Duel Hyundai i30 N Project C vs. Honda Civic Type R GT: Extrémisté

Za poslední dobu jsme si už zvykli na fakt, že ostré předokolky pořádně zrychlily. Pryč je doba, kdy vám k pokoření rekordu na Ringu v kategorii hot hatchů stačilo zdolat osm minut. Dnešní rekord v této kategorii má hodnotu 7 minut a 40 sekund. Vrcholné verze hatchbacků nižší střední třídy se tak dostaly tam, kde dříve byla auta jako Porsche 911 GT3, Corvette Z06 nebo Jaguar XJ220.

Tento pokrok je samozřejmě v praxi jasně patrný. Ať už sáhnete po Méganu R.S., Hondě Civic Type R, Leonu Cupra (minulé generace), nebo třeba zvolíte Hyundai i30 N, získáte výborně fungující auto. V minulosti jsme se o tom v rámci různých srovnávacích testů přesvědčili už několikrát a porovnání modernizované Hondy Civic Type R s Hyundaiem i30 N Project C to jen potvrdilo. Také v případě tohoto srovnávacího testu bychom nejradši vyhlásili remízu, jenže k dobrým zvyklostem motoristické žurnalistiky patří takové věci nedělat. Vítěz má být vždy jen jeden. Takže do práce.

Design? Nikoliv, technika

Ono se říká, že vzhled prodává, ale speciálně u ostrých hatchbacků lákajících především na emoce a radost z řízení je to nepříliš důležitá věc. Takže si vyberte, kdo se vám líbí více. Před vámi tu dnes stojí mistr extravagance a pan nenápadnost. Mnohem podstatnější je u těchto aut technika. A že je hodně o čem psát.

Hyundai i30 N už na trhu nějaký ten pátek je, takže jste o tomto modelu asi něco četli. Provedení Project C je jeho dosud nejextrémnější verze. Automobilka vzala povedený základ a ten dále opepřila. Jak? Nápovědou by mělo být ono písmeno C, které kromě jiných významů (jako třeba Centre of Gravity, neboli těžiště) údajně odkazuje na slovo Carbon. Přesně řečeno se bavíme o karbonem vyztuženém plastu, ze kterého je vyrobena kapota, spodní část předního nárazníku, difuzor v nárazníku zadním nebo prahy. Jen samotná kapota představuje úsporu zhruba sedmi kilogramů. Karbon pak najdete také na zadní straně předních sedadel. Ta dodala společnost Sabelt. Mají radikální tvar a opět jsou oproti standardu lehčí. A jsou také poměrně tvrdá, ale o tom až za chvíli.

Ergonomie je nesrovnatelně lepší. Volant verze Project C je potažen Alcantarou

Hlavice řadicí páky je moc velká a má divný tvar. Řazení je snad ještě přesnější než to v Hondě

Odtučňovací kúra zasáhla rovněž podvozek. Kola od OZ Racing znamenají celkové snížení hmotnosti o 22 kg. Navíc jde o snížení neodpružené hmotnosti, což má vždy blahodárný vliv na jízdní vlastnosti. Project C pak na rozdíl od i30 N využívá zadní těhlice vyrobené ze slitiny hliníku (-4,66 kg).

Měnily se tlumiče, pružiny jsou kratší a podvozek o 6 mm nižší. Toto všechno dohromady má podle oficiálních zpráv přinést o 8,8 mm níže položené těžiště a o zhruba 50 kg nižší hmotnost. Podle tabulek je ale Project C oproti i30 N Performance lehčí o nějakých 30 kg. Už teď je zřejmé, že to pro Hondu Civic Type R bude zdatný soupeř, ale i Honda má v tomto směru hodně co nabídnout. Aby ne, když to ještě donedávna byl nejrychlejší hatchback Nürburgringu.

Výrazné sportovní sedačky jsou další specialitou Projectu C. Jsou poměrně tvrdé

Tlačítka pro rychlou aktivaci sportovních režimů známe už z minulosti. Občas přijdou vhod

Páté vydání Type R, založené na desáté generaci Civicu, se může oproti i30 pochlubit větším rozchodem kol, sofistikovanou přední nápravou s dělenou těhlicí (řešení omezující tahání za volant při akceleraci), kovanými díly zadní nápravy a samozřejmě nechybí ani samosvorný diferenciál nebo adaptivní tlumiče. Kvůli snížení těžiště nad předními koly používá ostrý Civic hliníkovou kapotu a v rámci kategorie nabízí nadprůměrný výkon svého přeplňovaného dvoulitru. Ten je naladěn na 235 kW (320 k) a 400 Nm.

Přečtěte si také:

Srovnávací test Hyundai i30 N Fastback vs. Renault Mégane R.S. Trophy: Ostrý a ještě ostřejší

Project C, všem úpravám navzdory, využívá standardní motor převzatý z verze i30 N Performance, takže má „jen“ 202 kW (275 k) a 353 Nm. Mimochodem, i Honda nabídla před časem něco na způsob Projectu C. Type R Limited Edition dostal kovaná kola BBS, ještě sportovněji naladěný podvozek a hmotnost celkově nižší o 47 kg. Do Evropy zamířilo jen sto exemplářů v tomto provedení.

Startujeme

Bez ohledu na rychlost a časy dosahované na okruzích se dnešní hot hatche snaží pořád být běžnými cestovateli. Dokonce to platí také pro naše dva extrémisty. Project C prozrazuje svůj potenciál už zmíněnými sedačkami, které komfortu trochu ubírají, jinak je to ale až na pár dalších detailů typu alcantarového volantu nebo rozpěry v zavazadelníku i30 tak, jak ji známe před nedávnou modernizací. Těšit se proto můžete na výbornou ergonomii, jednoduše ovladatelný multimediální systém a mimochodem také schopnost odvézt až pět cestujících. To třeba Honda Civic Type R neumí, protože je homologovaná jako čtyřmístná. Jedinou pihou na kráse je hlavice řadicí páky. Z neznámého důvodu dostal Project C něco, co ze všeho nejvíce připomíná malý hrnec. Do ruky tato věc opravdu moc dobře nepadne.

Interiér Hondy na pohled zaujme, jenže než si zvyknete na všechny ovladače, bude to chvíli trvat

Také přístrojový štít je efektní, ale co do přehlednosti má Hyundai navrch

Type R vypadá na první pohled mnohem radikálněji než důkladně přiostřený Hyundai, pro každodenní soužití je to ale paradoxně o trochu lepší auto. Minimálně v těch opravdu důležitých aspektech, jako jsou třeba sedačky. Také v jeho podání mají výrazný tvar, ale jsou měkčí a lépe vás obejmou. Lepší je i pozice za volantem, protože se sedí níže. Honda ovšem ztrácí co do ergonomie. Nedávný facelift se sice snažil tuto oblast vylepšit, takže se u multimediálního systému opět objevila klasická tlačítka, oproti i30 vám ale stejně bude ovládání Civicu připomínat chaos podobný tomu, jaký zavládl v ČR po nástupu koronaviru. Facelift pak upravil třeba tvar řadicí páky. Klasický míček je minulostí a stejně jako u Hyundaie to není změna k lepšímu. Oproti i30 se ale ta věc z Hondy drží přece jen lépe.

První kilometry našeho testu vedly relativně klidným tempem převážně po dálnici na trase dlouhé zhruba 100 km. Kromě lepšího posazu zde vytáhl Civic další a popravdě nečekaný trumf. Byl téměř o litr úspornější, přestože má pod kapotou více koní. Jedním z důvodů pravděpodobně bude převodovka. Od jedničky po čtyřku má Type R oproti i30 N Project C převody kratší, pětku a šestku má ale naopak delší. Při konstantní jízdě se tím pádem pohybuje v nižších otáčkách.

Sedadla Hondy jsou bez diskuze skvělá. Jsou měkčí než v i30, ale zároveň vás pevněji chytí

Tradiční kulatá hlavice je bohužel minulostí. Páka samotná je ovšem pořád velmi krátká

Z jistého úhlu pohledu nepříjemné překvapení se týká zvuku obou aut. Protože obě pracují s přímovstřikovým dvoulitrem, musí mít samozřejmě filtr pevných částic a ten zvučnému projevu moc nepřeje. Možná byste se divili, jak tichá vlastně obě auta při klidné jízdě jsou. Civic přece jen svůj potenciál zvukem alespoň trochu připomíná, Project C se tváří, jako kdyby měl pod kapotou přeplňovanou čtrnáctistovku. Nebýt alcantarového volantu a neustálého natřásání daného precizním kopírováním povrchu, člověk by málem zapomněl, v čem že to vlastně sedí.

Přečtěte si také:

Hyundai i30 N ukáže i 250 km/h, ale za 200 se mu moc zrychlovat nechce

Ano, i podvozkově je Civic pro běžné využití asi lepší, přestože má dvacetipalcová kola, zatímco Project C sází na devatenáctky. Podvozek Hondy není tak extrémně tuhý, ale to neberte jako nevýhodu. Specialita z dílny automobilky Hyundai je zkrátka důsledně zaměřena na jízdní vlastnosti. Je to přece jen více jednoúčelový stroj. Přes to všechno ale podvozek nemlátí a kola neodskakují. Situaci také dokážou trochu vylepšit jízdní režimy. Nejostřejší nastavení N je ovšem mimo závodní okruh skoro nepoužitelné.

Slabší = lepší?

Na závodní okruh ale tentokrát nedojde. Na úpatí Krušných hor nás vítají parádní zatočené okresky plné nejrůznějších nerovností. Řešením v případě Projectu C je režim N Custom, kde si můžete jednotlivé části vozu nastavit dle vlastních preferencí. Díky tomu lze kombinovat „měkčí“ nastavení podvozku s nejostřejšími možnostmi všeho ostatního od motoru po řízení. Jestliže jste až do teď měli pocit, že naše sympatie patřily spíše Hondě, pak vás můžeme ubezpečit, že první ostré průjezdy ukázaly, co přesně v praxi znamená odtučňovací karbonová kúra automobilky Hyundai.

Kromě karbonové kapoty došlo také třeba na kola od OZ Racing. Řada dalších změn není na pohled vidět

Tři koncovky, gigantické křídlo, spousta prolisů... Kdo hledá extravagantní hot hatch, ten bude spokojen

Odlehčení na klíčových místech (především na kolech) přineslo zejména precizní ovladatelnost. Toto auto prakticky nemá v řízení hluché místo. Řidič naprosto přesně cítí, co se pod koly děje. Na změnu směru reaguje Project C zcela bezprostředně. Vše doprovází dojem lehkonohého tance a tento pocit ještě umocní následné přesednutí do Civicu.  Ten by sice měl být podle oficiálních údajů dokonce lehčí i ve srovnání s Projectem C, ale z pozice řidiče to tak nevypadá. Honda působí oproti Projectu C trochu jako hromotluk. Spíše než zásobou informací o dění mezi silnicí a pneumatikou jde na věc hrubou silou. Od prvního přidání plynu je vyšší výkon (navíc podpořený kratšími převody) jasně znát. A podtrhuje to i zvukový projev, který je při ostré jízdě výraznější. Fakticky má Honda v zatáčkách rovněž více přilnavosti. Zčásti to bude patrně dáno kombinací většího rozchodu a širších pneumatik, zčásti to možná bude i pneumatikami samotnými.

Type R stojí na Continentalech SportContact 6, Project C (stejně jako i30 N obecně) má na míru ušité pláště Pirelli P Zero. Prozrazuje to označení HN na bočnici. Odlehčený Hyundai se ale na limit přilnavosti dostává dříve. Zatímco s Hondou Civic Type R projedete zatáčku tak nějak v klidu (to fakt neznamená pomalu), za vámi se ozve hlasité kvílení pneumatik. Jenže z té stejné zatáčky se následně vyřítí Project C a navzdory nižšímu papírovému výkonu a hvízdajícím pneumatikám ne a ne zmizet ze zpětného zrcátka.

Přečtěte si také:

Srovnávací test: Škoda Octavia RS 245 vs. VW Golf GTI Performance vs. Seat Leon Cupra

Překvapením pak je i řazení. Civic Type R vždy platil za etalon přesnosti a svými cvakavými kratičkými drahami vyvolával nadšení u všech, kdo si do auta sedli. Po nedávné modernizaci by měla být přesnost ještě lepší, jenže v redakci jsme se shodli na tom, že převodovka i30 možná byla ještě o malinko přesnější. Je to ale pláč na hodně vysoké úrovni. Testovat každé z těchto aut samostatně, skáčeme v obou případech radostí. Pro úplnost, Honda i Hyundai nabízí indikaci přeřazení pomocí světelných diod rozsvěcujících se podle otáček. To samé platí o přítomnosti automatických meziplynů.

Kdo je tedy lepší?

Člověk by nejradši zkoumal limity těchto superhatchbacků v Krušných horách ještě teď, ale to nejde. Dříve, než nám začal scházet čas, nám chyběl benzin. Velké motory sice do malých aut dáte, ale dostatečně objemné nádrže se tam už nevejdou. Ostré tempo pak snadno vyžene spotřebu k dvaceti litrům. Přitom Hyundai si může vézt maximálně padesát, Honda dokonce jen 46 litrů benzinu. Na druhou stranu vás může těšit, že dotankování plné nádrže zas až tolik nestojí. My jsme doplnili pohonné hmoty, změřili akceleraci a zamířili zpět ku Praze, abychom následně vstřebali dojmy a stanovili, kdo je z této dvojice ten lepší.

Pro Hondu hovoří fakta, Project C ale zaujme svým jízdním projevem natolik, že jsme nakonec na fakta trochu zapomněli

Pokud bychom se chtěli vyhnout přímé odpovědi, napsali bychom, že i30 N Project C vznikl pouze v počtu 600 kusů, že všechny už byly vyprodány, a to včetně tohoto novinářského. Takže si už nový Project C nekoupíte. Tím pádem není co řešit. Jenže to není tak docela pravda. Když zapátráte na internetu, snadno najdete (alespoň v době uzávěrky tomu tak bylo) nejeté exempláře původně prodané do dealerství. Jen místo avizované ceny 999 999 Kč stojí 1,1 milionu. Pořád si tak opravdu můžete vybrat. Pro úplnost, Civic Type R v testované vrcholné výbavě GT vyjde na 1 069 900 Kč.

Pro Hondu hovoří fakta. Nejen subjektivní pocity, ale také měření dynamiky ukázalo, že je rychlejší. V zatáčkách je navíc stabilnější, na výjezdech vám dá více pocítit přítomnost samosvoru na přední nápravě, a když zvolníte, umí být naopak komfortnější než Project C. Jenže na i30 N Project C je cosi nesmírně lákavého. Od svého řidiče vyžaduje více, a když to dostane, čeká vás větší odměna. Je komunikativnější a ve výsledku zábavnější. Čert vem čísla, pokud bychom měli volit teď a tady, bereme Project C. Kdyby na nás ale už žádný kus nezbyl, s chutí bychom skočili do Type R a na karbonem obalený Hyundai bychom asi brzy zapomněli.

Verdikt

1. Hyundai i30 N Project C Oproti základní i30 N zdůraznili Project C dovednosti při vyloženě sportovní jízdě. Výsledkem je nádherně ovladatelné a komunikativní auto. Sice není tak expresivní, co se týče designu nebo zvuku, celkově se ale za jeho volantem pobavíte více než v Hondě a o to tady jde především. Jeho lehkonohý tanec na klikatých okreskách nás zkrátka dostal.
2. Honda Civic Type R Ostrý Civic je rychlejší, v zatáčkách stabilnější a při klidné jízdě pohodlnější i úspornější. Pokud dáváte přednost rozumu (nebo brutální vizáži), je to váš vítěz. V kontextu Projectu C ale působí trochu jako hromotluk a zábavu nerozdává v tak velkém množství. Kdybychom ale Type R testovali samostatně, rozhodně si na nic stěžovat nebudeme. I tento hot hatch se hodně povedl.

Foto: David M. Bodlák