Nová zpráva ukázala na největší problém elektroaut. Zákazníci je nechtějí

• Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) zveřejnila zprávu o stavu evropského automobilového trhu vzhledem k přechodu na elektromobilitu 

• Elektromobily stále tvoří zanedbatelné množství prodejů nových aut

• Prodej dieselových vozů klesl, současně ale stoupl prodej benzinových automobilů – to znamená nárůst emisí CO₂ 

• Do roku 2030 bude potřeba v Evropě na 2,8 milionu dobíjecích stanic. Dnes jich máme necelých 144 tisíc 

• Ochota kupovat elektromobily a plug-in hybridy je přímo úměrná HDP na jednoho obyvatele. 80 % elektrifikovaných vozů se prodá jen v šesti západoevropských zemích 

• Automobilkám reálně hrozí velký problém, kdy sice připraví nové elektromobily, ale zákazníci je nebudou kupovat v dostatečném množství

Na frankfurtském autosalonu se nediskutovalo pouze o nových, převážně elektrických, automobilech. Sdružení evropských výrobců automobilů (ACEA) zde prezentovalo zprávu o aktuálním stavu evropského trhu ve vztahu k politickému cíli přechodu na „bezemisní“ mobilitu. Zpráva podrobně mapuje prodeje elektrifikovaných vozů, rozložení dobíjecích stanic i dostupnost ekologicky šetrných modelů na jednotlivých trzích. Protože si Evropa dala za cíl už do roku 2030 drasticky snížit (o 37,5 % ve srovnání s rokem 2021) produkci emisí CO₂ u automobilů, je jasné, že nadcházející období bude pro automobilky velkou výzvou.

Prodeje elektromobilů rostou, ale benzinových aut také 

V posledních letech jdou elektromobily i plug-in hybridy na odbyt více než v minulosti. Pokud tuto skutečnost vyjádříme v procentech, vypadá celá situace slibně, jenže vzhledem k ostatním typům automobilů zůstává podíl elektrifikovaných vozů zcela zanedbatelný.

V roce 2018 se v Evropě prodalo 149 737 elektromobilů a 151 844 plug-in hybridů. Tedy zhruba čtyři až pětkrát více než v roce 2014. Jenže minulý rok se v Evropě rovněž prodalo 8,5 milionu benzinových vozů, tedy o 3,2 milionu více oproti roku 2014. Naopak prodej dieselových aut od roku 2016 klesá, za což může aféra Dieselgate. Protože ale naftové motory mají nižší spotřebu, tudíž nižší produkci CO₂, tato změna znamená, že v letech 2017 a 2018 vzrostl průměr emisí CO₂ o 0,3 %, respektive o 1,8 %. Od roku 2007 do roku 2016 přitom vytrvale klesal.

Vývoj prodejů jednotlivých druhů aut v Evropě jasně ukazuje, že zákazníci nevyměnili diesely za elektrifikovaná auta, ale přesedli do benzinových vozů. To způsobilo nárůst průměrných emisí CO₂ v letech 2017 a 2018

A zde ještě vývoj podílu ekologických automobilů na evropském trhu. Od roku 2014 k žádnému dramatickému nárůstu nedošlo. Pokud mají být naplněny nadcházející emisní cíle, toto se bude muset dramaticky změnit

Znovu se potvrzuje, že zákazníci jednoduše elektrické a plug-in hybridní automobily nechtějí. Stejně jako nechtějí jiné alternativní pohony. Proč? I na to dává ACEA ve své zprávě jednoznačnou odpověď. Protože jsou taková auta pořád drahá a protože je současná infrastruktura pro jejich dobíjení (respektive plnění v případě CNG) nedostatečná.

Elektromobily kupují zákazníci v bohatých zemích 

Podle zprávy ACEA mají země s hrubým domácím produktem pod 29 000 eur (asi 750 tis. Kč) na hlavu podíl aut s možností dobíjení (elektromobily+plug-in hybridy) méně než 1 %. Naopak v zemích, kde je HDP na jednoho obyvatele vyšší než 42 000 eur (1,09 mil. Kč), je podíl elektromobilů na trhu vyšší než 3,5 %.

Zpráva ACEA také uvádí, že podíl elektromobilů a plug-in hybridů na trhu je přímo závislý na poměru HDP na obyvatele. Jinak řečeno, tento druh aut kupují pouze zákazníci v bohatých zemích. Proto se také 80 % těchto vozů prodá jen v šesti evropských státech

Osmdesát procent elektromobilů a plug-in hybridů se tak prodá v šesti evropských zemích, přičemž v tomto směru panuje velký rozdíl právě mezi západoevropskými státy a státy střední a východní Evropy. V rámci evropského kontinentu je naprostým extrémem Norsko, kde podíl elektrifikovaných aut dosahuje téměř padesátí procent. ACEA ale jedním dechem dodává, že HDP na obyvatele je zde 73 200 eur, tedy více než dvojnásobné oproti evropskému průměru (30 600 eur). Česká republika patří s podílem tohoto druhu aut na trhu 0,4 % mezi pět nejhorších států, přičemž náš HDP činí 20 500 eur (530 tis. Kč) na hlavu.

