Retardéry mají mnoho negativ. Zhoršení ovzduší kolem nich je tím největším

  • Retardéry mají pomáhat zklidňovat dopravu, přinášejí však řadu negativ 

  • Jedním z nich je vyšší hluk v bezprostředním okolí 

  • Největší nevýhodu ovšem představuje zvýšená produkce emisí 

Ze „zklidňování dopravy“ se stal hotový evergreen. Některé městské části nebo obce jako by razily teorii, že dopravu je třeba zklidnit úplně všude. A nejlépe na nulu. Jedním z nejčastěji používaných opatření jsou retardéry. Instalují se i do ulic s minimálním provozem mezi obytnými domy, často v nesmyslném množství. Výjimkou nejsou tři retardéry těsně za sebou. Oficiálně má taková věc přinášet vyšší bezpečnost provozu, ale jako všechno ostatní na světě přináší také řadu negativ.

Začít můžeme třeba od zhoršeného komfortu posádek automobilů. To je samozřejmě věc, která příslušné orgány rozhodující o instalaci retardérů vůbec nezajímá (máte přece jezdit na kole nebo v MHD), ale jaksi se zapomíná, že autobus se přes retardér nevznese a že přes stejné překážky musí jezdit také vozy záchranné služby. Skvělou ukázkou je příjezd z pražské ulice Plzeňská přes ulice Pod Kotlářkou a Roentgenova do nemocnice Na Homolce. Než pacient zdolá v sanitce úsek dlouhý jeden kilometr, musí se vypořádat hned s trojicí retardérů. Ten poslední stojí pro jistotu těsně před vjezdem do nemocnice.

retardery-1
Typický příklad zbytečného retardéru. Přechod, po kterém většinu dne nikdo nechodí, takže by tu auta mohla plynule projíždět a jen výjimečně zpomalovat. Takto musí zpomalit ve všech případech a následně tedy také akcelerovat. A přesně to přináší zvýšenou produkci emisí zcela zbytečně

Další nevýhodou je zvýšený hluk. V místech, kudy by auto projelo konstantní rychlostí třeba 40 km/h, musí zpomalit a zase se rozjíždět. Takže řidiči podřazují a motor se dostává do vyšších otáček, kde je hlučnější. Nakonec i samotné přejíždění retardérů znamená hluk zejména tam, kde někdo uvědomělý dá retardér na trasu autobusu MHD nebo nákladních automobilů. Zbytečné opotřebování podvozku už je jen takovou třešničkou na dortu.

Doporučujeme: Měření rychlosti na D1 v úseku Psáře – Soutice bezpečnost nezlepšilo a policie i MDČR to ví

Možná největší potíží je ale produkce emisí, což si mnozí vůbec neuvědomují. Naopak, jsou rádi. Vždyť přece retardér znamená nižší rychlost a tudíž i vyšší bezpečnost. Co ale přesně s emisemi jeden takový retardér udělá, to krásně dokumentuje práce Martina Irwinga z University of Manchester, která byla letos prezentována na konferenci Harmo18 v Itálii. Jeho tým vzal blíže nespecifikovaný sedmimístný automobil s dieselovým motorem o objemu dvou litrů a vybavil ho zařízením pro velmi rychlou analýzu výfukových zplodin, se kterým následně vyrazil do ulic Londýna a Cambridge. Právě vliv retardérů byl jedním z výsledků této práce.

Emise_testovaci_trasa
Takto vypadá graficky znázorněná produkce emisí při jízdě po městě. Kromě relativně nízkých hodnot (žlutá) jsou jasně patrné body se zvýšenou produkcí emisí. Jsou to momenty, kdy se vůz musel rozjíždět

Z měření britských odborníků je zjevné, že vůbec největší vliv na produkci emisí ve městech má přímo plynulost dopravy. Ukazuje to už první obrázek s barevným znázorněním hodnot produkovaných emisí NOx testovaného vznětového motoru. Z něj jsou jasně patrné body s podstatně vyššími emisemi. Jde o momenty, kdy vůz z nějakého důvodu akceleroval. Příčinou mohou být semafory nebo právě retardéry.

Bližší pohled na jednu ulici ukazuje krásný příklad přehnaného použití retardérů, kdy jsou mezi obytnými domy tři těsně za sebou. Před každým vůz brzdí, takže produkované emise klesnou téměř na nulu, jenže pak automobily akcelerují. Proto typicky těsně za retardérem emise NOx mnohonásobně vzrostou oproti ustálené jízdě. Naměřené hodnoty mají vždy dva vrcholy a jeden propad. Ten připadá na změnu rychlostního stupně. Všimněte si také, jakými rychlostmi se vůz pohyboval. Nejel ani 30 km/h a akceleroval jen zvolna (zhruba o 10 km/h za 5 sekund).

retardery 2
Co přesně udělá trojice zbytečných retardérů v obytné zástavbě s produkcí emisí, to názorně ukazuje tento graf. Při akceleraci na rychlost pouze něco málo přes 20 km/h emise mnohonásobně rostou
retardery 3
Zde ještě jednou totéž, ovšem v detailu pro jediný retardér. Produkce emisí se typicky zvyšuje těsně za retardérem. Propad v grafu připadá na přeřazení z jedničky na dvojku

Třetí obrázek ukazuje situaci u semaforu. Zde se průběh produkce emisí samozřejmě opakuje, ovšem s tím rozdílem, že vůz akceleroval až na rychlost přes 60 km/h, přičemž řidič řadil dvakrát. Za povšimnutí stojí především pokles produkovaných emisí při konstantní rychlosti.

retardery 4
Zde je vidět znázornění produkce emisí při rozjezdu ze světelné křižovatky. Vůz evidentně neměl systém start/stop a při akceleraci řidič řadil dvakrát. Všimněte si propadu emisí poté, co automobil přešel k ustálené jízdě

Závěr je zřejmý. Pokud chceme snížit znečištění městských ulic, jednou z cest je zvýšení plynulosti dopravy. Samozřejmě těžko lze odstranit všechny semafory, ale omezovat instalaci retardérů na rozumnou míru by určitě šlo.

Retardéry mají mnoho negativ. Zhoršení ovzduší kolem nich je tím největším
Ohodnoťte tento článek!
4.62 (92.39%) 113 hlas/ů

12 KOMENTÁŘE

    • Také mě to hned napadlo. Ale to se zatím nehodí. Teď se musí profinancovat výzkum akcelerace, brzdění si nechávají na příště. Přeci to nespojí dohromady a nebudou to zkoumat za jedny peníze, ne?

      Jinak na to samozřejmě není třeba žádný výzkum, je to jasné každému, kdo má v hlavě mozek. Pokud by šlo o ekologii, snažili by se o co nejplynulejší jízdu.

  1. Vždycky mě fascinují ekologické akce typu”do práce na kolech”,to jede několik dementů na kolech v buzerantském oblečku doplněným chladičem mozku naplno 15 km v hodině a za nima jedede krokem kolona aut a kamionů v černém oblaku splodin ,protože ty auta žerou 4krát víc než v normálním provozu.To je pak ekologie !!!

  2. A to ještě retardér na úvodním snímku je ten nejhorší – nelze jej bez ran do podvozku přejet žádnou rychlostí, při jeho překonávání mám vždy chuť se revanšovat a někoho zodpovědného také dvakrát nakopnout do spodních zad.

  3. Šílený je, že je spousta retardérů, který s běžným autem je nutný přejíždět prakticky krokem. A jsou i na hlavních ulicích, kde teoreticky platí třeba 50-ka, někdy je to snížený na 40 či 30, ovšem pokud nemá člověk teréňák, tak musí zpomalit na cca 5-10 km/h – i při tý 30ce by tam člověk urazil podvozek anebo prorazil vanu. Takže místo pohodový jízdy musim mít oči na šťopkách, pokud to tam neznám, místo sledování provozu a okolí hledám past na medvědy a jedu brzda-plyn-brzda-plyn. A v rámci “zklidnění dopravy” dopřeju místním násobek emisí než při plynulým průjezdu…

  4. A kdo myslíte , že to navrhuje ? Ještě větší retard, než je ten na silnici. U nás dementi z dopravního odboru ujíždí na kruháčích . Pět olympijských kruhů na jedné ulici, velikost tak pro cyklistu, autobusy a větší dodávky to musí mydlit přes vyvýšený střed a neustále ucpané, při vzdálenosti 30 m od sebe najíždíte z kruháče na kruháč. Stačí houkající sanitka , což je na denním pořádku a je to neřešitelná situace.
    Vyjádření úřednice dopravního odboru : Kdo nedokáže projet kruhový objezd, nemá na silnici co dělat.
    Škoda, že tuto paní nemám doma, ne nebyla hezká ale mohl bych jí bít, jen by ráno otevřela oči.

  5. Naprosty souhlas. Jen bych jeste pridal (v posledni dobe modni) emise z brzdeni, ktere jsou v pripade retarderu opravdu nemale. Brzdite plynule jakmile retrder spatrite? Nebo jedete az k nemu, celkem silne brzdite, a za retrderem opet silne zrychlujete?
    Myslim, ze je to jasne vsem, co ridi denne, ale je to “ekologicka” a “znackova” loby.
    Ostatne cyklistum a motorkarum je retarder i nebezpecny.
    Retarder pred prechodem zase snizuje ucinnost pripadneho prudkeho brzdeni…

  6. A přitom by stačil snímač rychlosti a podle toho se variabilně zvedající retardér. Pokud by jel člověk předepsanou rychlostí tak by jel po rovině. V moment, kdy by jel rychleji, tak by se retardér zvýšil, pakliže by se uchýlil k velice vysoké rychlosti, zvedl by se na úroveň, která by zanechala na voze značné poškození.

    Snímač by byl schopen i rozeznat vozy MHD, PČR, IZS apod. a u těchto by se ke zvýšení neuchyloval.

    Jenže to by někdo musel přemýšlet a chtít hledat řešení problému, nikoliv pouze způsobu jak umlčet stěžovatele nebo jen vyvíjet činnost.

  7. Forest. Vy jste mě rozesmál. Vždyť nejsou schopni ani zaasfaltovat kanál do roviny. A vy chcete zdvihací retardér. Kdo by se o něj staral? Skončilo by to tím, že by někde visel půl roku zaseknutý v nějaké poloze, nejlépe v nejvyšší a před ním přenosná značka s rychlostním omezením na 5km/h.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: