Sedm zbytečných dopravních předpisů, bez kterých by se jezdilo líp

Chápeme, že provoz na silnicích musí mít nějaké jasně nastavené mantinely. Otázkou je, jak moc detailní ty mantinely musí být – a jestli někdy náhodou nejsou spíš kontraproduktivní. Vybrali jsme sedm dopravních předpisů, které považujeme za zbytečné a v některých případech i vysloveně škodlivé.

Který z těchto sedmi předpisů byste zrušili vy?

1. Celodenní svícení

Nad povinností svítit ve dne se vedou debaty dlouho. Například Německo tuto povinnost nezavedlo, protože nezjistilo, že by celodenní svícení mělo přínos pro bezpečnost. V Rakousku celodenní svícení na chvíli zavedli. Pak ho ale zase zrušili s tím, že nepřineslo očekávaný efekt.

Svícení v autě: denní vs. potkávací světla a kdy (ne)používat mlhovky?

Jakkoli je auto s rozsvícenými světly lépe vidět, přineslo celodenní svícení celou řadu rizik. Povinné svícení ve dne jako první odskákali motorkáři, kteří museli svítit už předtím. Motorky najednou přestaly být v záplavě automobilových světel vidět. Motorkáři tak začali jezdit na dálková světla a tím si paradoxně škodí ještě víc. Ještě hůř se totiž odhaduje, jakou rychlostí se přibližují. Ze stejného důvodu jsou v rušném provozu hůř vidět také cyklisté a chodci.

A konečně – řidiči se kvůli dennímu svícení začali spoléhat na to, že jejich auto přece svítí pořád. Až na to, že nesvítí. Vidíme to hlavně teď v zimě, kdy při ranní mlze v šeru a mrholení potkáváme pokaždé desítky aut bez rozsvícených světel vzadu a s LEDkami vpředu. Dřív si v takových podmínkách každý normálně rozsvítil. Takže náš verdikt? Zrušit!

2. Omezení rychlosti mimo obec

Víte, co je zvláštní? Že v zemích s vyššími rychlostními limity není vyšší nehodovost ani počet obětí nehod než v zemích, které mají limity nastavené naopak velmi nízko. Všichni máme na očích Německo, kde se smí mimo obec jezdit stovkou a přibližně na dvou třetinách dálniční sítě není omezená rychlost (pouze doporučená). Vzhledem k dopravnímu výkonu má přitom Německo jedny z nejbezpečnějších silnic a dálnic na světě. Zkrátka se tam žádná jatka i přes vyšší rychlosti nekonají.

Pokuta za překročení rychlosti: Co zaplatíte a kolik dostanete bodů

A těch příkladů je víc, ale z druhé strany. Dlouhá léta neplatil rychlostní limit mimo obec v australském Severním Teritoriu. Pak tam limit zavedli a najednou se jim tam začali zabíjet lidi. Vžil se pro to také termín „montanský paradox“ podle amerického státu Montana, kde dlouhá léta nebyl mimo obec žádný rychlostní limit stanoven. Po zavedení jednotného rychlostního limitu se ale počet nehod a mrtvých či zraněných zvýšil.

Na silnicích s neomezenou rychlostí totiž řidiči instinktivně převezmou odpovědnost. Každý si prostě pojede tak, na kolik se cítí. Rychlejší budou tolerovat, že někdo jede na rovné suché okresce sedmdesát, a ti pomalejší se naučí počítat s tím, že někdo prostě chce jet na rovné prázdné dálnici dvě stě s autem, které je na to stavěné. A nejde jen o dálnice. Řidiči přece umějí plynule přizpůsobovat rychlost před každým horizontem, zatáčkou nebo nepřehledným místem. Na okresce mezi vesnicemi to děláte pořád.

ÚS potvrdil půl roku bez řidičáku za 0,03 promile. Ukazuje to absurditu nulové tolerance (komentář)

Třeba na ostrově Man je na některých silnicích mimo obec povolená neomezená rychlost a třebaže se tam jezdí svézt rychle motorkáři a majitelé sportovních aut z celé Británie, krvavá lázeň se ani zde nekoná.

