Odškodnění vytrpěné bolesti je jednou z nejčastěji uplatňovaných náhrad. Občanský zákoník stanovuje, že při ublížení na zdraví škůdce odčiní újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a nemajetkové újmy. Podstata bolestného je tedy vynahrazení bolestivého stavu, stresu a nepohodlí.Částka, která poškozenému za vytrpěnou bolest přísluší, je vypočtena na základě bodového hodnocení utrpěných zranění a hodnoty jednoho bodu v roce vzniku újmy. Podstata bolestného je tedy vynahrazení bolestivého stavu, stresu a nepohodlí.
Částka, která poškozenému za vytrpěnou bolest přísluší, je vypočtena na základě bodového hodnocení utrpěných zranění a hodnoty jednoho bodu v roce vzniku újmy. Podkladem pro hodnocení je Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, z níž by měl vycházet lékař při posouzení bolestného pro poškozeného. Výsledný počet bodů je následně vynásoben hodnotou jednoho bodu, která je odvozena od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla bolest. Za rok 2019 činila hrubá měsíční mzda 34.125,– Kč. Hodnota jednoho bodu pro vznik zranění autonehodou v roce 2020 tedy činí 341,25 Kč.
Hodnocení bolesti podle Metodiky doporučujeme přenechat specializovanému znalci (přiměřené náklady znaleckého posudku lze také uplatnit k odškodnění). Takto bude výpočet bolesti proveden správně.
Jak na řešení trvalých následků?
V případech, kdy vzniknou trvalé zdravotní následky v důsledku dopravní nehody, které zraněnou osobu limitují v osobním životě, má zraněný právo naodškodnění ztížení společenského uplatnění. Obecně platí, že by odškodnění ztížení společenského uplatnění mělo být stanoveno podle zásad slušnosti. K usnadnění hodnocení této náhrady je však využívána již zmíněná Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která se užívá i při výpočtu bolestného. V tomto případě je však vyhledání specializovaného znalce v tomto odvětví nutností. Ke zhodnocení ztížení společenského uplatnění se zpravidla přistupuje po ustálení zdravotního stavu, většinou však rok po dopravní nehodě. Náhrada ztížení společenského uplatnění je obvykle podstatně vyšší než náhrada bolesti.
Nezapomeňte uplatnit náklady za léčbu
Další náhradou, na kterou má oběť dopravní nehody právo, je odškodněnínákladů spojených s péčí o zdraví. Tato náhrada se rovněž řídí občanským zákoníkem, který stanovuje, že poškozenému se hradí účelně vynaložené náklady spojené s péčí o jeho zdraví, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost.
Mezi náklady spojené s péčí o zdraví řadíme zejména náklady za léčiva, regulační poplatky, zdravotní pomůcky, rehabilitace, a také cestovné do zdravotnických zařízení. Všechny náklady však vždy musí být účelně vynaloženy vzhledem k povaze újmy na zdraví utrpěné při dopravní nehodě. K nákladům spojených s péčí o zdraví doporučujeme uchovávat si všechny účtenky, které s léčbou zranění souvisí.
K nákladům, které poškozený může rovněž žádat, patří i odškodnění nákladů péče o svou osobu a domácnost. Do této kategorie tedy spadá péče o poškozeného jinou osobu, která mu poskytuje domácí ošetřování, zajištění nákupů, pomoc s každodenními činnostmi (hygiena, stravování, …), úklid domu, aj. Výpočet náhrady vychází z částky, kterou by poškozený musel vynaložit, kdyby k péči o svou osobu využil pečovatelských služeb v oblasti svého bydliště.
Výpadek příjmů následkem autonehody? Žádejte odškodnění
Při újmě na zdraví, která vznikla důsledkem dopravní nehody, často dochází k pracovní neschopnosti, jež způsobuje výpadek příjmu poškozeného. Poškozený má tedy právo na vyplacení ušlého výdělku po dobu jeho pracovní neschopnosti. Ušlý výdělek neuplatňuje pouze zaměstnanec, ale také poškozený v pozici OSVČ.
V případě ušlého výdělku i po skončení pracovní neschopnosti občanský zákoník stanovuje, že škůdce nahradí poškozenému peněžitým důchodem (tzv. rentou) ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě. Smyslem renty je tedy vynahrazení výpadku či snížení příjmu poškozeného, kdy následkem zranění způsobených dopravní nehodou došlo ke snížení jeho výdělečné činnosti. Výše renty vychází z rozdílu mezi výdělkem poškozeného před vznikem újmy na zdraví a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s připočtením případného invalidního důchodu. Výdělkem se v tomto smyslu rozumí příjmy ze zaměstnaneckého poměru, ale také příjmy z podnikatelské činnosti. Ke správnému výpočtu renty se často využívá služeb kvalifikovaných účetních či znalce z oboru ekonomiky.
Bezplatně poskytované práce jako nová náhrada
Občanský zákoník stanovuje také speciální náhradu, jejíž cílem jeodškodnění za bezplatně poskytované prácesekundární oběti. Takto poškozeným je osoba, která přímo neutrpěla újmu na zdraví, ale v důsledku dopravní nehody pro něj poškozený nemůže nadále vykonávat bezplatně poskytované práce. Příkladem je situace, kdy poškozený dopravní nehodou nemůže již vypomáhat zdarma v rodinném podniku a rodina je nucena najmout pomocníka, který tuto práci již nebude vykonávat bezplatně. K určení výše náhrady by se měla využívat tržní hodnota bezplatně poskytované práce.
Závěrem je třeba zmínit, že každou dopravní nehodu a její následky je nutné posuzovat individuálně. Poškozený zpravidla nemůže žádat všechny výše zmíněné náhrady, a je tedy možné uplatňovat pouze ty, které jsou oprávněné, doložitelné a v přímé souvislosti s dopravní nehodou.
Autor je právník projektu odskodneninehody.cz