+

  • Dokonale čitelný podvozek 
  • Přesné řízení 
  • Přeplňovaný motor s téměř atmosférickým charakterem 
  • Velmi benevolentní stabilizace 
  • Pořád si můžete koupit manuál 

  • Nastavitelné tlumiče nejsou k dispozici
  • Někdy až moc tuhý podvozek 

Je to pořád dokola. BMW se vytasí s nějakou další variantou na téma X6 nebo něčím jako 2 Active Tourer (nedejbože s elektromobilem), a v diskuzích už to jede. Všechno špatně. Nic už nebude lepší než E46. Nová BMW jsou hrozná, už to nejsou auta pro řidiče. Pravda, vzhledem k tomu, co všechno mnichovská automobilka v dnešní době nabízí, je opravdu snadné takovému dojmu podlehnout.

Něco pravdy na tom je. Běžná BMW už nejsou v porovnání s konkurencí tak řidičsky výjimečná, jako to bývalo dřív. A nabídka značky je tak strašně široká, že se v ní člověk snadno ztratí. Ale pořád se v ní dají najít auta, která lze označit pojmem „ze staré školy“. Třeba výborná M140i s manuálem a samosvorem (u té se manuál bohužel už nenabízí). Nebo M2. Věřte nebo ne, také tohle auto si v dnešní době pořád můžete koupit s manuální převodovkou. A jak jsme se přesvědčili v nedávném testu, výsledek je přímo vynikající.

M2 je minulostí, teď dostanete M2 Competition 

BMW M2 přišlo na trh v roce 2016 a zákazníky jednoznačně zaujalo. Prodalo se už přes 12 tisíc exemplářů, což dělá z tohoto modelu nejprodávanější plnokrevné emko. Potíže přišly spolu s novými emisními limity. Původní M2 ještě používala starší, jediným turbodmychadlem přeplňovaný šestiválec N55. Jako jediná z celé nabídky. Dělat úpravy na takovém motoru by se automobilce nevyplatily, ale zase by byla škoda zbavit se tak dobře prodávaného auta. Řešení se naštěstí našlo. Nově se představilo provedení M2 Competition s motorem S55 z modelů M3/M4.

bmw m2 competition-3
BMW M2 Competition nahrazuje původní M2. Ačkoliv se toho na první pohled moc nezměnilo, vůz samotný se změnil více než dost. Používá totiž jiný motor, má vyšší výkon, vyztuženou karoserii a upravený podvozek. Pořád si ho ale můžete koupit s manuálem

Motor je dvakrát přeplňovaný. Díky tomu může nabídnout větší výkon. Maximum činí 302 kW (410 k) a 550 Nm (dříve to bylo 272 kW/370 k a 465 Nm). Do M2 se nastěhoval bez větších úprav. Měnilo se pouze sání nebo výfuk. S manuální převodovkou dokáže tohle malé kupé zrychlit z nuly na 100 km/h za 4,4 s. Nejvyšší rychlost určuje omezovač, standardně nastavený na 250 km/h (lze posunout na 280 km/h).

Provedení M2 Competition pak dostalo ještě další úpravy. Vyztužena byla například přední část karoserie kromě jiného pomocí karbonové vzpěry, která doslova obíhá celý motor. Nové jsou rovněž tlumiče. Adaptivní ale v ceníku vůbec nenajdete.

Test BMW M140i: Příliš krásné loučení

M2 Competition dostala také větší brzdy. Standardní rozměr je 380 mm vpředu a 370 mm vzadu. Pokud by vám to ale nestačilo, můžete si připlatit zhruba 43 tisíc za ještě větší kotouče o velikosti 400, resp. 380 mm. Tyhle brzdy mělo i naše auto. A vypadají vskutku monstrózně. Vpředu na pohled vyplňují kompletně celý disk.

bmw m2 competition-12
Větší příplatkové přední kotouče mají průměr 40 cm. Pod disky se vejdou tak akorát. Vzhledem k počasí jsme je ale moc nevyzkoušeli
bmw m2 competition-20
Přední část verze Competition byla dodatečně vyztužena. Technici kromě jiného použili karbonovou výztuhu, která vede kolem celého motoru

Abychom učinili teorii za dost, můžeme ještě přidat větší otvory pro přívod vzduchu vpředu (čímž se mírně změnil vzhled) a jinak nastavený zadní elektronicky řízený diferenciál. Sečteno a podtrženo, tohle auto má všechny předpoklady rozdupat klišé o neřidičských BMW na prvočinitele.

Je vlastně takové obyčejné 

BMW M2 Competition je ve své standardní podobě vcelku nenápadné auto. To se mi na něm velmi líbí. Až při bližší prohlídce začnete objevovat všechny ty detaily, které jsou téměř výhradně funkční. Nebýt čtyř koncovek výfuku a těch podezřele velkých brzd, snadno byste mohli tohle auto zaměnit za nějaké běžné malé kupé.

A určitě byste nečekali nic speciálního ve chvíli, kdy se podíváte do interiéru. Až na trochu výraznější sedačky tu není nic zajímavého. Jen se tak různě v kabině objevuje písmeno M.

bmw m2 competition-36
Interiér v podstatě nenabízí nic speciálního. Přístrojový štít není digitální, středový panel nemá dotykové plochy, volant je klasicky kulatý… Ve výsledku to ale všechno funguje naprosto skvěle. M2 po vás nic nechce, nechává vás v klidu řídit

Je skoro až vtipné, jak málo stačí k tomu, aby se nějaký automobil dobře řídil. Digitální přístrojový štít? Ukrutně tvarovaný volant (jak má třeba Peugeot 508)? Obrovské displeje multimediálního systému? Křišťálové voliče automatické převodovky? Všechno to jsou absolutní zbytečnosti. BMW M2 nic z toho nemá. Třeba středový displej je na dnešní dobu doslova miniaturní. Ve výsledku se ale tohle auto řídí přímo skvěle.

Nemyslím tím hned situace, kdy poletíte po závodním okruhu, co to dá, ale normální cestovní režim, jak jsem ho absolvoval já třeba po vyzvednutí auta v úterý večer při cestě do naší vísky kousek za Prahou. Nic vás neruší, nic vás neoslňuje, všechno je tak, jak to má být.

Test BMW M5: Neuvěřitelný expres, který nemá chybu

Šestiválec se rozhodně nehlásí o pozornost. Jedinou konstantní připomínkou nevšedně sportovního potenciálu je tuhý podvozek. Není prkenný, od kol se žádné velké rázy do karoserie nedostanou, ale důkladně opisuje každičkou nerovnost. Možná je škoda, že zde není možnost tlumiče nastavit, aby vás auto při běžných cestách tak nenatřásalo. Ale vy jste přece chtěli sportovní řidičské náčiní, že ano, tak vám tahle drobnost vadit nebude. Pro úplnost: v civilním režimu není problém jezdit s tímhle malým kupé „pod deset“.

Skoro jako atmosféra 

Protože jsme test M2 Competition realizovali v lednu, kdy byly silnice mokré, případně na nich rovnou byl sníh, dynamiku jsme tentokrát neměřili. Nemělo to cenu. Ale asi není nutné zdůrazňovat, že kupé o výkonu 301 kW (410 koní) s hmotností 1550 kg nebude zrovna pomalé. A také že není. Navíc motor má přesně ten správný charakter. Přítomnost dvou turbodmychadel dokonale maskuje.

bmw m2 competition-52
Dynamiku jsme tentokrát kvůli počasí neměřili, ale asi nemusíme zdůrazňovat, že kupé s hmotností necelých 1,6 tuny a výkonem 410 koní nebude pomalé. Když budete držet M2 Competition v nejvyšších otáčkách, odměnou vám bude velmi expresní tempo

Ve středních otáčkách umí šestiválec pořádně zabrat, jenže i v těch nejvyšších, což znamená kolem sedmi tisíc, má pořád co nabídnout. Snadno se dostanete do situace, kdy už budete chtít přeřadit, pak mrknete na otáčkoměr a zjistíte, že jste teprve u pěti tisíc. Dovedu si představit, že držet M2 právě někde mezi pěti a sedmi tisíci bude solidní zážitek, protože v takovém režimu je to auto neskutečně rychlé. Bohužel podmínky testu nám mnoho příležitostí k podobnému jízdnímu stylu nedopřály. Ale zase nám dopřály spoustu možností k vytváření větších či menších smyků.

Přetáčivost co hrdlo ráčí

Na M2 Competition jsem si musel ze začátku trochu zvyknout. Zejména kvůli velmi strmému řízení a hodně rychlým reakcím na úplně vše, co za volantem provedete. Jenže to trvalo jen malou chvíli a následně už to byla na silnicích se zbytky sněhu pouze a jenom zábava.

bmw m2 competition-43
Rychlé reakce kombinované s pohonem zadních kol znamenají jediné. Čitelné chování vám umožní časté a velmi příjemné výlety na limit. Ani při tom nutně nemusíte zcela vypínat stabilizaci

Podvozek je dokonale čitelný a také motor reaguje na sebemenší přidání plynu okamžitě. A navíc! BMW M2 není Giulia QV, kde buď vypnete stabilizaci, nebo žádné hrátky nebudou. Tady si můžete stabilizaci dát do „polovypnutého“ režimu, který je mimořádně benevolentní. Pokud budete mít drift alespoň trochu pod kontrolou, auto vás jen blikající kontrolkou na přístrojovém štítu informuje o tom, že o vašem počínání ví. Elektronika zasáhne až ve chvíli, kdy se z vaší práce za volantem vytratí plynulost. Díky tomu se v relativním bezpečí seznámíte s chováním tohoto kupé na limitu. A to i v zatáčkách, kde byste si to možná normálně netroufli.

K řidičskému zážitku samozřejmě přispívá i manuální řazení. Manuál v BMW M2 je přesný, i když bych ho za precizní neoznačil. V dnešní době je ale už pouze přítomnost manuálu u auta s výkonem přes 400 koní sama o sobě svátkem. Meziplyny si vůz při podřazování dává sám. Pokud ale převezmete během řazení iniciativu a škrtnete pravou nohou o pedál plynu, M2 nechá meziplyny na vás. Stejně to fungovalo také v M140i.

Nastavení ve stylu M5

Oproti dřívějšku se také u M2 změnily možnosti nastavení. K dispozici nemáte obvyklé režimy Sport nebo Comfort, ale stejně jako u M5 najdete na středovém tunelu samostatná tlačítka pro nastavení motoru, řízení a stabilizace. Na volantu jsou tlačítka M1 a M2, pod která si můžete uložit preferované kombinace. Je to docela šikovné řešení.

bmw m2 competition-30bmw m2 competition-26bmw m2 competition-54bmw m2 competition-47

Zejména ve chvíli, kdy jedete tak nějak civilně, ale zrovna potkáte krásnou přehlednou zatáčku. Pak stačí jen stisknout jedno z těchto tlačítek (pod kterým máte vypnutou stabilizaci), projet zatáčku dle libosti, a následně se zase rychle a jednoduše vrátit do civilního režimu. Z M5 si pak M2 Competition převzala rovněž nastavení zadního diferenciálu. I ten má nemalý podíl na tom, jak skvěle se vůz řídí.

BMW M2 Competition nabízí všechno, co bych třeba já od auta, které bych si kupoval pro osobní řidičské potěšení, vyžadoval. Výkonu je zde na rozdávání, dynamiky taky, je to zadokolka s manuálem a podvozek vás zásobuje naprosto přesnými informacemi. Je vážně velká škoda, že testy podobných modelů netrvají alespoň tři týdny. I když… Alespoň jsem ušetřil. Už takhle jsem kvůli nádrži jen na 52 litrů stavěl u čerpací stanice dvakrát.

Rozhodně se vyplatí

Kolik za to? Provedení s manuálem startuje částkou 1 712 100 Kč a kromě zmíněných brzd vlastně není z podstatných věcí za co připlácet. Za podobné peníze v kategorii sportovních zadokolek koupíte pouze Porsche 718 Cayman. Třeba taková řidičská verze Cayman T stojí s manuálem 1 698 000 Kč. Jenže má pouze 300koňový dvoulitr. Je tudíž o poznání pomalejší. A i když je Cayman v režimu čisté stopy asi lepší, M2 Competition je rozhodně mnohem zábavnější.

BMW M2 Competition vybavené manuální převodovkou je hodně povedené řidičské náčiní. Pokud nové elektromobily a Active Tourery umožní výrobu právě takových aut, pak bych vznesl do Mnichova paradoxní žádost: Prosím, ještě víc elektromobilů a ještě víc Active Tourerů. Mimochodem, řada 1 se stane od nové generace předokolkou, ale podle neoficiálních zvěstí by M2 měla pořád zůstat zadokolkou s motorem uloženým podélně. Protože zaříznout nejprodávanější model řady M prostě není ani v této ekologické době úplně žádoucí. Snad na těchto spekulacích bude něco pravdy a snad bude i nastupující generace tak povedená jako současná M2 Competition.


Základní cena testovaného automobilu: 1 712 100 Kč
Cena včetně příplatkové výbavy: 1 940 306 Kč


Technické údaje BMW M2 Competition
MOTOR
Konstrukce: přeplňovaný zážehový řadový šestiválec S55, uložený vpředu podélně
Zdvihový objem válců (cm3): 2979
Ventilový rozvod: DOHC, 24 ventilů
Vrtání x zdvih (mm): 84,0 x 89,6
Nejvyšší výkon (kW/min-1): 302 / 5250-7000
Nejvyšší točivý moment (N.m/min-1): 550 / 2350-5200
Kompresní poměr: 10,2:1
Převodovka: šestistupňová manuální
Poháněná kola: zadní
JÍZDNÍ VÝKONY
Akcelerace 0-100 km/h (s): 4,4
Nejvyšší rychlost (km/h): 250 (280)
Spotřeba paliva kombinovaná (l/100 km): 9,8-10,0
ROZMĚRY A HMOTNOSTI
Délka (mm): 4461
Šířka (mm): 1854
Výška (mm): 1410
Rozvor náprav (mm): 2693
Rozchod kol vpředu/vzadu (mm): 1579/1601
Provozní hmotnost (kg): 1550
Nejvyšší přípustná hmotnost (kg): 2010
Objem zavazadlového prostoru (l): 390
Objem palivové nádrže (l): 52
PODVOZEK A PNEUMATIKY
Zavěšení vpředu: zavěšení McPherson
Zavěšení vzadu: pětiprvkové zavšení
Brzdy vpředu/vzadu (mm): ventilované, 400/380 mm
Pneumatiky vpředu: 245/35 ZR19
Pneumatiky vzadu: 265/35 ZR19
Test BMW M2 Competition: Vážně už BMW není jako dřív?
Ohodnoťte tento článek!
4.8 (96.67%) 6 hlas/ů
PŘEHLED RECENZE
Image a styl
Výkon a dynamika
Jízda a zážitek
Pohodlí a všestrannost
Cena a výbava
Sdílejte

PŘIDAT KOMENTÁŘ: