Odpověď na názor

2 poznámky (k ŠM 11): 1. K jízdě na kluzkém povrchu (autor zde uvádí "autobus je dobře ovladatelný ve vysokých rychlostech i na kluzkém povrchu"): V letech 1973-80 jsem byl v Ostravě - a tam dopravní podnik po nasazení autobusů ŠM 11 udržoval několik let desítky starých RTO jen pro jízdy kdy bylo náledí. Relativně kratší rozvor (a větší délka) - tj. velké "převisy" u ŠM 11 dle řidičů měly na kluzkém povrchu - náledí velmi špatné manévrovací schopnosti (fyziku neokecáš)... A tehdy bylo náledí (i sníh) v zimě poměrně často - viz např. "energetická krize" po Silvestru 1978 (např. odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Uheln%C3%A9_pr%C3%A1zdniny_1979)... 2. Ke "kapacitě" ŠM 11: V letech 1974 - 77 jezdily v Ostravě autobusy RTO (ranní i s vlekem) a ŠM 11 linku č. 40 ("linka VŠB") z kolejí Poruba ke koleji Hladnov. A zejména ranní spoje z Poruby (odj. po 06:00) v út. - čtvr. byly silně obsazované (v 2. a 3. ročn. byla 1 den v týdnu povinná Vojenská příprava). Do autobusu ŠM 11 se snad mělo nacpat 169 cestujících (část ve voj. mantlech - my na HgF jsme měli ještě mundury filcový kopřivák...). Byli studenti kteří nastupující počítali a soutěžilo se kdy se jich vejde nejvíc... Jak v RTO tak v ŠM 11 tato "obsazenost" znamenala při každém i menším náklonu v zatáčkách hukot z pod blatníků jak pneumatiky třely o plech...