https://autobible.euro.cz/pruzkum-proc-zakaznici-nechteji-kupovat-elektromobily-problemem-je-porad-cena-dojezd-i-dobijeni/

I kvůli tomu, že jsou elektromobily a plug-in hybridy drahé, jsou zákazníci ochotni takový vůz pořídit pouze ve chvíli, kdy na něj dostanou nějakou pobídku. ACEA připomíná, že pouze 12 evropských států zákazníkům na taková vozidla připlatí. (Přesněji řečeno všichni daňoví poplatníci dvanácti evropských států přidají movitým zákazníkům na nákup ekologického vozu). Najdou se i státy, které majitelům elektroaut neposkytují ani žádnou daňovou úlevu. Konkrétně Chorvatsko, Estonsko, Litva a Polsko. V těchto zemích je tržní podíl elektromobilů a plug-in hybridů naprosto mizivý (maximálně 0,5 %).

Dobíjecích stanic je pořád málo

Druhým aspektem, který přímo souvisí s ochotou nakupovat elektromobily, je infrastruktura. V roce 2014 bylo v Evropě 34 448 dobíjecích stanic, dnes jich je 143 589. Bavíme se o nárůstu o více než 300 procent. Problém je v tom, že jejich rozložení rozhodně není rovnoměrné. ACEA uvádí, že 76 % všech dobíjecích stanic je pouze ve čtyřech zemích EU. Jmenovitě v Nizozemsku (25,8 %), Německu (19,1 %), Francii (17,3 %) a ve Spojeném království (13,3 %). Navíc do roku 2030 budeme potřebovat 2,8 milionu stanic napříč Evropou. V nadcházejících deseti letech by mělo být tudíž vybudováno dvacetkrát více nabíječek.

Dalším zajímavým ukazatelem je počet dobíjecích stanic na 100 km silnic ve vztahu k podílu elektrifikovaných aut na trhu. Malá hustota dobíjecích stanic znamená nízký podíl. Nebo to je naopak a nízký podíl prodejů znamená málo stanic?

V České republice je evidováno 558 dobíjecích stanic, což tvoří v rámci Evropy 0,4 %. V přepočtu na hustotu silniční sítě vychází tuzemský průměr na 0,4 stanice na 100 km. V tomto směru se řadíme mezi nejhorší evropské státy před Řecko (0), Rumunsko (0,1), Litvu (0,2), Polsko (0,2) a Kypr (0,3).

Co z toho vyplývá? 

ACEA přidává ještě jednu zajímavou informaci, a sice podíl aut s alternativními pohony na vozovém parku. Tam je situace ještě horší než v případě nově prodávaných aut. Naprostá většina Evropy jezdí v tradičních vozech. Elektromobily+plug-in hybridy v současnosti (respektive v roce 2017) tvořily pouze 0,2 %. Než se tento podíl razantněji zvýší, bude to trvat ještě mnohem déle, protože by do stále drahých elektromobilů museli přesednout i lidé, kteří v současnosti kupují ojetiny. A takoví zákazníci na ekologické automobily prostě nemají a jen tak mít nebudou.

I když na trh nových vozů ve velkém dorazí elektromobily, bude to trvat ještě spoustu let, než se v rámci všech v Evropě registrovaných aut jejich podíl výrazněji zvýší. Aktuálně jezdí po evropských silnicích jen 0,2 % elektromobilů+plug-in hybridů

Aktuální situace je znepokojivá zejména pro automobilky, které budou muset splnit emisní limity, což bez výrazného podílu prodaných elektromobilů prostě nepůjde. Z frankfurtského autosalonu je docela dobře patrné, že taková auta sice brzy ve velkém do showroomů dorazí, ale právě aktuální zpráva ACEA jasně uvádí, že zákazníci, minimálně v části Evropy, o elektromobily moc zájem nemají.

Zatím se tedy zdá, že automobilky sice nabídnou elektromobily ve velkém, jenže zákazníci budou pořád kupovat klasické vozy, což by mohla být v nadcházejících letech ta největší potíž, které v konečném důsledku přinese zdražení aut obecně. Ať už kvůli sankcím za nedodržení daných flotilových průměrů, nebo kvůli tomu, že výrobci prostě přestanou běžné neelektrifikované vozy nabízet. Celou zprávu ACEA si můžete stáhnout zde.

Podíl vozů s alternativními pohony v jednotlivých zemích EU mimo jiné jasně ukazuje, že vodík je ještě hodně vzdálená budoucnost. Pro úplnost, kategorie „ECVs“ zahrnuje elektromobily a plug-in hybridy dohromady