3. Zákaz předjíždění na přehledných místech

Tohle není filipika proti zákazu předjíždění jako takovému, ale proti zákazu předjíždění na místech, kde je vidět velmi daleko dopředu. Správci komunikací si oblíbili, snad ve snaze snížit počet vážných nehod, na dlouhé rovné přehledné úseky hlavních tahů dávat zákaz předjíždění. Ideálně v kombinaci s omezením rychlosti.

Sedm „zločinů“ proti bezpečnosti a plynulosti provozu, které nikdo netrestá

Z různých důvodů se vždycky najde někdo, kdo na takové silnici i v dobrých rozhledových a povětrnostních podmínkách pojede šedesátkou. Naložený náklaďák. Auto s vozíkem. Začínající řidič nebo senior. Kolony, které se za nimi vytvářejí, zbytečně pokoušejí trpělivost ostatních řidičů. Často se najde někdo, kdo se neudrží a vyrazí dopředu v nejméně vhodnou chvíli.

Specifickou a v Česku extrémně četnou podkategorií zbytečných zákazů předjíždění je dvojitá plná při jízdě z kopce, kdy proti (tedy do stoupání) vedou dva pruhy. Pokud je v takové situaci vidět daleko dopředu, není důvod, proč zakazovat předjíždění vždy a všem. Koneckonců jsou země, kde je přesně v takových případech pruh z kopce oddělen od protějšího levého pruhu přerušovanou čárou. A k ničemu hroznému to nevede. Když je vidět, předjíždí se, a když není, tak ne. Jako kdekoliv jinde.

4. Vyhrazené pruhy pro taxikáře a jiné privilegované skupiny

Další podivností v silničním provozu jsou vyhrazené jízdní pruhy pro vybranou skupinu privilegovaných. Zejména v Praze vznikají stále nové – samozřejmě ne výstavbou, ale omezováním kapacity existujících komunikací. Někde s trvalou platností, jinde s omezenou platností jen v intervalech ranní a odpolední dopravní špičky.

Jízda v prostředním nebo levém pruhu: Kdy to je přestupek a jaká je pokuta?

Pokud připustíme správnost preference hromadné dopravy, dejme tomu, že někde mají vyhrazené pruhy pro MHD smysl. Ovšem jen na zlomku těch úseků, kde se s nimi setkáváme dnes. Na mnoha takových místech se dříve žádné dramatické kolony netvořily a začaly vznikat až poté, co si dopravní podnik protlačil u města oddělený pruh, v němž jednou za deset minut projede poloprázdný autobus.

Pokud je účelem vyhrazených pruhů ulevit provozu, těžko se nám chápe, proč do nich je povolen vjezd cyklistům, ale motocyklistům ne. (V praxi je policie nechává být, ale samozřejmě nikdy nemáte jistotu, že se praxe nezmění nebo že narazíte na hlídku, která si potřebuje udělat čárky.)

Když už ale mají být vyhrazené pruhy určené pro hromadnou nebo bezemisní dopravu, pak nedokážeme pochopit, proč je mohou používat auta vybraných taxislužeb. Čím se takový taxík liší od aut stojících vedle v koloně, to nám opravdu uniká.

5. Zákaz odbočení na červenou vpravo

Dovolit odbočování vpravo na červenou, jako se to smí třeba v USA nebo i v sousedním Německu) by značně pomohlo propustnosti křižovatek a využití kapacity komunikací. Dobrou zprávou je, že ministerstvo dopravy tuto změnu zvažuje a připravuje.

Pokuta za jízdu na červenou: Co zaplatíte a kolik dostanete bodů

U sousedů v Německu je odbočení vpravo umožněno dodatkovou tabulkou se zelenou šipkou, což je úprava, které bychom se mohli dočkat také u nás. Řidič se v takovém případě nezbaví povinnosti dát přednost chodcům a vozidlům na hlavní, respektive těm, která mají zelenou.

