Test Moto Guzzi V85 TT: Kachna na medu

přidejte názor
Autor: David M. Bodlák

+

  • Lineární tah a čitelný projev motoru
  • Bohatě dimenzovaný a nastavitelný podvozek
  • Vypínatelné ABS

  • Vibrace do stupaček a řídítek
  • Omezené terénní schopnosti

Moto Guzzi byla a je delikátní značkou, která dodává motocykly vyhraněným fajnšmekrům. Nejinak tomu je i v případě retro adventure biku V85 TT. Pravověrného guzzistu nezklame, nýbrž mu rozšíří obzory, letícím orlem nově polapené zase překvapí svým neopakovatelným charakterem a gurmánským pocitem za řídítky. Nuže, buon appetito!

Mnohým značkám se to navzdory úzkostlivé snaze nepodaří – zachovat si během dlouhých let svou tvář a zejména unikátní pocit, který z jejich produktů při užívání máte. Guzzi je však výjimkou potvrzující pravidlo. Její motorky vám jako mávnutím kouzelného proutku vykouzlí závan atmosféry 60., 70. či 80. let, přesto se s nimi neztratíte ani v roce 2019. Pro letošní sezonu zbrusu nová V85 TT (Tutto Terreno – všechny terény) jde v tomto ohledu ještě o kousek dál. Ona totiž musí, konkurence v segmentu středních cestovních endur je nemilosrdná.

Podvozek je vzadu i vpředu dostatečně dimenzovaný a nabízí pořádnou porci jistoty
K manipulaci s palubními systémy stačí pár tlačítek, na ovládání blinkrů si ale zvyknete až po chvíli

Zákazník je náročnější než kdy dřív a vody oddaných guzzistů jsou sice hluboké, leč vyčerpatelné. Proto bylo třeba malinko zariskovat a na trh přijít s něčím, co vyplní poslední volnou skulinku. V85 je totiž přesně na půl cesty mezi velkými Scramblery od Triumphu či Ducati a moderními všeuměly a všudybyly typu BMW F 850 GS či KTM 790 Adventure. Zatímco charakterově je téměř neuchopitelná a vytváří kategorii samu pro sebe, lhostejno, zda razíte směr jih s bytnou na čtrnáctidenní dovolenou, či oslňovat sousedky u kavárny za rohem…

Podélně

Stěžejní ingrediencí přimíchanou do receptu spolu s odvážným, avšak srozumitelným designovým jazykem, jenž dává na odiv nejednu technicistní a kovodělnou finesu, je starý dobrý a pěknou řádkou sezon prověřený L-twin uložený podélně. Ve skutečnosti jde o jádro modelu V9, které ovšem prošlo laděním pro potřeby klasického cendura. Výsledkem je osmdesátka, kam se podíváte.

Test Moto Guzzi V7 III Special: Speciál na emoce
Přečtěte si také:

Test Moto Guzzi V7 III Special: Speciál na emoce

80 koní a 80 newtonmetrů agregátu lehce zapuštěnému do 23litrové nádrže propůjčuje charakter atmosférického dieselu, který celým strojem přátelsky pokyvuje napravo při každém pohybu plynem. Lineární tah a čitelný projev bez jediného náznaku zbrklosti jenom vylepšuje fakt, že 90 % točivého momentu je k dispozici už lehce pod 4000 otáček. Motor přitom můžete vytočit až k 8000, kdy na vás z monumentální kaple s poutavou grafikou okolo titěrného TFT displeje zabliká řadicí dioda.

S kulatinou se na V85 nešetřilo, fortelný materiál však doplňují jemné detaily
Ve velké kapli je umístěn malý displej, který však zobrazí vše podstatné

Guzzi totiž respektuje požadavky doby. Nechybí tedy trojice jízdních režimů, tempomat či dokonce konektivita přes mobilní aplikaci. Nicméně žádné cvaknutí do řadičky a plivnutí quickshifteru nečekejte. U Guzzi si to musíte pěkně po staru odspojkovat nebo sehrát ruku s nohou bez spojky. Twin Moto Guzzi je samorost, bublá, třepe se, plive při zavřeném plynu, je překvapivě ochotný se vytáčet a řídit jej vám zákonitě musí vykouzlit úsměv na tváři. Na delších trasách už ale úplně neoceníte nemalé procento vibrací do stupaček a řídítek, které dokáží řádně rozostřit i obraz v zrcátkách. Pokud ale na TT trochu zatlačíte, nebudete ho stejně moc potřebovat. Světe, div se, tahle Guzzi to umí pod vedením zkušeného pilota i dost svižně!

Nebojsa

Bez ohledu na rychlost V85 TT přísluší ještě jedno privilegium v rámci značky – máte z něj pocit, že se vůbec ničeho nebojí a „protraktoruje“ vás, kamkoliv si budete přát. Jako by v ní chvílemi ožívaly geny mandellských dobrodruhů jako Quota, NTX či Stelvio. Není to žádná rallyová střela, ale nepohrdne polňačkou ani lesní cestou – v tempu jí vlastním, pohodovém a nestresujícím. Na jednodílném sedle ve výšce 830 mm sedíte uvolněně a pohodlně si opíráte ruce o široká řídítka ukryti za štítkem, který však výškově nenastavíte. Na dlouhodobý pobyt ve stupačkách (umí pěkně klouznout) také není zrovna stavěná, ale občasným pohledem z vyvýšené perspektivy rozhodně nepohrdne. A neprotestuje ani bohatě dimenzovaný podvozek, který v případě potřeby doladíte vpředu i vzadu podle sebe.

Guzzi se nekupuje na jednu či dvě sezony, žije se s ní plnohodnotný svazek

Při razantním brzdění se pod silou radiálních brzdičů předek sice opulentně potopí, ale vyvážené pohodlí, které nabízí během všech režimů použití, vám to bohatě vynahradí. Dobrodruhy potěší i zcela vypínatelné ABS, které je za bdělého stavu obzvlášť na zadním kole aktivní jak uhlí a neustále vám „drncá“ do pedálu. Neutrální chování s trochu vlažnou zpětnou vazbou od kol je ovšem pro V85 charakteristické jak v lehčím terénu, tak na silnici. Tam vám stopku jako první vystaví poměrně nízko uložené stupačky, které mají místo obligátní náklonové „pitotky“ raději rovnou navařený plechový slider – v Mandellu mají smysl pro prozaickou dramatičnost!

Benzin a plech

Ona celá V85 TT je vlastně takové kovářské cvičení. Řemeslný fortel a stejně tak na první pohled zřejmá předimenzovanost na vás koukají z každého kousku italského stroje. Plast abyste pohledali, dokonce i přístrojovku obepíná masivní kulatina. O kvalitě zpracování není třeba dlouze hovořit, je totiž na prvotřídní úrovni. Téhle Guzzině prostě věříte všechno – šarm osmdesátkových dakarek i konektivitu 21. století. Samozřejmostí je také pestrá škála továrního příslušenství, protože Guzzi se prostě nekupuje na jednu či dvě sezony, s Guzzi se žije plnohodnotný bikerský svazek, který si žádá svou vyvolenou řádně opečovávat a rozmazlovat.

Test Moto Guzzi Audace Carbon: Uhlíkový svalovec
Přečtěte si také:

Test Moto Guzzi Audace Carbon: Uhlíkový svalovec

V katalogu tak najdete od laděných výfuků přes zadní tlumič až po kufry či kryty motoru. Přes to všechno si Tutto Terreno na nic nehraje a nabízí bohatě chutný zážitek z jízdy, který doplňuje vláčná konzistence projevu podvozku, motoru, převodovky i moderní elektroniky. Je to vlastně taková dobře propečená a pěkně křupavá kachna na medu!

Moto Guzzi V85 TT: Verdikt

Robustní, přívětivá, svébytná a za všech okolností neotřelá představa mandellských, kterak zušlechtit historický odkaz značky a vytvořit produkt, který nalajnuje budoucí směřování v rámci Piaggio Group a potěší fanoušky, vyšla na jedničku. Plnohodnotný retro-adventure bike se neztratí v soudobé konkurenci a svého pilota nechá přičichnout k dobám, kdy motorky voněly benzinem a při poklepu na nádrž zněly po poctivém plechu. V85 TT ovšem není strojem pro každého!

Foto David M. Bodlák


Cena testovaného motocyklu: 299 900 Kč
Technické údaje Moto Guzzi V85 TT
ROZMĚRY A HMOTNOSTI
Rozvor (mm): 1530
Výška sedla v nezatíženém stavu (mm): 830
Zdvihy pérování vpředu/vzadu (mm): 170/170
Úhel krku řízení (°): 62
Pneumatika vpředu 110/80-R 19
Pneumatika vzadu 150/70-R 17
Hmotnost (kg): 229
Objem nádrže (l): 23
PODVOZEK
Rám: z ocelových trubek
Zavěšení vpředu: USD vidlice Ø 41 mm
Zavěšení vzadu: kyvná vidlice,
centrální tlumící jednotka
Brzdy vpředu: 2x čtyřpístkový třmen, Ø 320 mm
Brzdy vzadu: dvoupístkový třmen, Ø 260 mm
MOTOR
Konstrukce: vidlicový dvouválec 90°
Zdvihový objem válců (cm3) 853
Nejvyšší výkon (kW/min-1): 59/7750
Nejvyšší točivý moment (N.m/min-1): 80/5000
  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?