.
Matchbox byl z obchodních a konkurenčních důvodů nucený revidovat své původní rozhodnutí stavět výhradně kolovou a pásovou techniku. V průběhu let tak sérii 1–75 obohatilo několik typů motorových a parních lokomotiv či populární vznášedla, tou dobou vozící pasažéry přes La Manche. Sortiment doplňovaly modely lodí a letadel.
Britské rodinné stříbro se stěhuje do Asie
Finanční a obchodní těžkosti dopadly plnou silou koncem 70. let. Výroba na britských ostrovech se prodražovala, vývoj zpomaloval a konkurence bylo čím dál tím víc. Projevila se také urputnost asijských producentů, dodávajících na tamní trhy sice mnohem méně kvalitní a slavné značky, zato za zlomkovou cenu. Podobná situace postihla i další ze známých firem, například Dinky Toys nebo Corgi, dodávané i na náš trh.
V půli července 1982 značka Lesney ohlásila bankrot a včetně obchodního jména, výrobních práv a strojového vybavení ji odkoupilo konsorcium Universal Toys. Během dvou let byla celá výroba přesunutá do asijského Macaa. V polovině roku 1996 slavnou značku koupil americký Mattel, ale to už je jiná kapitola. Pro většinu fanoušků Matchboxu končí dějiny nejznámější hračkářské firmy světa jejím konkursem.
Matchboxy u nás – rarita či „spotřebka“?
Do Československa se Matchboxy začaly dovážet v polovině 60. let, tedy později než do Maďarska – a mnohem později než do napůl západní Jugoslávie. Zájemci museli mít buď zdroje ve velkých hračkářských obchodech – zejména v Praze a krajských městech, nebo přístup do Tuzexu. Velké expozice Lesney Products bývaly v obležení během brněnských veletrhů spotřebního zboží (nepleťte si to se strojírenskými veletrhy). Rozsáhlá kolekce Matchboxů byla součástí obří autodráhy v Domě československých dětí (Pražský hrad) – smutnou ironií je fakt, že tam děti běžně nesměly, zato tam chodily zahraniční delegace ze „spřátelených“ zemí.
Ale i do běžných maloměstských prodejen se britské modely občas dostaly, většinou v rámci předvánočního trhu nebo na konci školního roku. Dodávky do takových obchodů ale představovaly jen například jednu krabici, v níž bylo dvě stě modýlků. Všechno pak záleželo na vedoucí(m)… Poslední možností tuzemského nákupu či získání byly výměnné burzy, úsměvné z dnešního pohledy se staly snahy o dosažení modýlku z pouťové střelnice, protože majitelé takových atrakcí měli své kanály, jak dostat vysoce ceněné zboží zpoza železné opony.
Specialitou našeho trhu byla absence vojenských modelů Matchbox – zřejmě v rámci „mírotvorných“ zásad československé politiky. Ovšem hromadný dovoz východoněmeckých plastových a později kovových modelů tanků, obrněných transportérů a speciálních vojenských vozidel byl zřejmě v pořádku. Byli jsme přece exportéry míru…
Autor článku má kolekci několika stovek Matchboxů, větších i menších. Docela dost jich také „spotřeboval“, ale ty první, jež dostal (sněhový pluh Scammell, bílo-oranžový autobus Mercedes-Benz a Ford Anglia 105E), si pečlivě uchovává navzdory šrámům, které v mnoha havarijních situacích utrpěly…
A tak je tomu ledaskde. Matchboxy dneska už nejsou jen pouhou dětskou kratochvílí, představují gigantický sběratelský obor, jemuž se věnují milióny lidí celého světa. Točí se tady i značné peníze, stačí se podívat na naprosto nesmyslné ceny na našich i zahraničních prodejních stránkách, aby člověka přešla chuť na oběd… Ovšem stejně jako u „dospělých“ vozidel cenu určuje zákon poptávky a nabídky, nezbývá nám tedy nic, než danou situaci akceptovat.
Ale svátky se blíží – a tak až budete u stromečku, zkuste jako zamlada rozlišit „měkouše“ a „tvrdouše“, a doufat, že jedním z těch žádaných bude malá krabička a v ní jeden pohyblivý poklad. Takový, který rozjasní tvář, potěší dušičku a rozbuší srdce…
Krásné Vánoce 2023, přátelé!
PS: pokud jste v textu právě dočteného článku objevili nějakou nesrovnalost, nekamenujte, prosím, autora! Jeho oborem jsou reálné historické dopravní prostředky, do modelářství si odskočil pod dojmem vzpomínek na vlastní vánoční prožitky a svou kolekci…
Zdroj: archiv autora, Mattel, Hackneycitizen, Tuttomini, Matchbox Diecast Toys