6. Jízda cyklistů v protisměru

Nějak jsme nepochopili, komu chtěl zákonodárce pomoci tím, že dovolil cyklistům jezdit v protisměru. Zjednosměrnění ulic se přece používají k řízení toku dopravy z nějakého důvodu. Jednosměrky nebývají na protisměrný provoz uzpůsobené. A vyjíždění vozidel zaparkovaných vlevo po směru jízdy přináší riziko, že řidič v protisměru jedoucího cyklistu neuvidí. Tím spíš, že ve městě cyklisté často jezdí s nedostatečným nebo vůbec žádným osvětlením.

Sedm nejhorších opatření, která omezují dopravu ve městech

Zbývá také otázka, proč nemohou pak v protisměru jezdit třeba mopedy? V čem se z hlediska bezpečnosti a průjezdnosti liší od kola? Zákonodárce touhle úpravou, která nemá žádnou logiku, zase jen podlehl nátlaku cyklistických „neziskovek“.

7. „Povinné“ zimní pneumatiky

Na závěr si dáme zrovna jednu aktualitu. Už jsme rozebírali mnohokrát, že zimní pneumatiky jsou povinné jen tehdy, když je na silnici souvislá vrstva sněhu, ledu nebo námraza. Existuje ale dopravní značka, která může použití zimních pneumatik v označením úseku nařídit. A to i když je zrovna sucho a 10°C. Což není v našich klimatických podmínkách během zimní sezóny nic mimořádného.

Kdy přezout na zimní pneumatiky v roce 2018? Záleží i na počasí

Zimní pneumatiky samozřejmě mají nesporný přínos, když je na silnici břečka, sníh nebo náledí. Nesporné je ale i to, že existuje dost řidičů, kteří jezdí jen příležitostně a ve špatném počasí nechávají zásadně auto doma.

Všichni známe oblíbené horské historky o Pražácích, kteří vyrazí na lyže s letním obutím a způsobí dopravní kalamitu. Od takových lidí ale těžko můžeme očekávat, že se budou řídit silničním zákonem, když ignorují i zákon zdravého rozumu.

Máte vlastní tip na zbytečný a snad i nebezpečný dopravní předpis, který by bylo lépe zrušit? Napište nám ho do komentářů pod článkem.

Sedm zbytečných dopravních předpisů, bez kterých by se jezdilo líp
Ohodnoťte tento článek!
3.55 (71.07%) 56 hlas/ů

12 KOMENTÁŘE

  1. 5. Zákaz odbočení na červenou vpravo
    Tak zrovna v Německu se uvažuje, že se tohle zruší, neboť to nemá žádný přínos.
    https://auto.idnes.cz/zelena-sipka-odbocovani-vpravo-dm6-/automoto.aspx?c=A181019_102053_automoto_fdv

    A pokud se týká rychlosti a omezení rychlosti v souvislosti s nehodovostí, tak si troufnu tvrdit, že velká většina nehod se stane při dost překročené povolené rychlosti. Jedu-li 90 km/hod po okresce, všichni mě předjíždějí. Jedu-li 100-110 km/hod, jsem na rychlosti, kterou jedou ostatní a stejně mě občas někdo předjede minimálně dálniční rychlostí a mizí v dáli, aniž by rychlost snížil. Podle mě je to dané lidmi, mentalitou a úpravou rychlostí se to nezmění. Zvláštní, že na Mallorce na dálnici je max 110 km/hod a spěchají tam, překračují rychlostní limity, jen cizinci, místní jezdí většinou pomaleji.

      • http://www.uamk.cz/aktuality/2464-odbornici-uamk-radi-na-cervenou-odbocovat-vpravo
        Obávám se, že zdejší řidiči by porušovali vše, co je napsáno vše od věty “A ještě technická stránka věci.” Vždy, když projíždím Ostravou vidím, že červená na semaforu neplatí pro mnoho řidičů. Dovedu si představit, co by to udělalo v tomto případě. A bezpečné to rozhodně není, tedy alespoň u nás. Ještě se to tady nezavedlo a nevyzkoušelo. Němci jsou rozhodně ohleduplnější řidiči a váhají, jestli to ponechat.

