Minulý rok (čtvrtého listopadu) oficiálně odstartovala expedice dvojice nizozemských cestovatelů. Renske Coxová a Maarten van Pel chtějí se svým elektromobilem objet celou Afriku, přičemž využívat budou primárně elektřinu, kterou si vyrobí pomocí přenosných panelů. V současnosti se expediční Enyaq dostal do Namibie a za sebou má zhruba 17 tisíc kilometrů. Cílem je dojet z Nizozemska do Jihoafrické republiky a následně se po východním pobřeží Afriky vrátit zpět.
Základem expedice je upravená Škoda Enyaq iV 80×, která kvůli nutnosti instalovat řadu dalšího vybavení v podstatě postrádá celou zadní část interiéru. Vůz zároveň dostal také jiné pružiny a vyšší světlou výšku a auto samotné si veze solární panely, které napájí ledničku a nabíjí samostatnou baterii určenou pro indukční vařič. Součástí vnitřního vybavení je rovněž padesátilitrová nádrž na vodu. Aby automobil zvládl náročnější terén, dostal i off-roadové pneumatiky. Ty zároveň znamenají úbytek zhruba patnácti procent dojezdu oproti sériové verzi.
Den nabíjení, den jízdy
Asi nejzajímavější na celé expedici je způsob dobíjení. V Africe samozřejmě žádné veřejné nabíjecí stanice nejsou, takže si dvojice cestovatelů veze vlastní panely. Dohromady pokrývají plochu 60 metrů čtverečních. Obvykle jeden den cestovatelé jezdí a následující den dobíjí. Množství vyrobené elektřiny samozřejmě záleží na řadě faktorů, jako je množství mraků, natočení panelů nebo také teplota, protože vyšší teplota vzduchu účinnost panelů snižuje.
Pokud je slunce dostatečně silné, začnou panely ráno nabíjet výkonem 1,5 kW, přičemž výkon se zvyšuje, jak slunce stoupá po obloze výš. Kolem desáté hodiny dopoledne dosahují výkonu kolem 4 kW a v poledne je špičkový výkon asi 8,5 kW. Pokud je obloha jasná, zůstává to tak přibližně do 17 hodin, kdy výkon klesne pod 1 kW. Potom dvojice obvykle nabíjení ukončí a všechny panely opět složí do auta, což trvá asi čtvrt hodiny.
Alternativní možností je nabíjet vůz z místních běžných zásuvek, což ale mnohdy nebývá o nic snazší. Místní mají představu, že auto během více než 24 hodin spotřebuje obrovské množství elektřiny a navíc už se také dvakrát stalo, že se zásuvka roztavila.
Samotný Eynaq během prvních sedmi měsíců nepotřeboval žádnou fyzickou opravu. Pokud by tomu tak bylo, musel by za ním přiletět technik schopný opravy provádět, protože v Africe nemají místní lidé s tímto druhem aut zatím žádné zkušenosti. Samotní cestovatelé disponují nástroji pro opravy různých chyb software a současně mohou využít pomoci techniků na dálku.
Pokud půjde vše podle plánu, měl by Enyaq dorazit do Jihoafrické republiky v červenci. Celé expedice pak má trvat i s návratem zhruba 1,5 roku. Pro zajímavost, podle dat, která dvojice zveřejňuje na stránkách 4×4electric.com, má Škoda průměrnou spotřebu 17 kWh/100 km.
