Velký test Honda Jazz Crosstar: S elánem bez pokut

přidejte názor

+

  • Nízká spotřeba a provozní náklady
  • Dávkování brzd
  • Pružné zrychlení
  • Velký vnitřní prostor
  • Variabilita interiéru

  • Komfort pérování
  • Odezva řízení
  • Složité vypínání asistentů
  • Pevně daná výbava
  • Vyšší cena

Není to vlastně až tak dávno, co čtyřmetrová MPV do města nabízely skoro všechny velké automobilky: Renault měl Modus, Fiat Ideu a koneckonců i Škodovka postavila Roomster, i když v duchu své tehdejší filozofie o něco delší než ostatní. Tento praktický druh však od té doby téměř vymřel, zákazníci dávají přednost mnohem méně praktickým SUV. Některé značky ale stále neváhají jít proti proudu, jak ukazuje i aktuální vydání Hondy Jazz.

Oficiálně sice o žádné MPV nejde (v testované verzi Crosstar má opticky možná blíže ke crossoveru), stačí však zvolit neoplastované provedení a není pochyb: Na čtyřmetrovém půdorysu nabízí Jazz tolik prostorových možností jako žádné jiné auto současnosti. Do značné míry je to zásluhou zadních „magických sedadel“, jak jim Honda říká. Jejich sedáky lze vyklopit až ke stropu a vytvořit tak další místo pro zavazadla uprostřed kabiny. Aby tu vzniklo co nejvíc prostoru, čtyřicetilitrová benzinová nádrž se přestěhovala pod přední sedadla. O tom, jaké to má nevýhody, si povíme na jiném místě tohoto testu.

IMG_0386-1024x683-orig Oproti běžnému Jazzu má Crosstar jinou masku chladiče, odlišné nárazníky, oplastované podběhy a střešní ližiny. Jezdí také o 16 mm výš nad zemí

Teď je na řadě malý exkurz do historie. V případě Jazzu sahá až do roku 1983, kdy Honda postavila výrazně hranaté,  338 centimetrů dlouhé a jen sedm metráků vážící městské mini. Na domácí půdě to byl Jazz, za hranicemi Japonska jej však nabízeli pod názvem City. A to se nelíbilo Opelu, který pár let předtím prodával svůj Kadett se stejným přídomkem. Soudní spor byl ale rychle urovnán a název Jazz se nakonec ujal i v zahraničí. V Evropě mu zůstal dodnes, zatímco v domovském Japonsku, ale i Číně a Spojených státech, jej už skoro dvacet let znají  jako Fit.

Honda S-MX vznikla jako milenecký azyl na kolech. Značka se tím nijak netajila
Přečtěte si také:

Honda S-MX vznikla jako milenecký azyl na kolech. Značka se tím nijak netajila

Na cizích kontinentech můžeme i v současnosti potkat Jazz/Fit s konvenčními motory, a dokonce i pohonem 4×4. V Evropě jej ale pohání výhradně kombinace benzinu a elektřiny. Nehledejme za tím nic většího než pochopitelnou nechuť Hondy platit do unijního rozpočtu vysoké pokuty za nadměrnou spotřebu. Aby bylo jasno: Nadměrnou spotřebu má podle Evropské komise od letošního roku každé auto, které spotřebuje víc než 4,1 litru benzinu, respektive 3,6 litru nafty na 100 kilometrů. A do tohoto limitu se hybridní Jazz pohodlně vejde, má dokonce ještě rezervu dvou desetin litru.

IMG_0380-300x200-orig

Zážehová patnáctistovka je odsouzena do role moderátora elektrického pohonu. Má za úkol vyrábět elektřinu, občas se ale zapojí do hnacího procesu
IMG_0350-300x200-orig
Lithiovou baterii najdeme pod přechodovou lištou mezi kufrem a sedadly. Její kapacitu Honda tají, energie má přibližně na jeden táhlejší kopec

Pro takový výsledek toho ale musí poměrně dost udělat. Především kromě zážehové patnáctistovky pracují v autě dva elektromotory. Z nich je jeden trakční, druhý slouží jako startérgenerátor. Honda se tak pohybuje rovnou na tři způsoby: Jako elektromobil, kdy lithium-iontový akumulátor, umístěný na pomezí kufru a zadních sedadel, přímo napájí hnací elektromotor. Další z režimů je hybridní, kdy spalovací motor dodává energii do generátoru, který ji obratem posílá hnacímu elektromotoru. A konečně třetí možností je konvenční pohon, kdy je benzinový motor s koly propojen napřímo, jen s pomocí spojky. Třetí možnost však Jazz připouští jen zřídka, zpravidla při rychlé jízdě na dálnici. A obvykle spalovák do toho všeho ještě stíhá zásobovat svými přebytky baterii.

Z propojení zážehového motoru přímo s koly vyplývá, že Jazz nepoužívá žádnou ze známých převodovek. Z názvu e-CVT by se mohlo zdát, že jde o bezestupňovou skříň upravenou pro potřeby hybridu, ve skutečnosti má pouze jediný převod. Jak se tedy může stát, že za jízdy mění motor otáčky, jako by roztáčel planetový automat? Jednoduše proto, že to tak diriguje řídicí jednotka, která má za úkol právě takový pocit vyvolat. Snad jako úlitbu staromilcům.

IMG_0360-300x200-orig
Zcela rovnou plochu kufru zhatila baterie hybridu, která před složenými sedadly vytvořila drobný schůdek
IMG_0299-300x200-orig
Elektricky ovládaná okna včetně zadních mají všechny verze Jazzu. Jejich automatické spouštění a dovírání však najdeme jen ve vyšších provedeních

Celý pohonný řetězec nejvíce připomíná restaurační menu s položkou „tajemství šéfkuchaře“. Jazz si veškeré toky energie hlídá sám a řidič může na displeji v přehledné grafice jen obdivovat, jak rychle a plynule to zvládá. A i když papírový výkon ani točivý moment nejsou zrovna monumentální, v praxi dokáže být auto hodně rychlé. Možná tedy ne až tak jako čistý elektromobil, ale pružným zrychlením k němu moc daleko nemá.

Při pohledu na kabát auta člověka maně napadne, zda vůbec Jazz vyrobila tatáž firma jako elektrickou Hondu e. Jsou to dva různé světy, jako bychom porovnávali tesilky z národního podniku Jitex Písek s džínami od Armaniho. Na tomto povrchním hodnocení designu si jistě smlsne kdejaký youtuber. Po pár dnech strávených s Jazzem by ale i jemu mohlo dojít, že o efekt jde tomuto autu až v poslední řadě: Velké a poněkud vykulené hlavní světlomety nejsou v éře drobných parabol moc sexy, zato ale parádně svítí. Boční zalomená linie oken také nevypadá zrovna sportovně, ale díky ní má auto bohatší prosklení a je z něj lepší výhled. Kdyby si každá automobilka dala záležet na tom, aby člověka při užívání auta nic nerozčilovalo, jak to dělá aktuální Jazz, byl by svět o něco veselejší.

IMG_0309-200x300-orig
Sedadla jsou na japonské poměry nečekaně rozměrná
IMG_0356-200x300-orig
Rezerva schází, pod podlahou je však menší vana na drobnosti

Pokud už je důvod ke kritice, je v tom Honda trochu nevinně: Kdo je zvyklý před jízdou vypínat otravný asistent jízdy v pruhu (ano, i v Jazzu funguje stejně nespolehlivě jako v ostatních autech), zabere mu to o něco více času. Bude totiž muset asistent vyhledat v menu palubního počítače kolečkovým ovladačem na levém rameni volantu a dvakrát potvrdit jeho vypnutí. Nebo nahmatat přímo tlačítko asistentu vlevo pod volantem. Ale ani v tomto případě se nevyhne opětovnému potvrzení volby stiskem tlačítka na volantu. Honda tak už s ročním předstihem vyhověla evropské legislativě. Ta nutí výrobce k tomu, aby důležité jízdní asistenty bylo možné deaktivovat nejméně dvoufázově (této problematice jsme se podrobně věnovali v minulém čísle). Když se však nad tím zamyslíme, je to zároveň i dobrá zpráva. Honda tím nepřímo popírá spekulace, že by po vzoru Mitsubishi chtěla v brzké době vyklidit evropský trh. Což se doufejme nestane, protože její představa o dokonalosti bez použití špetky exhibicionismu by nám tu hodně
chyběla.

