Zima znamená pro řidiče celou řadu nástrah. Důvodem je horší počasí a kratší dny. V nadcházejících měsících budeme často jezdit za zhoršené viditelnosti, častěji bude pršet, někdy bude sněžit a hlavně, bude to klouzat.
Řidiči obecně mají tendenci tyhle věci podceňovat. Vidět to je na dvou fenoménech. Přezouvají na zimní pneumatiky na poslední chvíli, takže jakmile napadne první sníh, všichni vezmou najednou pneuservisy útokem a výsledkem jsou dlouhé čekací doby. Druhý fenomén jsou překvapení řidiči, kteří nepřezují vůbec a na letních pneumatikách vyrazí doslova „jako by se nechumelilo“. Pak zablokují provoz v prvním malém stoupání. Tohle známe hlavně z okolí větších měst. A odsud asi pramení takové ty vtipy, že v Praze je sněhová kalamita, když napadnou dva centimetry.
Jenže hodí se také připomenout, že zimní pneumatiky nejsou univerzálním řešením na všechno. Tedy nelze říci, že mám přezuto, takže budu jezdit stejně jako v létě. Za zimních podmínek je brzdná dráha obecně delší. Na to je dobré myslet a hlavně podle toho také jezdit.
Animace: Porovnání brzdné dráhy na různém povrchu
Rozdíl zimní vs. letní na suchu je zhruba 10 m
Testů pneumatik existuje nespočet. Tradičně taková porovnání vydává třeba německý ADAC. Letos na jaře například vydal test letních pneumatik v rozměru 225/40 R18, v září pak vyšel test zimních pneumatik ve stejném rozměru.
Už jen porovnáním výsledků obou těchto testů je patrné, co vlastně nasazení zimní pneumatiky v praxi znamená. Nejlepší z jarního testu, pneumatika Continental SportContact7, vykázala brzdnou dráhu ze 100 km/h na nulu za suchých podmínek 35,2 m. Nejlepší ze zimních pneumatik, Goodyear UltraGrip Performance 3, za stejných podmínek vykázal brzdnou dráhu 42,3 m. I brzdná dráha za mokra z rychlosti 80 km/h vychází lépe pro vítěze letního testu. Rozdíl je tři metry, což pořád může být dost zásadní.
Je to potvrzení obecně známého jevu, kdy letní pneumatika obvykle funguje lépe i v zimních měsících. Pokud ovšem nemrzne nebo dokonce nesněží.
Proč tomu tak je?
Pneumatiky jsou vždycky o hledání nejlepšího možného kompromisu. Řeší se dezén, řeší se směs. Pokud při vývoji zlepšíte jednu vlastnost (třeba fungování na suchu), zákonitě to negativně ovlivní vlastnost jinou (třeba fungování za mokra).
Proto je také dobré před nákupem pneumatik podrobněji studovat právě takové testy, jaké vydává ADAC, kde jsou pneumatiky hodnoceny v různých disciplínách. Pak si uživatel musí vyhodnotit, za jakých podmínek jezdí nejčastěji a jakou vlastnost u pneumatiky tedy preferuje. Často pak z toho vyjde zjištění, že nejdražší pneumatika nebude tou nejvhodnější.
Brzdná dráha je delší i kvůli jiným faktorům
Zimní pneumatiky mají ve své směsi větší obsah siliky. Díky tomu mají lepší přilnavost za nízkých teplot. Provedení dezénu pak zlepšuje odvod vody a záběr na sněhu. Jak ale uvádí MDČR, i tak řidiči musí počítat s tím, že brzdná dráha na zledovatělé silnici může být až desetkrát větší oproti normálu.
Hodí se také připomenout, že auta mohou brzdit trochu hůře v zimě nejen kvůli horší trakci. Důvodem jsou nízké teploty, kdy jsou brzdy prostě studené a tudíž mají nižší výkon.
U plug-in hybridů a elektromobilů se tahle vlastnost může ještě násobit tím, že tahle auta běžná menší brzdění provádí elektromotorem a klasické brzdy delší dobu vůbec zapojovat nemusí. Když pak dojde na nouzové brzdění, kdy auto musí brzdit třecími brzdami, kvůli nízké teplotě (kombinované s obecně vyšší hmotností takový aut) člověk brzdí mnohem déle, než by čekal.
Zdroj: ADAC, MDČR
ČLÁNKY DO MAILU