Aktivisté v nedávné minulosti opakovaně zablokovali důležité pražské komunikace. Tato forma protestu se objevuje i jinde ve světě a vzhledem ke své povaze přináší pro běžné motoristy řadu problémů. Téměř vždy vše nakonec musí řešit policie, a proto určitě stojí za pozornost právní pohled na věc.
Sledování videí z podobných akcí, kde malá skupina lidí začne záměrně komplikovat život velké skupině motoristů, přináší řadu otázek. Co vlastně za takové jednání podle zákona hrozí? Proč policie obvykle postupuje tak pomalu? Mohou se řidiči proti podobným činnostem nějak bránit? Odpovědi dává Mgr. Petr Škadra, advokát projektu www.pravnik-dopravni-nehoda.cz.
Jaký postih hrozí osobám, které tímto způsobem záměrně zablokují dopravu?
Záleží na řadě okolností. Pokud jde o postihy, je rozdíl mezi tím, zda má nějaké nezákonné jednání znaky přestupku, nebo trestného činu. Obecně platí, že znaky trestného činu mají jednání, která jsou závažnější povahy.
„Řidiči teoreticky mohou žádat odškodnění, pokud budou zablokování v úmyslně vytvořené dopravní zácpě. Jako žalobci ale ponesou důkazní břemeno. Výsledek sporu by závisel na řadě aspektů, které nelze předem odhadnout, “ říká advokát projektu pravnik-dopravni-nehoda.cz Mgr. Petr Škadra (foto: pravnik-dopravni-nehoda.cz)Jednání spočívající v zablokování pozemní komunikace a neuposlechnutí výzvy Policie ČR může představovat spáchání několika přestupků. Může se jednat o přestupek proti veřejnému pořádku, kterého se osoba může dopustit neuposlechnutím výzvy úřední osoby pří výkonu její pravomoci (což Policie ČR je). Za přestupek může být uložena pokuta do 10 000 Kč, při opakovaném spáchání až do výše 15 000 Kč. Může se také jednat o přestupek proti pravidlům provozu na pozemních komunikacích, za který hrozí pokuta od 1500 Kč do 2500 Kč. Přestupky mohou být spáchány opakovaně, za což lze ukládat pokutu opakovaně.
Situace, kdy by jednání protestujících mohlo vykazovat znaky trestného činu, si vyžaduje trochu představivosti. Mohlo by k tomu dojít např. za situace, že v důsledku jejich jednání dojde k dopravní nehodě, při které dojde ke zranění. Pak by se mohlo jednat podle následků o spáchání trestného činu ublížení na zdraví (z nedbalosti) nebo těžkého ublížení na zdraví (z nedbalosti). Podobná situace by mohla nastat v případě blokace průjezdu vozidla rychlé záchranné služby, v důsledku čehož by vznikla újma na zdraví převáženému pacientovi.
Jak má správně postupovat policie? Z laického pohledu se zdá, že zásah policie trvá v těchto případech zbytečně dlouho
Při své činnosti musí Policie ČR dodržovat postupy stanovené zákonem, zejména zákonem o Policii České republiky. V případě zjištění ohrožení, které spadá do úkolů policie, musí tato přijmout opatření k jeho odstranění. Sem můžeme zařadit i neoprávněné blokování silnic. Pokud to okolnosti dovolují, je policista před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti, nebo k přímé ochraně práv za použití síly (případně hrozby jejího použití), povinen použít slov „Jménem zákona!“ a odpovídající výzvy.
Policie musí postupovat přiměřeně a zejména:
- dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma,
- dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobám, jejichž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma,
- postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.
Policista je oprávněn v případě potřeby použít donucovací prostředky – k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby, majetku, anebo k ochraně veřejného pořádku. Před použitím donucovacího prostředku je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků.
Policisté by tedy měli osoby blokující dopravu nejdříve vyzvat, aby zanechaly svého jednání. Následně je opakovaně vyzvat k zanechání jednání, jinak budou použity donucovací prostředky, a teprve poté případně použít donucovací prostředky, což v tomto případě mohou být např. hmaty, chvaty, údery a kopy. Policista při použití donucovacího prostředku dbá na to, aby nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.
Od výzvy s výstrahou lze upustit v případě, že je ohrožen život nebo zdraví osoby a zákrok nesnese odkladu. Například pokud by potřebovala projet záchranná služba či hasiči, nemusí policisté aktivisty opakovaně vyzývat, ale mohou je odstranit z vozovky okamžitě, aby pohotovostní vozidla mohla projet.
Co mohou s osobami úmyslně sedícími na silnici dělat řidiči. Mohou se je pokusit dát z cesty? A pokud tak učiní, vystavují se tím případně riziku, že je osoby blokující dopravu budou žalovat třeba za napadení?
Správný postup je zavolat policii, aby zakročila. Je zjevné, že podobný protest je úmyslný a domluva nemusí být úspěšná. Případný konflikt, zejména pokud by při něm došlo ke rvačce či zranění, by mohl podle okolností jít k tíži protestující osoby i řidiče. Pokud by došlo ke zranění konstitující újmu na zdraví ve smyslu trestního práva, věc by mohla začít prověřovat policie pro podezření ze spáchání trestného činu. Mimo trestní právo lze ryze teoreticky uvažovat o žalobě pro zásah do osobnostních práv, ale ohledně její úspěšnosti bych byl skeptický, anebo teoreticky o žalobě na náhradu škody, pokud by došlu při konfliktu k nějaké majetkové škodě.
Otázkou je situace, kdy řidič pospíchá tak, že si nemůže dovolit čekat na zásah policie, např. převoz někoho do nemocnice, kdy prodlením hrozí újma na zdraví (podobně blokování sanitky, ještě před příjezdem policie). V takovém případě mám za to, že svépomocný zásah třetími osobami spočívajícím v odtáhnutím protestujících ze silnice, za předpokladu, že se tak stane přiměřeným způsobem, by byl jednáním v tzv. krajní nouzi, kdy by taková jednající osoba byla chráněna před odpovědností ze spáchání trestního nebo soukromoprávního deliktu (okolnost vylučující protiprávnost).
Je možné z pozice řidiče, který zůstane stát v takto úmyslně vytvořené zácpě, žádat nějaké odškodnění?
Teoreticky ano. Řidič jako poškozený by se musel obrátit na civilní soud se žalobou na náhradu škody proti osobě/osobám blokující provoz. Důkazní břemeno by ale bylo plně na něm jako žalobci. Musel by prokázat, že mu vznikla škoda, že se tak stalo právě v důsledku protiprávního jednání žalovaného a v důsledku jeho zavinění. Výsledek sporu by závisel na řadě aspektů, které nelze předem odhadnout.