        • To že někdo jezdí na červenou je jiná věc, ale jsem v Praze neustále svědkem toho, jak zbytečně čeká kolona na světlech, na zelenou projedou třeba jen 3 auta doprava, protože musí v ten moment dát přednost chodcům a na červenou by jich projelo 10, protože chodci mají taky červenou a zleva třeba není nic moc provoz. Už za mého dětství tohle fungovalo naprosto bezproblémově v NDR. Je to jen o zvyku.

          • To není jiná věc, to jen svědčí o tom, že nemají zábrany cokoliv porušovat. Ale přednosti chodcům…, pokud bude červená, se bude muset dát i tak. Tak z NDR to převzali do celého Německa, a jak je vidět, jednotnost přínosu tohoto pravidla zvažují sami Němci.

  2. 2. Na přehledných silnicích možnost zvýšit rychlost na 100km/hod.
    3. = zrušit zákazy předjíždění
    4. Přednostní pruhy jen pro MHD, PČR, IZS, v žádném případě taxi
    6. zrušit možnost cyklistů jet v protisměru v “jednosměrkách”

    Zejména na dálnicích omezovat možnost předjíždění nákladních aut (TIR). Způsobují omezení provozu ve vnitřním pruhu.

  3. Ponechal bych jen svícení. S tím,že budou svítit i koncové světla. Přední denní světla – spodní hrana světel minimálně 35 cm od vozovky. Někteří musí mít problémy,aby je nasebemenší nerovnosti neutrhli o vozovku.Svícení mlhovkami za dne a v noci = tvrdě trestat. Stání na brzdě v koloně,křižovatce a u žel. přejezdu rovněž.

  4. Omezení rychlosti mimo obec. Na Austrálii, kde projede po rovné široké silnici jedno auto za pár minut, to vzpomenou. Ale proč se nevyjádří k tomu, jak to vypadalo u nás, když v 60.letech zrušili neomezenou rychlost? Docela by mě to zajímalo.

  5. Zdravím.
    Krom témat z článku mě zaujalo jedno téma z komentářů “vzájemné předjíždění kamionů na dálnici”. Když je rozdíl jejich rychlostí 2 Km/h, tak je jasné, že předjíždění bude trvat věčnost a postihne desítky ostatních řidičů. Zároveň chápu, že na dlouhých trasách se i tento rozdíl může výrazně projevit na celkové době jízdy. Možná by pomohlo, kdyby -v rámci kolegiality (případně z povinnosti)- předjížděný kamion nepatrně zpomalil. Nejsem si jistý, ale myslím, že i takových -5 Km/h by znamenalo propastné zlepšení situace. Věřím, že taková úprava předpisů by nemusela být složitá a v důsledku by velmi pomohla.
    Mimochodem stejná (nebo spíš horší) je situace u ješitných blbů se silnými osobními auty, kteří jsou-li předjížděni, rádi ještě přidají plyn- asi aby se nedali tak snadno…

  6. To není jiná věc, to jen svědčí o tom, že nemají zábrany cokoliv porušovat. Ale přednosti chodcům…, pokud bude červená, se bude muset dát i tak. Tak z NDR to převzali do celého Německa, a jak je vidět, jednotnost přínosu tohoto pravidla zvažují sami Němci.

  7. Takže přínos je evidentně plusovej, daleko lepší průjezdnost. Negativní je pouze lidskej faktor, stejně jako teď a ten se neodstraní jakýmkoli předpisem nebo zákonem.

  8. U nás nedávno udělali navíc tu pitomost v bodu 6. Vylepšili to ještě o to, že po obou stranách cesty jsou parkovací místa pro auta a střed mezi auty o šířce necelé 3 m rozdělili na asi 2 m pro auta a ten zbytek je cyklostezka v protisměru jednosměrky. Nevím jestli je tohle vůbec přípustné, aby byla šířka jízdního pruhu 2 m a člověk jel natěsno kolem parkujících aut. Tohle mohl udělat jen naprostý idiot.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: