Na přelomu 80. a 90. let dvacátého století procházel automobilový průmysl v rozpadlém socialistickém bloku bouřlivým obdobím. S postupným otevíráním trhů větší konkurenci a především západním produktům vznikajícím ve volné hospodářské soutěži narazily zavedené automobilky východního bloku na tvrdou realitu jako kosa na kámen. Mnohé se ani nedožily konce další dekády.
Na českou značku Škoda se stoletou tradicí se ale usmálo štěstí. Jako jedna z mála socialistických automobilek si udržela poměrně kvalitní vývoj, měla dobře vybudovanou servisní a prodejní síť a její pověst nebyla na exportních trzích vyloženě špatná. Hodně jí pomohl dnes už legendární Favorit, který byl na poměry, ve kterých vznikl, vlastně velice solidní auto srovnatelné i se západní konkurencí ve své cenové třídě.
Dobré časy pod Volkswagenem s vlastní identitou
Po převratu o českou automobilku Škoda usilovalo několika zahraničních značek. Největší zájem měl Renault a Volkswagen. Mluví se také o tom, že o škodovku stál koncern Ford, GM a dokonce i Daimler nebo BMW. Do posledního stádia jednání postoupil jen Renault s Volkswagenem. Vláda se nakonec přiklonila na stranu Volkswagenu, který slíbil zachovat stávající továrny, nepropouštět ve velkém, investovat a především udržet ve Škodě vývoj nových technologií a modelů.
Doporučujeme: „Favorit vypadal na pořádný průšvih,“ vzpomíná konstruktér Petr Hrdlička
Zbytek je už historie. Škoda si zachovala vlastní identitu a nestala se jen bezejmennou montovnou některého ze zavedených „západních“ koncernů, jako se to přihodilo mnoha jiným značkám východního bloku. Podobnou výjimkou je ještě rumunská Dacia, kterou převzal právě Renault.
Prvním novodobým produktem značky Škoda je nám všem velmi dobře známá Felicia. Ta se představila v říjnu 1994 a brzy nato zamířila do prodeje. Jednalo se o přechodný model, který měl pomoci získat vývoji čas na přípravu zcela nových aut. Ačkoli se později výrobní program rozšířil ještě o veleúspěšný model Octavia, prvním od základu novým modelem Škody byla až první generace modelu Fabia.
První návrhy Felicie vznikly ještě za socialismu
Historie Felicie se začala psát mnohem dřív, než Volkswagen do značky Škoda vstoupil. A teď nemáme na mysli stejnojmenný kabriolet z 50. let. Její první návrhy vznikly už před listopadem 1989 a mělo jít o větší modernizaci Favoritu. Design modernizace první novodobé sériové předokolky značky Škoda s motorem napříč opět navrhlo studio Bertone. Pod projekty s označením 791 až 795 připravilo vizi hatchbacku, sedanu, třídveřového kupé, pick-upu a kombi.
Doporučujeme: Pohnuté osudy automobilek východního bloku – Přežilo jich jen pár
Jenže po změnách ve škodovce byl projekt zrušen a začalo se nanovo. Opět s přepracováním konstrukčních řešení použitých u Favoritu. Počítalo se však už s tím, že nový model začne používat větší počet společných koncernových dílů, společné motory a hlavně se změní kvalitativní a technologické standardy. Ačkoli je koncepce prakticky stejná jako u Favoritu, podvozek bude celý úplně nový.
Nejenže došlo k zásadnímu přepracování podvozku a celkovému zesílení jeho konstrukce, ale pevnější a silnější je také karoserie a nosná struktura auta. Ačkoli vůz ještě nemusel procházet jednotnými bariérovými testy, byl navržen podle tehdejších standardů pro svou cenovou a výkonnostní kategorii. Škoda při návrhu konstrukce vůbec poprvé použila moderní počítačové simulace.
První prototypy a návrhy vznikají už v letech 1991 a 1992, v roce 1993 pak vzniká první ověřovací série. Sériová výroba se rozjela v září 1994. Nový model byl veřejnosti představen na konci října 1994 a v prosinci téhož roku zamířil do prodeje. Základní provedení nového modelu Škoda, pro který bylo vybráno jméno Felicia použité již u předrevolučních prototypů, stálo v základu 209 000 korun.
Na novou Felicii se šetřilo dlouho
Podle ČSÚ činila průměrná mzda v roce 1994 jen 7004 Kč, takže na základní škodovku jste tehdy potřebovali skoro třicetinásobek průměrného platu. Dnes je srovnatelná základní škodovka vlastně třikrát dostupnější. Nebo se na to můžete podívat tak, že by dnes Fabia s litrovým tříválcem stála tři čtvrtě milionu.
Na druhou stranu byla Felicia prvním autem značky Škoda, které mohlo mít palubní počítač, elektrická okna vpředu, klimatizaci, ABS a airbagy (oba čelní a dokonce i boční). I když se o tom uvažovalo, automatická převodovka se nakonec pod kapotu Felicie nedostala, ani připojitelný pohon všech kol pro některé verze kombi a pick-upu.
Doporučujeme video: Připomeňte si, jaké bylo cestování na dovolenou v 70. a 80. letech
Motor 1,3 l s rozvodem OHV a jednobodovým vstřikováním byl jen drobnou evolucí jednotky použité u Favoritů. Koncepčně vlastně sahal až k motorům ze Škody 1000 MB. Výkon základního provedení dosahoval 40 kW (54 k), silnější mělo 50 kW (68 k). Základní Felicia zrychlila na 100 km/h za 18 sekund a rozjela se na 145 km/h, silnější verze uměla stovku za 16 sekund a jela 151 km/h. Zajímavostí byla karburátorová verze motoru určená pro některé exportní trhy, která uměla spalovat olovnatý benzín s nižším oktanovým číslem.
Nově vyvíjená šestnáctistovka o výkonu až 100 koní se nakonec do sériové výroby nedostala, protože nový motor nezapadal do strategie koncernu Volkswagen. Skončil tak ve stádiu prototypu a svezl se jen v několika experimentálních Favoritech. Na silnější motor si musela Felicia ještě chvíli počkat. První pohonné jednotky s trojcifernou hodnotou výkonu dorazily pod kapotu škodovek až s modelem Octavia.
První modernizace se Škoda Felicia dočkala už v roce 1996. Motory dostaly zvýšenou kompresi a nové vačky, přibylo také vícebodové vstřikování paliva Siemens. Ačkoli výkonové parametry zůstaly shodné (54 a 68 koní), Felicia byla rychlejší. Na 100 km/h se nyní dostala za 15,5 s, respektive za 13,5 s a uháněla 155 nebo 162 km/h. Další novinkou bylo upravené sání snižující hlučnost motoru. Motory s vícebodovým vstřikováním byly homologované podle normy Euro 2.
První motor od VW a také poprvé diesel
Přichází také další motory: šestnáctistovka od Volkswagenu o výkonu 55 kW (75 k) a hlavně atmosférický diesel 1.9 D o výkonu 47 kW (64 k). Zatímco šestnáctistovka dotlačila Felicii na stovku za 12 sekund a rozjela ji na 170 km/h, diesel potřeboval ke zrychlení na 100 km/h 16,5 s dosáhl na 156 km/h. Nové motory si vyžádaly zesílení přední nápravy pomocí příčného stabilizátoru a dodatečná výztuha se dostala i dozadu.
Doporučujeme: Od Felicie po Octavii RS – 10 nejlepších ojetin značky Škoda
Vedle hatchbacku se prodávalo samozřejmě také praktické kombi a pracovní pick-up, který vznikal v několika provedeních. Zajímavostí je verze Felicia Fun, která vycházela z pick-upu, byla ale delší, širší a vyšší. Její největší zvláštností je druhá lavice pro cestující vzadu. Felicia Fun je s počtem 4216 vyrobených kusů asi nejzajímavější sběratelskou raritou. Mezi ně by se mohl počítat i čtyřdveřový kabriolet MTX. Těch vzniklo jen třicet.
Poslední modernizaci prodělala Felicia v roce 1998, kdy se design přední části přiblížil již uvedenému novému modelu Octavia. Definitivní konec pak pro Felicii po 1 420 441 vyrobených kusech znamenal rok 2001, kdy se prodávala tehdy zcela nová Fabia. Ta už byla pro zachráněnou českou automobilku opravdovou technickou a technologickou revolucí. Ale o tom zase někdy jindy.