Odpověď na názor

Problém není s ACC obecně, problém je s jeho implementací v současné podobě. Ten systém je stejně tupý jako většina řidičů. Když auto vepředu začne brzdit, tak místo sundání nohy z plynu a sledování, co bude dál, začne panikařit a brzdit víc než je potřeba. Výrobci ví, že jejich technologie jsou velmi hloupé, senzory nepřesné a auto hlavně nesmí nabourat. Takže prostě reagují přehnaně, stejně jako špatní řidiči. Obecně může ACC udržovat metrový odstup za autem před sebou a do puntíku kopírovat jeho rychlost, akorát musí mít lepší senzory a vyšší výpočetní výkon řídících jednotek, ne 10 let starou techniku, která je pořád i v nejnovějších autech. Výkoné ACC dokáže zareagovat za tisícinu vteřinu oproti 0,5-2s lidské reakce to je dost podstatný rozdíl. Akorát současné systémy prostě nejsou o nic lepší než lidští řidiči, proto stejně jako oni reagují pozdě a přehnaně. Úplný nesmysl je, že by mohlo dojít k nehodě. Pokud ACC zareaguje za vteřinu a nechává si odstup na 2 vteřiny, pak vždy zastaví včas. Teorie o možnosti vzniku nehody způsobené ACC je nesmyslná. Nenadávejme na systém jako takový, ale na jeho současnou implementaci. Výrobci aut chtějí mít všechny nejnovější bezpečnostní technologie, aby dostali dobré známky v NCAP. Jenže tam cpou nedodělky. Co se týká komunikace mezi auty, koukněte se, jaký je průměrný věk aut na silnici. Aby to k něčemu bylo, musely by takovou technologii obsahovat všechna auta. Takže nejoptimističtější odhad je nějakých 25 let. Jenže mezi tím už budou zase nové systémy, které nebudou mluvit s těmi starými, takže to znovu bude nepoužitelné. Tudy cesta opravdu nevede.