Obyčejný smrtelník ji měl zapovězenou. Jezdit s ní směl jen komunistický papaláš, tedy vyšší stranický úředník, člen vlády nebo výjimečně ředitel národního podniku. Zkrátka musel mít člověk stranickou funkci a ideálně mocné kulaté razítko s červeným inkoustem. Ten se pak mohl vozit na zadním sedadle Tatry 613, nejluxusnějšího československého automobilu své doby.
„Nařízení vlády č. 1 o striktním vymezení uživatelů vozu Tatra 613“ z ledna 1978 omezilo použití automobilu jen pro stranické funkcionáře
Běžný smrtelník se k Tatře 613 nedostal. V roce 1977, kdy šla ještě teoreticky koupit, stála 284 000 Kčs. To je 116x více než tehdejší průměrná mzdaHistorie Tatry 613 započala už v druhé polovině 60. let, kdy se začal zvažovat nástupce elegantní Tatry 603, jediného československého luxusního automobilu. Oficiálně byl vývoj zahájen v roce 1968, kdy práce na novém voze schválila vláda. Výroba Tatry 603 běžela dobře a vůz se prodával, ale na původně zamýšlený export šly jen jednotky kusů. Přesto se měnila doba a automobilka cítila, že bude potřeba modernizace.
Doporučujeme: Tatra 603 budila před šedesáti lety ve světě úžas. A budí ho i dnes
Ohledně technologických a technických inovací asi nebyla chuť nic zásadního měnit. Už první prototypy, které dostala za úkol zhotovit legendární italská karosárna Carrozzeria Vignale, využívaly podvozkové a motorové části aktuální šestsettrojky. Přesto se pro nástupce počítalo s modernizací motoru, který byl posunut více k zadní hnané nápravě, aby se lépe rozložila hmotnost a zlepšila ovladatelnost. U Vignale vyrobili dva prototypy sedanu, jedno elegantní kupé, jednu maketu a jednu samostatnou karoserii. Dodány byly v roce 1969.
„Jednoválec“
O Tatře 613 (a také obecně o všech tatrovkách) se říkalo, že je to jednoválec. Což neznamená, že by se o pohon staral nějaký malý motor, ve skutečnosti byl vzadu pořád vzduchem chlazený osmiválec. Jednoválec se jí říkalo proto, že se "vzadu vždycky válel jen jeden".
Provedení Special bylo prodloužené a mělo klimatizaci. Vzniklo jich jen pár a na svou dobu to byl opravdu papalášský luxusní vůz
Už na konci 70. let byla tahle koncepce zastaralá, i když samozřejmě ne nezajímavá. Moderní vozy ale přešly na motor vpředuU koncepce s osmi válci vzadu zůstalo. Zatímco první prototypy používaly motor z Tatry 603, pro sériovou výrobu se počítalo s motorem modernějším. Vzduchem chlazený osmiválec měl rozvod DOHC, objem 3,5 litru, výkon 165 koní a točivý moment 265 Nm. 5025 mm dlouhý sedan s pohotovostní hmotností 1670 kg akceleroval na 100 km/h za 12,7 sekundy, uháněl 190 km/h a podle normy spotřeboval 14,9 l/100 km. Aspoň tak zněly oficiální údaje v roce 1974, kdy se Tatra 613 konečně dostala do výroby. Představena byla v roce 1973 na výstavě Autoprogres Praha.
Doporučujeme: Pohnuté osudy automobilek východního bloku – Přežilo jich jen pár
První série se vyráběla až do roku 1980. Pravděpodobně se jedná o nejelegantnější řadu, i když to je samozřejmě věc názoru. Každopádně nejvíc připomínala prototypy navržené u Vignale. Ačkoli využívala Tatra v té době již velice neobvyklou koncepci (většina automobilek už přešla na motor vpředu a chlazení vodou), byl to moderně navržený vůz s ohledem na pasivní i aktivní bezpečnost. Deformační zóny navržené při nárazových testech či dvouokruhové brzdy s posilovačem rozhodně nebyly na počátku 70. let standardem ani na Západě.
Dnešním pohledem "žebrák"
Zatímco koncepce interiéru byla zaměřená především na komfort cestujících, s topením, ventilací a klimatizací to nebyla žádná sláva. Tatra 613 měla dvojité nezávislé benzinové topení, ale na věci jako klimatizace musel i stranický papaláš zapomenout. Později se klimatizace dodávala jako dodatečná montáž, vozy Special z roku 1980 ji už měly standardně. Přesto neměla Tatra ve své době vlastně ani takovou výbavu, jakou dnes najdete v těch nejlevnějších autech.
Osmiválec 3,5 l měl výkon 168 koní, což bylo tehdy docela dost. Ovšem T613 už neklouzala vzduchem tak snadno jako staré kulaté tatrovky
Uvnitř to rozhodně nebyl žádný velký luxus, ale stranický funkcionář stejně cestoval vzadu a vpředu seděl služební řidičTatra 613 Special měla o 150 mm delší rozvor, více místa vzadu a ve výbavě vedle klimatizace nechyběl ani tempomat. Vůz dostal i rozšířenou bezpečnostní výbavu a vůbec poprvé se ve dveřích objevily bezpečnostní výztuhy proti bočnímu nárazu. Z prodlouženého Specialu byl odvozen ještě přehlídkový kabriolet, kterých vzniklo jen pět. Měly automatickou převodovku se speciálním převodem pro jízdu krokem. Specialů bylo celkem vyrobeno zhruba 140 až 150, přesné číslo není známé.
Doporučujeme: Socialistická auta, která byla (aspoň v něčem) lepší než ta „západní“
V roce 1980 vzniká první modernizace Tatra 613-2, která přinesla vyšší výkon 168 k a točivý moment 270 Nm. Převodovka dostala delší převod, což přispělo ke snížení cestovní spotřeby. Upravená převodovka se dostala dodatečně i do starších kusů. Pohotovostní hmotnost se snížila na 1620 kg. Tatra 613-3 přišla v roce 1984 a další výbava a konstrukční úpravy stály za nárůstem hmotnosti na 1690 kg.
Po revoluci rychlý konec
Koncem 80. let se vůz příliš neinovoval a příliv luxusních západních vozů znamenal brzký konec Tatry 613 a vlastně i ruční kusové výroby luxusních vozů. V konkurenci moderních Mercedesů třídy S a BMW řady 7 nemohla zastaralá Tatra obstát. Nepomohl ani přechod na vstřikování paliva v roce 1993, kdy motor nabízel 200 koní a 300 Nm, ani speciální verze Electronic s rozsáhlou luxusní výbavou.
Modernizace tatře 613 moc nepomohla, v přímé konkurenci ze západu prostě nenabízela takovou úroveň výbavy a luxusu
Ačkoli později dostal motor vstřikování a dokonce vyšší objem (v modelu T700), bylo jasné, že tento vůz nemá budoucnostPosledním výkřikem koncepce Tatry byl model Tatra 700, což byl nástupce z roku 1996. Na trhu ale vydržel jen do roku 1999, vyrobeno bylo pouze 75 vozů. Původní osmiválec se vstřikováním o výkonu 198 k a točivém momentu 300 Nm byl zvětšen na 4,4 litru. Jeho výkon narostl na 231 koní a točivý moment na 380 Nm.
Doporučujeme: Tatra 700 – Poslední osobní Tatrovka byla ve své době nejrychlejším českým autem
Říká se, že Tatra 613 měla pošramocenou image především kvůli tomu, že vozila výhradně funkcionáře komunistického režimu. Ale obchodně úspěšná nebyla především z toho důvodu, že prostě byla technologicky a technicky zastaralá. Západní konkurence byla někde úplně jinde a bohatnoucí Češi chtěli za své peníze lepší auto.
Dnes jsou Tatry 613 předmětem zájmu, kdekoli se objeví. Provozuschopných a především pravidelně provozovaných exemplářů je velice málo. Rozhodně se jedná o velmi atraktivní sběratelský artikl, který ale vyžaduje trpělivého a hlavně technicky zručného majitele. Největším nepřítelem vozu je koroze, ale šikovní mechanici dokáží auta zrenovovat a sběratelé je umějí ocenit. Vždyť zrestaurované kusy se prodávají za ceny severně od půl milionu. A rostou.