Sergio Marchionne patří mezi ikony automobilového průmyslu a jeho nejvýraznější osobnosti. Letos pětašedesátiletý manažer a vizionář převzal otěže skomírajícího Fiatu už v roce 2004. Nyní zahajuje svůj poslední rok ve funkci šéfa třetího největšího automobilového koncernu, obří společnosti FCA Fiat-Chrysler. Tedy on sám říká, že je poslední.
Přesto na Marchionneho čeká ještě poslední úkol, který považuje za své poslání. Najít pro Fiat a vlastně celý koncern FCA strategického partnera. Sergio Marchionne už od hospodářské krize před deseti lety uvádí, že pokud chtějí moderní automobilky v měnícím se světě a trhu přežít, musí se spojit. Jen tak lze podle Marchionneho rozpustit v objemu obrovské náklady na vývoj nových technologií, ať už jsou to efektivnější spalovací motory, hybridní systémy, elektrické pohony, nové generace akumulátorů či vývoj autonomních systémů řízení. V branži se očekávané velké spojení koncernu FCA obecně označuje anglickým slovním spojením „big deal“.
Spojení s VW? Stále velmi pravděpodobné
Ačkoli se samozřejmě může stát cokoli, ve hře jsou čtyři nejpravděpodobnější scénáře. Vyplývají z dřívějších prohlášení samotného Marchionneho a také ostatních automobilek. Nejvíce se mluví o potenciálním spojení koncernu Volkswagen s koncernem FCA. Že se to jeví jako nesmysl? Naopak, právě takové spojení by přineslo mnoho výhod oběma stranám, paradoxně především Volkswagenu.
Doporučujeme: Spojí se nakonec Fiat-Chrysler s Volkswagenem? Šéf VW to nevylučuje
Německá značka by se potřebovala výrazněji prosadit na důležitém severoamerickém trhu. A Chrysler tam má samozřejmě velice dobré postavení a historii. Volkswagen také chce vlastní budgetovou značku, k čemuž by se mu Fiat hodil. A už mnoho let jeví Volkswagen zájem o Alfu Romeo, ale tu samotnou Marchionne pustit nechce. K dispozici by samozřejmě bylo i skomírající Maserati, kterého by se naopak podle všeho Fiat nejraději zbavil.
Fiat by zase ze spojení s Volkswagenem získal přístup k novým technologiím a především obrovským kapitálovým rezervám. Volkswagen se nebojí utrácet, pokud mají investice smysl. To naopak pro Fiat není úplně jednoduché, protože firma má stále ještě dluhy ve výši skoro tří miliard dolarů (zhruba 65 miliard korun), připomínají Automotive News.
Spojení s Volkswagenem ale není jedinou možností. Mluvilo se i o spojení s koncernem PSA Peugeot-Citroën-Opel. Jenže vedení PSA má teď plné ruce práce se stabilizováním koncernu po převzetí automobilky Opel a navíc se ke spolupráci s Fiatem staví dlouhodobě spíše rezervovaně. Peugeotu se zřejmě nechce jen tak předávat vlastní technologie.
Ford, Mazda nebo Číňané?
Ve hře je ale i Ford. Stejně jako Fiat, i Ford je vlastně tradiční rodinný byznys a americká automobilka se také pomalu dostává na rozcestí. Svou velkou restrukturalizaci prodělala před velkou ekonomickou krizí, takže na rozdíl od ostatních amerických automobilek se dokázala s útlumem vypořádat bez štědrých miliardových dotací americké vlády. A Ford je na vývoj nových technologií sám, takže spojení s Fiatem a Chryslerem by pro něj určitě smysl dávalo.
Doporučujeme: Konec světa? SUV Ferrari je už „hotová věc“. Představí se do roku 2022
Spása ale může přijít i z Číny. Číňané se nebojí investovat ve velkém a nějaký strategický partner by mohl být pro koncern FCA velice zajímavý. Vždyť Číňané už vlastní třeba Volvo a nedávno získali významný podíl v Daimleru. Nezapomínejme ale ani na další možnosti. Například s Mazdou totiž Fiat společně vyrábí sportovní roadster a Mazdě by se určitě nějaká evropská továrna s dostatečnou kapacitou hodila. Mazda jako relativně malá automobilka by také potřebovala rozptýlit vysoké náklady na vývoj nových typů spalovacích motorů, hybridních systémů a platforem.
Sergio Marchionne není typ člověka, který by odcházel od rozdělané práce. Právě kvůli hledání strategického partnera už ve funkci oproti původnímu plánu přesluhuje. V minulosti proslul dosti radikálními názory. Například se nebál označit pracovníky vlastních továren v Itálii za flákače a prohlásil, že celému Fiatu by bylo nejlépe, kdyby se z Itálie odstěhoval. Marchionne se také dlouhodobě staví kriticky k masové elektromobilitě a nebojí se vyzývat k duskusi o jejím skutečném přínosu pro životní prostředí.