Interiér

Zvenku malý, uvnitř velký. Interiér Jazzu skýtá nečekané možnosti, hlavně pokud jde o přepravu zavazadel. Ale potěší i zdánlivé maličkosti. Třeba stropní madlo nad dveřmi spolujezdce usnadňující i méně pohyblivým osobám vystupování. Což ostatně dobře doplňuje vyšší stavba karoserie i výše posazená sedadla. Odkládacích ploch je v Jazzu relativně hodně, nejsou však kdovíjak velké. Třeba do předních dveří se vejde maximálně litrová lahev. Zato jsou tu hned čtyři držáky na menší nápoje (dva na středovém tunelu a dva na přístrojové desce). USB konektor na nabíjení telefonu je i u zadních sedadel (a dvakrát vpředu). Ovládání klimatizace a topení je řešeno fyzickými tlačítky. Proč to u jiných aut nejde zrovna tak?

IMG_0332-200x300-orig
Magická sedadla umožňují přepravu violoncella nastojato
IMG_0315-300x200-orig
Kromě toho jdou zadní dveře otevřít do pravého úhlu, což usnadňuje nejen nakládku, ale cestujícím i přístup k zadním sedadlům

Cena a výbava

Za hodně peněz hodně Jazzu. Parafráze na známé rčení v tomto případě sedí, protože oplastované provedení je výbavou zcela na vrcholu nabídky. Pokud si tedy vyberete verzi Crosstar, budete mít vše, co vidíte na fotografiích, aniž byste museli za cokoliv z toho připlácet (s výjimkou laku). Příznivci moderních bezpečnostních asistentů zde najdou např. antikolizní radar (během testu neměl ani jeden falešný poplach) nebo systém rozpoznávání dopravních značek. Jeden z nejužitečnějších asistentů, hlídač mrtvého úhlu, bohužel Honda nemá. Když dojde na nejhorší, je v Jazzu i jeden airbag navíc, který konkurence běžně nenabízí. A sice středový vak oddělující řidiče od spolujezdce. Všechna vnější světla používají LED, v ceně je i bezklíčový přístup a startování.

Infotainment

Bez odsouhlasení podmínek užívání nebyla s infotainmentem Hondy ještě nedávno řeč. Když nenásledovalo klepnutí na políčko Souhlasím, místo jakékoliv informace se na displeji zobrazila noční obloha. Nový systém už tak striktní není. Na začátku sice opět zobrazí varování, ale po několika vteřinách se sám přepne do uživatelského prostředí. Velmi dobře kombinuje virtuální tlačítka s fyzickými: Na jeho levé straně najdeme otočné tlačítko pro zapnutí obrazovky a nastavení hlasitosti, přepínač hlavního menu i posunu přehrávané skladby s haptickou odezvou. Navigace je rychlá, ale pro lepší výpočet trasy potřebuje připojení k internetu. Zrcadlení telefonu pomocí Apple CarPlay nebo Android Auto lze realizovat i bezdrátově.

IMG_0306-300x200-orig
Držák nápojů na přístrojové desce je v horku ochlazován výdechem klimatizace
IMG_0535-300x200-orig
Dvouramenný volant je stavitelný výškově i podélně, řízení je oproti minulé generaci o něco strmější

Jízda

S Jazzem je to od začátku jiné než s konvenčními spalováky. Po nastartování běží benzinový motor v konstantních otáčkách, i když už je auto v pohybu. To zrovna „jen“ vyrábí elektřinu. Po chvíli buď zmlkne (Jazz jede na baterky), nebo se naopak naplno rozezní (když sešlápnete plyn až k podlaze). Vyladění brzd by u hybridního auta sotva kdo udělal lépe. Co by však zlepšit šlo, je poněkud rozvolněné řízení, hlavně kolem středové polohy. Větší náklon v zatáčkách jde ruku v ruce s vrozenou nedotáčivostí, které přispívá i zvýšený podvozek verze Crosstar. Rolety a příčné nerovnosti by Jazz mohl zvládat elegantněji, při rychlé jízdě je ale stabilní.

Motor a spotřeba

Atmosférický motor s relativně nízkým specifickým výkonem pracuje v úsporném Atkinsonově cyklu. To, jestli zrovna napřímo pohání přední kola, či jen elektrický generátor, případně zda jede jen na vyrobenou elektřinu, může řidič ovlivnit nanejvýš jízdním stylem. Pro ty, kteří dbají na co nejnižší spotřebu, je zde zelené „eco“ tlačítko, po jehož stisknutí se spalovací motor do přímého pohonu zapojuje o poznání méně. Při klidné jízdě po městě pak není výjimkou spotřeba, která před desetinnou čárkou začíná trojkou. Je ale vykoupena citelně slabší dynamikou. Nejvyšší apetit vykazuje Jazz na dálnici, kde se průměr dokáže vyšplhat k šesti litrům. Na okreskách či ve městě je však pětilitrová hranice prakticky nepřekonatelná.

Nová Honda Jazz má airbag, který vystřelí mezi řidiče a spolujezdce
Přečtěte si také:

Nová Honda Jazz má airbag, který vystřelí mezi řidiče a spolujezdce

Provozní náklady

Kombinace velmi nízké spotřeby a (možná dočasně) nízkých cen pohonných hmot v ročním součtu nákladů jistě pár tisíc korun ušetří. Auto, které se vejde pod hranici 50 000 korun, však máme v testu jen výjimečně. V případě Hondy navíc neplatí, že její majitel v prvním roce ušetří za výměnu oleje. Na ni musí každý rok, nebo i víckrát, pokud v tomto období pokoří hranici 20 000 kilometrů. Cena servisu však patří k těm nižším, takže do konečného součtu příliš nepromluví. Stejně jako šestnáctipalcové zimní pneumatiky, které lze pořídit hluboko pod 10 000 korun. A překvapivě dobře lze Hondu i pojistit, pravděpodobně její řidiči málo bourají a zloději se o japonská auta obecně moc nezajímají. Právě pojistka je však u Jazzu poměrně důležitá: Zatímco cena spotřebních náhradních dílů leží v obvyklé hladině, některé díly karoserie (včetně zadního světla) mají více než prémiové ceny.

Honda Jazz Crosstar: Verdikt

Na pohled nenápadné auto žije bohatým vnitřním životem, který jakoby chtěl ovládnout celý automobilový vesmír. Honda Jazz propojuje včerejšek s budoucností, a dělá to mistrným, zdánlivě absurdním způsobem: Není atraktivní, zato je drahá. Ale týden za jejím volantem z paměti jen tak nevyšumí.

Foto: Jiří Steiger


Cena testovaného vozu bez příplatků: 499 900 Kč
Cena testovaného vozu včetně příplatkové výbavy: 632 800 Kč
Technické údaje Honda Jazz Crosstar
MOTOR
Konstrukce: řadový čtyřválec+elektromotor
Zdvihový objem válců (cm3): 1498
Nejvyšší výkon + elektromotor (kW): 72+80
Nejvyšší točivý moment + elektromotor (Nm): 131+253
Poháněná kola: pohon předních kol
JÍZDNÍ VÝKONY
Akcelerace 0–100 km/h (s): 9,9
Nejvyšší rychlost (km/h): 173
Udávaná spotřeba (l/100 km) 3,9
ROZMĚRY A HMOTNOSTI
Délka (mm): 4090
Šířka bez zrcátek (mm): 1725
Výška (mm): 1556
Rozvor náprav (mm): 2520
  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?