Vyplatí se elektromobil proti běžnému autu? Ano, musíte s ním ale jezdit až 10 let

Přichází boom elektromobilů. Alespoň se nás o tom snaží přesvědčit Evropská unie, která tlačí na snižování emisí a tím nutí automobilky zařadit do svého modelového portfolia plně elektrická auta. V zemích, kde nefungují vysoké státní subvence na nákup takového vozu, se ale zatím nesetkávají s úspěchem. Jedním z problémů může být i jednoduchý fakt – běžnému spotřebiteli se zřejmě nevyplatí. Lze to říci i v českých podmínkách?

Na tuto otázku jsme se snažili najít odpověď výpočtem provozních nákladů u těch elektromobilů, které nejsou vyloženě samostatným modelem (BMW i3, Nissan Leaf nebo Renault Zoe), ale plně elektrický pohon je jen jednou z možných motorových variant. To je případ Hyundai Kona, která se prodává i s benzinovými a naftovými motory, Kia Niro, jež existuje jako hybrid i plug-in hybrid a Škody Citgo, která rovněž používá zážehový tříválec.

Přečtěte si také:

Elektrický Mercedes-Benz EQC nejde na odbyt. V Německu se zaregistrovalo jen 55 kusů

Elektrické varianty aut jsou s přehledem nejdražší. Například základní benzinovou Konu s Konou Electric od sebe dělí více než půl milionu korun. Faktem ale zase je, že elektromotory jsou výkonnější než základní model a také výbava vozu je vyšší. Proto jsme se vůz se spalovacím motorem snažili dorovnat k elektrickému a tak jsme proti Koně Electric postavili její spalovací verzi s nejsilnějším benzinovým motorem 1.6 T-GDI doplněným o automatickou převodovkou a v nejvyšší výbavě Premium. Ani u Kie Niro a Škody Citigo nenajdete ve srovnání základní modely.

Zjistit, po kolika ujetých kilometrech se vůz oproti jinému vyplatí, není rozhodně nic snadného. Náklady na ujetý kilometr totiž ovlivňuje celá řada faktorů včetně například zůstatkové hodnoty vozu, která je u elektromobilů zatím prakticky neuchopitelná (jedni tvrdí, že bude vyšší než u aut se spalovacím motorem, jiní naopak). Dalším je samozřejmě způsob užívání vozu, cena servisu a v neposlední řadě paliva.

Přečtěte si také:

Elektromobily vyjdou draho: Evropa musí mít do 10 let tři miliony nabíječek

Právě cena za elektřinu představuje docela zajímavý oříšek. S domácím nabíjením je to ještě jednoduché – majitel elektromobilu má u dodavatele proudu právo na speciální tarif označený D27d, který je výrazně levnější než běžný spotřebitelský tarif. Zatímco průměrná cena za 1 kWh je v Česku nyní 4,83 Kč, zvýhodněně vyjde v průměru na 1,4 Kč. Zmatek do případu vnáší až rychlonabíjecí stanice od různých poskytovatelů. Následující tabulka ukazuje, že každý ze čtyř velkých provozovatelů veřejných nabíječek si účtuje různé částky a ještě ke všemu odlišným způsobem. Jeden chce měsíční paušál, druhý platbu za kWh, další za jedno nabití a poslední nejen za kWh, ale i parkování na vyhrazeném místě.

Z výše uvedeného je zřejmé, že příklad má tolik proměnných, že je potřeba zvolit modelový případ, který by se podobal běžnému uživateli, ale nebude bezvýhradně sedět na každého. Zvolili jsme proto člověka, který si pořídí auto na dobu 5 let a ujede s ním rovných 100 tisíc kilometrů. Platí přitom za povinné servisní prohlídky. V případě elektromobilu si pořídil paušální kartu od ČEZ, přičemž u jeho nabíječek a u stanic, které jsou zdarma (například u vybraných supermarketů Lidl), dobije polovinu svých ujetých kilometrů. Druhou polovinu nabije u sebe doma za výhodný tarif. Vyplatí se mu elektromobil?

Hyundai Kona vs. Kona Electric

Jako první jsme srovnávali Hyundai Kona a Kona Electric. Elektromobil se nabízí ve dvou provedeních, přičemž to dražší má vyšší výkon i kapacitu baterie. My jsme zvolili dostupnější model za necelých 940 tisíc korun a proti němu nasadili velmi dobře vybavenou Konu 1.6 T-GD s dvouspojkovým automatem DCT.

Hyundai Kona se základním motorem 1.0 T-GDI začíná na ceně 409 990 Kč. Rozdíl proti elektromobilu je tedy ještě výrazně větší.

Kona Electric ujede na jedno nabití se základním akumulátorem 289 km, ve dražší verzi pak až 449 km.

České zastoupení korejské automobilky jsme požádali o vyčíslení servisních nákladů. Na prohlídku se jezdí po ujetí 15 tisíc kilometrů, což pro náš modelový případ znamená dříve než za rok. Překvapením je, že rozdíl za servis není vůbec velký. Kona Electric má prohlídky jen o 11 541 korun levnější než benzinový model. A to je řeč o celém pětiletém období.

Naopak náklad na nabíjení paušálem u ČEZ je za pět let 32 700 korun, to jen v případě, že firma za celé období nezvedne ceny. Je ale potřeba počítat s aktuální hodnotou, protože i cenu za domácí elektřinu řešíme současným průměrem. V případě benzinu počítáme s 32,14 Kč za litr, což je celorepublikový průměr z neděle 19. ledna 2020. Pro porovnatelnost vycházíme z tabulkové spotřeby, která se samozřejmě v reálném provozu liší. To ale platí jak pro běžná auta, tak pro elektromobily.

Výsledek? Elektrická Hyundai Kona se vyplatí po ujetí více než 194 tisíc kilometrů. Našemu uživateli tedy nikdy, protože by buď musel zvýšit nájezd na 39 tisíc kilometrů za rok, nebo vlastnit auto skoro 10 let.

Kia Niro vs. e-Niro

V případě automobilky Kia jsme srovnávali dva ekologicky zaměřené vozy. Model Niro se totiž neprodává pouze se spalovacím motorem, ale vždy jej má alespoň doplněný o elektromotor. Vybrali jsme proto hybridní model, jenž disponuje prakticky totožným výkonem jako e-Niro. Zároveň jsme hybrid vyšperkovali top výbavou Premium, která jeho cenu výrazně zvedla.

Niro hybrid i plug-in hybrid mají velmi nízkou tabulkovou spotřebu. Cenově se však elektromobilu přibližují víc, než auta se spalovacím motorem.

Kia e-Niro používá stejný pohon jako Hyundai Kona Electric. Také tento model se nabízí se dvěma velikostmi baterie a verzemi elektromotoru.

Překvapením jsou náklady na servis, které jsou nižší než u modelů Hyundai. Kia e-Niro je na servisní úkony velmi levná, za celých pět let majitel zaplatí jen 9 404 korun. Rozdíl mezi oběma vozy byl proto o víc než polovinu menší než u Hyundai. Výsledek úměrně tomu dopadl také lépe.

I tak se ale našemu uživateli elektrická Kia e-Niro nevyplatí. Kdyby se držel svých návyků, bylo by to až za 154 640 kilometrů. To by musel za rok ujet aspoň 31 tisíc kilometrů, nebo si auto nechat necelých osm let.

Škoda Citogo vs. Citigo^e iV

Nakonec přichází na řadu první elektrická škodovka. U ní je třeba podotknout, že v nabídce modelu se spalovacím motorem chybí úměrně výkonná verze a elektrické Citigo bude v městském prostředí jednoznačně mrštnější. Vybrali jsme proto silnější verzi tříválce 1.0 MPI a auto vybavili luxusní verzí Style, tedy obdobnou té, ve které se prodává i elektrická varianta.

Škoda nabízí k elektrickému modelu Citigo instalaci wallboxu zdarma nebo bonus 30 tisíc korun, což může nevýhodnost elektromobilu snížit.

Citigo se spalovacím motorem se prodává se tří i pětidvěřové variantě. Na výběr je také víc výbav včetně stylové Monte Carlo.

Od mluvčího Škody Vítězslava Pelce jsme se dozvěděli, že „elektrické Citigo má zhruba o 20 tisíc korun levnější náklady na servis než to se spalovacím motorem.“ Nemáme tedy k dispozici přesné hodnoty, ale na základě srovnání jsme servisní náklady odhadli. To nemá zásadní vliv na výpočet, protože jde právě o rozdíl mezi oběma, nikoliv o celkovou hodnotu servisu.

Vyplatí se tedy našemu modelovému majiteli? Nikoliv, koupě je pro něj výhodná až po ujetí 183 359 kilometrů. To znamená, že by musel ročně ujet alespoň 36 700 kilometrů, nebo si elektrické Citigo ponechat přes devět let.

Závěr? Pořídit si elektromobil místo vozu se spalovacím motorem se nevyplatí. Jistě, existuje celá řada faktorů, které mohou misky vah posunout jedním, ale i druhým směrem. Elektrické auto bude výhodnější pro jeho majitele, pokud hodlá často parkovat v centru Prahy na modrých zónách. Ušetří i za povinné ručení nebo známku, pokud se rozhodne, že bude využívat dálniční síť. Automobilky nabízí pro elektromobily také další výhody, třeba instalaci domácí nabíječky (tzv. wallboxu) nebo akční slevy.

Jenže akční ceny platí i pro auta se spalovacími motory. Navíc, pokud majitel netrvá přímo na stejně vybaveném modelu nebo se smíří s nižší výkonem, nůžky se rozevírají ještě víc a vůz do zásuvky se mu nemusí jednoduše vyplatit nikdy. Čas jsou peníze a tak může být pro řadu řidičů těžko překonatelná nutnost nejen jízdy s elektrickým autem pečlivě plánovat, ale také trávit hodiny nuceným odpočinkem u nabíjecích stanic. Ty ale bude těžké přesvědčit k nákupu elektromobilu i poté, co se jeho cena přiblíží nebo dokonce vyrovná klasickému autu.