České tresty za dopravní přestupky patří k nejtvrdším ne-li na světě, pak určitě v zemích, které samy sebe považují za civilizované. Pozice státu coby nekompromisního drába se zvlášť silně odráží v přístupu k toleranci alkoholu za volantem. Švejkovský přístup „Přísnost musí bejt” nás řadí do hrstky zemí, které motoristům neodpouštějí ani malé množství alkoholu. Což by ještě nemuselo být tak hrozné, kdyby i za to malé množství neukládala legislativa drakonické, míře společenské nebezpečnosti zcela zjevně nepřiměřené tresty.
Znovu to ukázal případ řidiče Martina Maška, který se dostal až k Ústavnímu soudu. Jak informoval web ČT24, Mašek při silniční kontrole nadýchal 0,03 promile. Podle svého vlastního tvrzení proto, že před jízdou spolkl léky proti chřipce. Za tento přestupek dostal pokutu 2500 korun a na půl roku přišel o řidičský průkaz. Nikoliv na týden nebo na měsíc, ale na půl roku! Takový trest totiž stanovuje zákon.
Maškovi se zdál trest nepřiměřený. Proto se případ dostal až k Ústavnímu soudu. A ten jeho stížnost zamítl. „V České republice platí tzv. nulová tolerance alkoholu v krvi při řízení motorových vozidel. Z provedeného dokazování zcela zjevně vyplynulo, že stěžovatel před jízdou alkohol požil, a to bez ohledu na zdroj alkoholu. Z příbalových letáků léků, které měl stěžovatel užít před jízdou, plyne, že obsahují alkohol a nejsou vhodné pro řidiče,“ uvedl Ústavní soud.
Proti tomu těžko něco namítat. Je logické, že nezáleží na tom, v jaké formě řidič alkohol zkonzumoval. Je ale škoda, že soudci ÚS zcela pominuli otázku přiměřenosti trestu ve vztahu k nebezpečnosti přestupku.
Připomeňme, že nulová tolerance alkoholu je ve vyspělých zemích světa naprosto výjimečná. Výmluvné je, že v rámci EU ji uplatňují pouze bývalé komunistické země. A to ještě ne všechny:
Je zjevné, že tolerance půl promile neudělá ze silnic krvavou arénu. A takové ty řeči o tom, že když Čechovi povolíte jedno pivo, dá si tři, to jsou jen řeči. Vymyšlené zastánci přísné ruky jako bonmot a bezmyšlenkovitě opakované občany s mentalitou poddaných tak dlouho, až začnou být považovány za potvrzenou pravdu. Samozřejmě se najdou lidé, kteří klidně vlezou za volant potom, co se zřídí pod obraz. A třeba i se zákazem řízení. Takovým ale je a bude úplně jedno, jestli je povolená hranice 0,2, 0,5 nebo třeba jedno promile.
Povolením rozumné hladiny alkoholu bychom se alespoň o kousek přiblížili k zemím, ke kterým tak rádi vzhlížíme v jiných ohledech. A nemuseli bychom se třást strachy z likvidačního trestu, když si třeba k pracovnímu obědu dáme sklenku vína. Nebo si jen vezmeme sirup proti nachlazení.
Půl roku bez řidičáku za 0,03 promile je podle vás trest…
Titulní foto: Pixabay.com