Nejluxusnější Rolls si získá každého. Okolí svým majestátem, posádku nevšedním tichem

„Co děláte, prodáváte kamiony?“ ptá se bez okolků majitel Volkswagenu Caddy, když vedle něj vystoupíme na pumpě v Milovicích. Je bizarní, že ze všech myslitelných způsobů, jak přijít k velkým penězům, ho jako první napadl zrovna tenhle, jeho impertinentní zvědavost je ale lidsky pochopitelná. Rolls-Royce Phantom je totiž ztělesněný majestát. Velkolepá silueta, nadrozměrná velikost a nezaměnitelná „Emily“ na masce chladiče, která se sama trochu podobá antickému chrámu, jasně signalizují naprostou výjimečnost vozu i lidem, kteří se o auta příliš nezajímají.

I v krátké verzi je Phantom zdaleka největším sedanem na trhu. Je delší než Ford Transit, jen o málo nižší než Audi Q7 a těžší než Range Rover. Úzké světlomety využívají laserovou technologii. Foto: Jiří Červenka

Phantom přitom není ledajaký Rolls. Každý model značky Rolls-Royce je výjimečný, to nepochybně, ale tahle přerostlá limuzína má status vlajkové lodi. Před časem jsme už měli to potěšení s novou generací Phantomu v prodloužené verzi s přepážkou mezi předním a zadním oddílem interiéru. „Krátký“ model působí elegantněji, zejména díky jinému poměru mezi délkou kapoty a kabiny. V absolutních číslech je to ale pořád kolos. Při délce 5,8 m s rezervou přesahuje prodloužené varianty luxusních německých limuzín a výškou střechy se blíží spíš velkým SUV.

To proto, aby se vevnitř pohodlně sedělo i nastupovalo. Vpředu i vzadu sedíte uvolněně „s nohama pod sebou“ jako v SUV, samozřejmě však na mnohem opulentnějších sedadlech. Dozadu se dáma komfortně usadí i s kloboukem na hlavě. A místo pro nohy rozhodně nebude chybět ani urostlejšímu muži. Ostatně se předpokládá, že na čestném místě vpravo vzadu bude i v případě kratší verze nejčastěji cestovat sám majitel. „Konkrétně v Česku má většina zákazníků Phantomu opravdu řidiče,“ potvrzuje Jan Suchánek z Rolls-Royce Motor Cars Prague.

Objednat lze dvě oddělená křesla, provedení se sklopnou konzolou je ale o něco praktičtější. Otevírání dveří proti směru jízdy zvyšuje komfort při vystupování. Foto: Jiří Červenka

Za elektricky výklopným stolkem se skrývá rovněž elektricky výklopná obrazovka palubního systému, který vychází z bavoráckého iDrive. Vzadu mají cestující vlastní ovladač. Foto: Jiří Červenka

Technickou stránkou aktuálního Phantomu jsme se zabývali už při jeho premiéře před čtyřmi lety. Protože ale víme, že spousta z vás kliká na odkazy nerada, alespoň stručná rekapitulace. Vůz stojí na vlastní hliníkové platformě a pohání ho motor V12 6,75 l, který vyrábí mateřské BMW ve své mnichovské motorárně. Vzduchový podvozek s adaptivními tlumiči je samozřejmostí, ale to dnes mají i mnohem obyčejnější auta. Rozsah funkčnosti asistenčních systémů je překvapivě konzervativní, chybí v něm třeba adaptivní vedení uprostřed jízdního pruhu. Třeba sedadla by se dala kritizovat za to, že neposkytují tak rozsáhlé možnosti seřízení jako v německých limuzínách. A německé limuzíny jsou také rychlejší v přímce i obratnější v zatáčkách. O výkonech, číslech a hardwaru ale Phantom není.

Přečtěte si také:

Rolls-Royce Phantom je titán na kolech, i dlouhá třída S vedle něj vypadá jako zmenšená. Co ale prostor uvnitř?

Stejně jako celá značka Rolls-Royce klade její vlajková loď na první místo emoce, vjemy, pocity. A nemáme na mysli jen pocit výjimečnosti pramenící z obdivu lidí na chodnících a vědomí, že jste si mohli dovolit dát za pojízdný palác plus minus patnáct milionů podle výbavy.

