bus 77 (neregistrovaný)
Krásná mašinka,ovšem restaurátor si pohrál.Páka ruční brzdy totiž pochází z vozidla liaz řady 110, nebo karosa řady 7.. Původní autobusy řady š aŠM ji měli umístěnu na kolmé stěně přístrojové dekky a také v úplně jiném provedení. Jezdil jsem s nimi takže to vím. Mohlo se ovšem stát,že originál prostě nebyl k sehnání a tak se muselo sáhnout k tomuto řešení. Jinak krásná práce. Bus 77
Vít Bořek (neregistrovaný)
Toto umístění páky ruční brzdy je dle výkresové dokumentace k tomuto typu vozu pouze typ páky je jiný. Váš odhad byl správný, původní páka byla nahrazena jiným typem, protože ta původní již nešla opravit. Vozidlo na fotografii je vůz s výrobním číslem 40, jedná se o typ 2038 jestli si to dobře pamatuji a není to originál tahač lůžkového přívěsu. Osobně jsem podle původní dokumentace vyvařoval vystužení v zavazadlovém prostoru, aby tento autobus byl schopen tahat rotel. Původní tahač pokud je mi známo vlastnil pan Ivaško z Bratislavy. Měl pouze 33 míst k sezení, v zadní části byla šatna a kuchyňka. Jednalo se o typ 2033. Konkrétně s vozem na fotkách jsem měl možnost najezdit pár set zkušebních kilometrů po jeho rekonstrukci myslím že to bylo v roce 2006 a naměřená maximální rychlost byla 155 km/h. Poznávám i čalounění interiéru, který je moje práce. Ve většině případů jsme se snažili aby vše bylo tak jako když vozidlo opouštělo výrobní závod. Jinak mohu potvrdit, že rozložení váhy a jízdní vlastnosti byli bezkonkurenční i na dnešní poměry.
Bernard Žídek (neregistrovaný)
Pan redaktor to v závěru trochu popletl s tím zavazadlovým prostorem europabusy měly motor umístěny stejně jako ŚL A ŠM tedy hned za předními dveřmi a pak byl kardanem spojen s převodovkou a ta taktéž kardanem s diferakem proto nemohl být zavazadlový prostor za motorem přes celou šíři autobusu Tento prostor byl totiž pravé u těchto autobusu za zadní nápravou i z tohoto důvodu měly tyto autobusy pouze jedny bouchaci dveře U pozdějších provedení ŠD 2040 a ŠL 1307 1310 a 1311 turist tedy u vozu se zvýšenou podlahou pro sedadla a se dvěma bouchacimi dveřmi byl zavazadlový prostor mezi motorem a přední nápravou v cele šíři vozidla Motor byl spojen s převodovkou v jednom bloku a krátkým kardanem navazoval na diferak Za zadní nápravou v boční schrance bylo na levé straně ve směru jízdy Nahradni kolo na pravé straně vesmíru jízdy byly pak zmíněné druhé bouchaci dveře Europabus byl po technické stránce pokrokovejsi a využíval některé hnací skupiny západní výroby již zmíněna převodovka ZF a také britská zadní náprava leiland dovozova byla taktéž celoplošna skla vpředu i vzadu a některé další součástky Po roce 1968 dali komunisti konstruktérům nůž na krk ze se budou vozy vyrábět bez devizových součástek A pravé toto nařízení způsobilo výše popsané změny v uložení agregátu montovaly se pak pouze Prevodovky Praga s pěti stupni a zadní Napravy RABA s několika stálými převody vozy s nejdelším stálým převodem dosahovaly dálničních limitu 130 km/h další hlavní zm3nou byly dělena skla v předním i zadním čele a tyto čela byla identická Když se na autobus podíváte ze zadu a místo víka kufru si predstavite přední masku a dva páry bílých světel mate přední část autobusu to platí i opačne proto měly esky na tehdejší dobu napadne veliká koncová světla aby se do nich dala zamontovat i ta přední Dobře si s tím tehdy naši konstruktéři poradili to jsme ještě měli zlaté české ručičky chytré hlavičky a chuť do práce měli jsme všechno kromě svobody dneska máme kromě svobody hovno a to byl záměr celého plyšáku To už je ale jiné téma
Honza (neregistrovaný)
Je to krásně zrenovovaný autobus,jezdí již několik let.Dá to moc a moc práce ho udržet v takovémhle stavu,po všech stránkách.Ale pro pana redaktora,rezervo bylo velice snadné a hlavně lehké vyjmout a dát zpět,to ovládání ruční brzdy tam nepatří,má být jak tady píše kolega na stěně před řidičem.Jeden zavazadlový prostor byl za pravým před. kolem,to bylo pro řidičovy známé,tam se neprášilo.Na druhé straně za předním kolem bylo čerpadlo centrálního mazání,odkud vedly jednotlivé hadičky ke každému mazanému místu na podvozku.Řízené to bylo od náhonu tachometru z rychlostky a poháněné vzduchem ze vzduchojemů. Tady chybí pravděpodobně roletky na horní okénka a záclonky na oknech.Zadní nápravy tam byly bez redukcí v kolech,takže žádné kňučení vzadu,ticho.Nápravy s redukcí v kolech se tam dávaly jako náhradní řešení po špatném zacházení s původní nápravou-řidičem. Řešilo se to taky tak,že se namontoval kompletní střed zad. nápravy z traktoru Škoda 180.Autobus byl ještě rychlejší,o dost,až nebezpečně.ČSAD si to ale nedovolilo.Karose,i zájezdové nebyl problém ujet. Jezdil jsem s ní,měla výrobní číslo 100.Byla poslední ze serie a tak co ve fabrice zbylo lepšího z výroby,tak to dostala,mimo jiné střecha mezi ventilačkami byla z měděného plechu. Škoda,že tahle nemá vzadu bufet,ten byl na objednávku.Tak pro toho experta z úvodního příspěvku mám dotaz-jel jste již něčím jiným,než koňským povozem ? A boční okna nesměla být otvírací,nesmělo by to na západ.
Honza (neregistrovaný)
Jano z prvního komentáře,nevymýšlej si somariny,na tuhle ŠD se čekalo a hodně dlouho.Nebyla to seriová výroba. Když se Karose sešly 3-4 objednávky,tak na to šli.MIMO LINKU.Na západě na to čuměli a nikdo se do tebe nepustil-s autobusem-aby tě chtěl předjet.A ty jsi se zase bál policajtů,tak jsi jel slušně.Pozdravuj na lazoch.Jinak mám Slováky rád,mám dost mezi nimi kamarádů.
KulakaVnuk (neregistrovaný)
2 poznámky (k ŠM 11): 1. K jízdě na kluzkém povrchu (autor zde uvádí "autobus je dobře ovladatelný ve vysokých rychlostech i na kluzkém povrchu"): V letech 1973-80 jsem byl v Ostravě - a tam dopravní podnik po nasazení autobusů ŠM 11 udržoval několik let desítky starých RTO jen pro jízdy kdy bylo náledí. Relativně kratší rozvor (a větší délka) - tj. velké "převisy" u ŠM 11 dle řidičů měly na kluzkém povrchu - náledí velmi špatné manévrovací schopnosti (fyziku neokecáš)... A tehdy bylo náledí (i sníh) v zimě poměrně často - viz např. "energetická krize" po Silvestru 1978 (např. odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Uheln%C3%A9_pr%C3%A1zdniny_1979)... 2. Ke "kapacitě" ŠM 11: V letech 1974 - 77 jezdily v Ostravě autobusy RTO (ranní i s vlekem) a ŠM 11 linku č. 40 ("linka VŠB") z kolejí Poruba ke koleji Hladnov. A zejména ranní spoje z Poruby (odj. po 06:00) v út. - čtvr. byly silně obsazované (v 2. a 3. ročn. byla 1 den v týdnu povinná Vojenská příprava). Do autobusu ŠM 11 se snad mělo nacpat 169 cestujících (část ve voj. mantlech - my na HgF jsme měli ještě mundury filcový kopřivák...). Byli studenti kteří nastupující počítali a soutěžilo se kdy se jich vejde nejvíc... Jak v RTO tak v ŠM 11 tato "obsazenost" znamenala při každém i menším náklonu v zatáčkách hukot z pod blatníků jak pneumatiky třely o plech...
Franta (neregistrovaný)
Rád bych opravil autora v tom, že karoserie nebyla svařovaná ze 6 panelů, ale každý panel t.j. rošt(podvozek), levý bok, pravý bok, střecha, předek, zadek byly svařovány samostatně a až po olakování tyto byly sešroubovány dohromady.
Wasew (neregistrovaný)
Hmm, až na to, že 6kvalty měly jinou nápravu. Tenhle BASTL složenej z hromady nesourodých dílů připomíná 100kusovku jenom zadním oknem. Sem Rába nepatřila. Ta byla dosazená později.