• Adventure Sports je expediční verze „Afriky“

  • Má delší zdvihy pérování, větší světlou výšku a objemnější nádrž

  • Odezvu plynu a brzdný moment motoru lze nově dávkovat ve třech úrovních

  • Díky novému výfuku má dvouválec ještě lepší zvuk než dřív

  • Africa Twin Adventure Sports zůstává v naší redakci celou sezónu

Jiskra přeskočila už na brněnském Motosalonu, kde jsme novou Hondu Africa Twin Adventure Sports hostili na našem stánku po celou dobu výstavy. Byla to ukázková láska na první pohled, protože ve výroční trikoloře s bílým rámem vypadá „velká“ Afrika naprosto neodolatelně. Líbila se nám už předtím na fotkách, ale kdo někdy hledal štěstí na internetové seznamce, ví, že obrázky často klamou. Tady však realita předčila očekávání, a to nejen co do krásy. Naživo je totiž verze Adventure Sports ještě větší, než jsme čekali – šéfredaktorský Streetfighter vedle ní vypadá jako minibike, ale ani s obří, 24litrovou nádrží není Afrika tak obézní jako GS Adventure kolegy z Autobible. Mohutnost vysportované postavy navíc zjemňuje drobný obličejík s uhrančivými kukadly, takže proporčně je tu všechno v pořádku. Jenom škoda, že ledky září symetricky jenom při dálkových světlech, a pokud nechcete celý den vypalovat díry do sítnic řidičů protijedoucích vozidel, nezbude než mžourat pouze pravým okem. V poměru k celku však tento malý nedostatek působí jako pověstná piha na kráse.

Honda_Africa_Twin_2018_VN (2)
ANTIREVMA: Nádrž je v přední části tak široká, že na kolena téměř nefouká. Vzadu se zužuje na rozměr sedla, aby se dalo pohodlně jet vestoje
Honda_Africa_Twin_2018_VN (12)
HOĎ KAMENEM: Motor zespodu chrání poctivý hliníkový plech, na rámu jsou nad stupačkami plastové krytky proti ošoupání

Africa Twin je v redakční garáži poměrně známou tváří. Ve standardní verzi prošla naším dlouhodobým testem už před dvěma lety a model s dvouspojkovou automatickou převodovkou jsme proháněli po cestách i necestách vloni. Jenže letos podle zpráv z Hondy došlo k řadě vylepšení a navíc přibyla expediční verze Adventure Sports, takže nabídku dalšího celoročního testování nešlo odmítnout. A už po necelém měsíci pravidelného randění víme, že s ní zažijeme moc fajn sezonu. Ona totiž nejenom skvěle vypadá, ale za ty dva krátké roky neuvěřitelně vyspěla. Že má přepracovaný výfukový systém se dvěma katalyzátory místo jednoho a dvěma komorami ve zmenšené koncovce namísto tří, jsme se dočetli už v tiskové zprávě z milánské výstavy, ale takový rozdíl v jízdním a zvukovém projevu nečekal nikdo.

Výrazně hrubšího hlasu si všiml dokonce i náš grafik, když slyšel přes otevřené okno Africu poprvé přijíždět k redakci, a zblízka je burácení upraveného výfuku hotovým balzámem na motorkářskou duši. Úplně nejlépe však nový zvuk vynikne, když před zatáčkou nebo semaforem levým palcem donutíte automatickou převodovku podřadit a motor si sám vrkne ukázkovým meziplynem, aby srovnal otáčky. Kam to asi ještě posune laděná koncovka?

Honda_Africa_Twin_2018_VN (14)
NA JEDEN DOTEK: Nový ovladač dvouspojkové převodovky šikovně řeší přepínání mezi automatickým a manuálním režimem
Honda_Africa_Twin_2018_VN (6)
BASA TVRDÍ MUZIKU: Mohutná koncovka výfuku není zrovna designérskou chloubou, zato zpívat umí pěkně od plic

Jenže nechat se okouzlit jenom drsně rajcovním hlasem, to by mohlo po čase zavánět nudou. Nová Afrika má naštěstí i další vnady, které hned tak neomrzí. Přestože jsme zatím neměli možnost bezprostředního srovnání s předchozím modelem, troufáme si tvrdit, že i když špička výkonu zůstala na hodnotě 70 kW, je řadový dvouválec díky lehčí vyvažovací hřídeli a delšímu přívodu vzduchu do airboxu živější a jde rychleji do otáček. Natankovaná verze Adventure Sports váží s dvouspojkovou převodovkou přes čtvrt tuny (s náplněmi), ale v akceleraci to určitě natře o dvacet kilo lehčímu standardnímu modelu z minulého roku. Agresivitu motoru si teď navíc můžete dávkovat ve třech úrovních, stejně jako jeho brzdný účinek a intenzita kontroly trakce je teď odstupňovaná dokonce v sedmi levelech. Jízdní režimy Tour, Urban a Gravel, naprogramované z výroby, mají poměry průběhu výkonu a brzdění motorem, přičemž trakci lze měnit či úplně vypnout nezávisle, i za jízdy. Pro kreativce je tu navíc čtvrtý – v redakci nejoblíbenější – mód User, který dává jezdci volnou ruku ve všem. Mimochodem, s výkonem na jedničku a vypnutou trakcí ji dostanete na záda raz dva.

Honda_Africa_Twin_2018_VN (3)
TŘICET LET: Emblém na nádrži připomíná, že první Honda XRV650 Africa Twin se představila světu už v roce 1988
Honda_Africa_Twin_2018_VN (10)
DO LAVIC: Sedlo je proti stardardnímu modelu nejen vyšší, ale má i jiný tvar a povrch. Kovový nosič kufru vypadá bytelně

Absolventi naší korespondenční enduroškoly si jistě budou pamatovat, že předchozí Africa Twin se nijak nebála ani terénu. Model Adventure Sports má pro jízdu off-road papírově ještě lepší vlohy, a to nejen díky delším zdvihům a větší světlé výšce. V širších stupačkách se dá pohodlněji postavit, nádrž mezi koleny nijak neztloustla, řídítka mají optimální výšku, a dokonce je vestoje i lépe vidět na inverzní displej, který má menší sklon. Jenom na továrním obutí se toho v blátě moc dělat nedá, ale přezutí na pneumatiky Continental TKC 80 už máme v servisu domluvené a do příště jí dáme ochutnat víc než prašnou polní cestu.

Honda_Africa_Twin_2018_VN (30) Honda_Africa_Twin_2018_VN (4) Honda_Africa_Twin_2018_VN (15) Honda_Africa_Twin_2018_VN (41)

Afrika nás bude bavit hodně dlouho, to víme už teď. Vůbec není tak těžkopádná, jak jsme se u verze Adventure Sports obávali – naopak má ještě větší chuť do života než předchozí model a díky nízkému těžišti se na silnici i v terénu vede lehce. Jen při tlačení do garáže je s ní o něco víc dřiny. Rychle jsme si zvykli na automatickou převodovku, která je při každodenním ježdění po městě k nezaplacení, a protože v redakci nikdo neměří pod 180 cm, nevadí nám ani dost vysoké sedlo.

Foto: Václav Novák

Honda Africa Twin Adventure Sports v dlouhodobém testu: Miss Afrika v plné polní
Ohodnoťte tento článek!
4.55 (90.91%) 11 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ: