Škoda 110 Super Sport (1971) si zahrála nejen v Upírovi z Ferratu

• Projekt začal vznikat v roce 1970, dokončen byl o rok později

• Sklolaminátovou karoserii zhotovilo družstvo Vertex Hradec Králové

• Po technické stránce nabídl Super Sport jen to, co měly AZNP k dispozici

• Do snímku Juraje Herze „Upír z Feratu“ jej prosadil Theodor Pištěk

V  expozici na někdejším strojírenském veletrhu nesl označení „Škoda 110 – vývojová studie ÚVMV“, krátce nato jsme si v mladoboleslavském muzeu přečetli „Škoda Super Sport provedení 724“ a rentgenová kresba s ambicemi reklamního letáku slula optimistickým „Škoda Super Sport Experimental Motorcar“ a – světe, div se – i „Export Motokov Praha – Czechoslovakia“. Tolik jen typická ukázka nejasností okolo pohledného konceptu.

Prototypy se to u nás za socialismu poměrně hemžilo, ale většinou jen tehdy, slibovalo-li to aspoň minimální naději na uvedení celého vozu či některé jeho mechanické skupiny do série. Než začal bublat zkázonosný kvas normalizace, stihlo se ledasco: třeba ve spolupráci s italským studiem uvést do života jedinečné typové řady nových škodovek či plány významného rozšíření typových řad vysokomýtských autobusů Š11. Ze všeho nebylo nic, ani z elegantního bílého kupátka 1100 GT.

Původní koncept Škody Super Sport měl zajímavě řešenou splývavou záď

Křídlo v „barvách“ Feratu navrhoval Theodor Pištěk

V roce 1970 začal vznikat projekt dokončený o rok později v pobočném závodě tehdejších AZNP v Kvasinách. Snad ještě někdo mohl snít alespoň o kusové produkci, pro jiné to měla být výkladní skříň československého autoprůmyslu počátku let sedmdesátých. V našich podmínkách neortodoxní v každém ohledu: nízká karoserie velmi exotických, podle některých kritiků však místy nevyvážených tvarů, motor netradičně za dvojicí sedadel a po odklopení všech panelů dokonalý technický striptýz – taková byla Škoda Super Sport, jak zněl její oficiální název, doplněný navíc továrním kódem 724. Sklolaminátová karoserie, zhotovená v družstvu Vertex Hradec Králové, okamžitě zaujala ohromujícím přístupem ve formě vzhůru vyklápěné části, zahrnující přední sklo, velký kus střechy a boků až po prahy.

Původně bílý Super Sport měli filmaři jen zapůjčený. Možná právě díky tomu se dochoval

Prototyp vyjel na osmipaprskových elektronových ráfcích, známých ze soutěžních škodovek 120 S a 130 RS, ale pokud byste jej potkali v noci, zapůsobil by na vás jako kosmické plavidlo ze Spielbergových „Blízkých setkání“… Výklopné světlomety – to není nic nového, ale celá výklopná přední světelná rampa, to už je důkaz konstruktérského rozmachu. Rampa vyjela z šípovité přední části vozidla zásluhou servopohonu a obsahovala šestici světlometů. Ostře seseknuté zadní čelo obsahovalo další stylistickou hříčku – spoustu kulatých pouzder, přičemž v těch horních byly umístěny zadní svítilny. Celý projekt působil naprosto mimořádně, ale v předvečer jeho vzniku se po československých silnicích rozjela avantgardní francouzská Matra 530 v elegantním tmavě zeleném laku. Jezdila na „zkušebních“ značkách a až později vyšlo najevo, že se jednalo o tzv. „srovnávací vzorek“.

Veškeré ovládací prvky samozřejmě známe ze soudobých škodovek a Tater

Čirý optimismus představují stupnice rychloměru a otáčkoměru

Po technické stránce nabídl Super Sport jen to, co měly AZNP k dispozici, snad jen v trochu odladěnější podobě, včetně dvojitého karburátoru Weber, upraveného sání a ostřejší vačky. Interiér se nesl v dobovém sportovním duchu. Kvalitní skořepinová sedadla měla ovšem jen malou možnost individuálního nastavení, také šířkou sedáku značně limitovala postavu řidiče a spolujezdce. Významnou a u nás prozatím neuplatněnou bezpečnostní výbavou se stal masivní ochranný oblouk, dobře patrný při odklopení horního panelu karoserie.

Přečtěte si také:

Zajímavé a nadějné prototypy českých aut, které nikdy nevyjely na silnice

Efektní volant se středem z pěnové hmoty byl ve srovnání se „sportovní“ škodovkou 110 R ukázkou naprosté estetické funkčnosti, zkrácená řadicí páka obsluhovala víceméně sériovou čtyřstupňovou převodovku. Extrovní škodovka v zářivě bílém laku s černými doplňky procestovala v několika následujících letech každou automobilovou přehlídku a výstavu u nás, zabrousila i do zahraničí a také se objevila v propagačních tiskovinách. Plánované hospodářství umělo vychrlit statisíce naprosto stejných jednotek (škodovky, Jawy kývačky), ale cokoliv nad plán nemělo šanci. Možná později, v druhé polovině 80. let, kdy začala aktivita podnikavých družstev, mohl mít podobný projekt určitou šanci, ale v dobách výměny stranických průkazů a politických prověrek absolutně ne.

Stačí zvednout střechu a zadní kapotu motoru, a z Feratu je bezmála podvozková platforma

Když národ pochopil, že celý Super Sport byl jen dobře míněná, ale přece jen mýdlová bublina, ztratil zájem a krátce nato se „ztratila“ i bílá kráska s kódem 724. Zmizela za zdmi boleslavského muzea, odkud se tehdy jen málokterý stroj vrátil aspoň na chvíli do života. Ale zázraky se dějí…

Měli jsme spoustu vynikajících trikových autorů, filmových návrhářů a výtvarníků, kteří – podobně jako v Americe George Barris – byli schopní udělat „cokoliv z čehokoliv“ (pokud ovšem dostali povolení a prostředky). A v případě Super Sportu se obojí našlo, právě díky vynikajícímu Theodoru Pištěkovi. Na počátku 80. let se v AZNP objevil skříňový přepravník barrandovských ateliérů, aby zahájil další životní etapu Škody Super Sport.

Střední konzola obsahuje zkrácenou sériovou řadičku sériové převodovky

Sedadla patřila k tomu nejlepšímu z experimentální škodovky, jejich variabilita byla ovšem omezená

„Celkově se dá říct, že se jedná o běžný, průměrný vůz své třídy. Proč se kolem něj nadělá tolik slávy, to opravdu nechápu,“ zazněla odsuzující slova (filmového) technika v Ústavu pro výzkum motorových vozidel. Samozřejmě v rámci snímku „Upír z Feratu“.

Avšak Škoda Super Sport si svůj debut na stříbrném plátně odbyla mnohem dříve. V roce 1977 měl premiéru vědecko-fantastický film s prvky komedie režiséra Jindřicha Poláka. Nacista Kraus (Vladimír Menšík) opouští v pronajatém Mercedesu podzemní garáže pražského hotelu Intercontinental a míjí v záběru zaparkovanou škodovku Super Sport. Na další nasazení si model musel počkat více než tři roky, kdy jej do snímku Juraje Herze „Upír z Feratu“ prosadil filmový výtvarník Theodor Pištěk.

Aretační páčka mechanismu odklápění střechy vypadá trochu jako předválečné směrové mávátko

Vznikla totiž dost ožehavá situace. Na českém trhu nebyl jediný neokoukaný automobil, splňující představy tvůrců filmu i knižní předlohy. Padlo několik návrhů na dovoz auta ze západní Evropy, třeba i značně ojetého, jež by se pro filmování upravilo, ale proti bylo hospodářské i politické vedení studií. Uvažovalo se i o zapůjčení legendární modré Alpine A110, do užšího výběru se naštěstí nedostal navržený východoněmecký Melkus (představte si upíří vozidlo v oblaku modrého dvoutaktního kouře), až si Theodor Pištěk vzpomněl na odstavený, deset let starý typ 724, stále ještě dostatečně extravagantní a navíc až na pár nadšenců zcela zapomenutý.

Přečtěte si také:

Retro: Škoda 720 mohla být „BMW východu“. I tu pohřbili komunisté

Filmová studia tedy mohla požádat o zapůjčení vozu a smluvně dohodnout i úpravy, za jejichž realizací stál opět Theodor Pištěk. Ferat dostal atraktivní černý lak s červenými prvky, moderní litá kola, mohutné křídlo na záď a čtveřici obřích reflektorů na kapotu. Součástí natáčení byl i „ostrý“ start v rallye, ale jen na několik záběrů, v ostatních diváci uvidí již jen druhořadé a tehdy, počátkem 80. let, zastaralé škodovky 100/110.

Při tankování se musíte sklonit až k zemi. To se ale týká jen benzinu, vaše krev je odsávána pohodlně z pedálu plynu

Původní sériový škodovácký agregát je vyladěn na 74 koní. Klínovité kupé patří k tomu nejzajímavějšímu, co po válce neslo techniku Škody

Autor článku si pamatuje fámy, kolující po Praze: jedna „zaručeně“ tvrdila, že Ferat byl ukraden, což souviselo s fámou druhou. Podle té byly Feraty dva, jeden pojízdný a druhý pro statické záběry. Ani v jednom případě nemají pravdu. Ferat, který byl v době premiéry z propagačních důvodů vystaven ve výloze obchodního domu Družba (směřující na Václavské náměstí), byl opravdu jediný a nikdy ukraden nebyl. U „zaručeně pravého druhého“ Feratu se jednalo pouze o nefunkční maketu přídě, vyplněnou vnitřnostmi, aby se poněkud surrealisticky mohl ztvárnit jeho krvavý pohon. Po dotáčkách ji studio zlikvidovalo.
Ihned po premiéře v roce 1981 některé kritiky film doslova zepsuly a znectily, patrně v něm jejich autoři postrádali tzv. „ideový náboj“. Ovšem mezi diváky šlo o hit, nejen z důvodu absence podobného žánru, ale i díky absolutní profesionalitě režiséra a herců (Dagmar Veškrnová, Jiří Menzel, Petr Čepek aj.).

Přečtěte si také:

Video: Připomeňte si, jaké bylo cestování na dovolenou v 70. a 80. letech

Ve snímku se mihne množství dalších atraktivních vozidel, např. Mercury Marquis a Dodge Coronet či nákladní prototypová Praga z kolekce Emila Příhody, řízená samotným majitelem, nebo některá užitková vozidla z barrandovských garáží (vystupující v roli doprovodných vozidel firmy Ferat). A Škoda Super Sport? Ta už „neexistuje“, protože si Ferat svou černou upíří kůži už nesvlékl. Na krev ovšem také nejezdí, jak dokládá bezvadný zdravotní stav naší redakce, jejímž členům neublížilo ani sání krve vestavěné do plynového pedálu.

Text: Pavel Kopáček Foto: Martin Mičánek