Základním stavením kamenem zážitku z jízdy Rolls-Roycem je výhled z kapitánského křesla na předlouhou příď zakončenou roztaženými křídly legendární sošky. (Když zaparkujete, schová se do chladiče, aby nelákala nenechavce.)  Druhým faktorem spoluvytvářejícím nenapodobitelnou uživatelskou zkušenost je prostředí, jímž jste v kabině obklopeni.

Vlevo pod lemem palubní desky jsou tlačítka pro elektrické zavření dveří. Otevřít si je ale musíte sami. Obrovský věnec volantu vybízí ke klidnějšímu stylu jízdy, který autu svědčí nejlépe. Štěrbina nad přístrojovým štítem patří head-up displeji, jeho grafika by byla povědomá majitelům moderních BMW. Foto: Jiří Červenka

Pravý kov místo postříbřeného plastu na tlačítcích. Nadýchané koberce z ovčího rouna, do nichž se ostýcháte položit zaprášenou botu. Nejdokonalější kůže, ručně zpracované ušlechtilé dřevo a marnivé detaily typu zasklené „Phantom Gallery“ před spolujezdcem v palubní desce či „hvězdné oblohy“ s efektem padajících hvězd. Ohromí to každého. Moji devítiletou dceru, která už seděla v lecčem, i dvojici mladíků na stejné milovické Benzině, kteří překonají ostych, poprosí, jestli by se mohli posadit dovnitř, a nadšeně se nechávají fotit přítelkyní jednoho z nich. (Pokud máte 15 milionů a doufáte, že by vám vůz jako Phantom pomohl v navazování vztahů, považuji za vhodné upozornit, že zmíněné přítelkyni byla celá ta nádhera srdečně fuk a nadšení obou mladých mužů pozorovala s týmž laskavým pobavením, s jakým se lidé dívají na hrající si děti.)

Motor je úzce příbuzný s pohonnou jednotkou BMW 760 Li a stejně jako ona se vyrábí v mnichovské továrně BMW. Foto: Jiří Červenka

Vůz, který jsme měli půjčený, jezdil na 22palcových kovaných kolech s leštěným povrchem. Kolik stojí, jsme raději vědět nechtěli. Foto: Jiří Červenka

To, co skutečně dělá Rolls Rollsem – a v čem Phantom mimochodem citelně vyniká i nad ostatními modely značky – je ale zejména bezprecedentní kultura jízdy. Kombinace vysoké hmotnosti 2,6 tuny, enormního rozvoru 3,5 m a těžko uvěřitelných 130 kg odhlučňovacích materiálů činí z vozu pojízdnou meditační svatyni, proti níž je i sedmičkový bavorák hlučná drncající plečka.

Městem se britský kolos pohybuje tiše a sametově jako elektromobil. Po dálnici pluje s neochvějným klidem Airbusu A380. A rachot sbíječky, se kterou pracuje dělník na křižovatce pár metrů od vás, doléhá k uším posádky jen jako vzdálené poklepávání. Oproti německým luxusním sedanům, jejichž konstruktéři musí hlídat náklady a sledovat každé kilo kvůli přísným limitům emisí CO₂, je tohle úplně jiná zkušenost. Nesrovnatelně konejšivější.

Pokud vás zajímá spotřeba, znamená to, že jste nic nepochopili, ale pro klid vaší spořivé duše: zhruba 19 litrů při normální jízdě, o jakou si vůz sám říká.

Přečtěte si také:

Videodojmy: Vyzkoušeli jsme nejdražší a nejluxusnější SUV, Rolls-Royce Cullinan

Klientela Rolls-Royce obecně a Phantomu zejména je v různých částech světa různá. A liší se také jejich motivace. „Není to tak, že by se naši zákazníci rozhodovali mezi Rolls-Roycem a nějakým jiným autem včetně třeba Bentley,“ říká Suchánek. Za konkurenci označuje spíše jiné drahé „hračky“ od dostupnějších letadel přes rekreační objekty až třeba po superluxusní dovolené.

Čeští miliardáři podle prodejce typickou klientelou nejsou. Ti raději jezdí relativně anonymními range rovery, bavoráky a mercedesy. Modelovým zákazníkem je u nás spíše majitel řekněme středně velké firmy s osobním příjmem v řádu desítek milionů korun ročně, který si chce udělat impulsivní radost nebo se naopak odměnit za dlouhá léta úspěšného podnikání – klidně třeba v obchodování s kamiony:)