Sedm chyb při předjíždění, kterými můžete i někoho zabít

  • Předjíždění na silnici s protisměrným provozem je rizikový manévr

  • Statisticky právě při předjíždění dochází k nejvážnějším nehodám

  • Řidiči mnohdy při předjíždění spoléhají na štěstí

  • Při předjíždění nepočítejte s tím, že vám ostatní udělají místo

Předjíždění na běžné silnici se dvěma pruhy je jeden z nejrizikovějších manévrů. Pokud v takové situaci dojde ke kolizi, jedná se o ty nejvážnější nehody s nejhoršími následky pro všechny zúčastněné. Teoretická hrozba přísného trestu za nebezpečné předjíždění přitom řidiče neodradí. Skutečně rizikové manévry se totiž špatně zjišťují a pokutují. Proto se policie i u tohoto přestupku zaměřuje spíše na jeho formální porušování a nejraději hlídá na rovných přehledných úsecích se zákazem předjíždění.

Jedna věc je ale riziko pokuty, druhá riziko ohrožení zdraví a života vás samotných i ostatních účastníků provozu. Na následujících řádcích přiblížíme nejčastější chyby, kterých se řidiči při pokusu o předjíždění dopouštějí, a ukážeme si, jak je nedělat.

1. Předjíždění na nepřehledných místech

K riskantnímu předjíždění na nepřehledných místech se řidiči nejčastěji uchylují tehdy, když už to za autem (nebo auty) před sebou nemohou vydržet. Někdy je frustrace snad i lidsky pochopitelná. Třeba když někdo jede extrémně pomalu nebo se z auta vpředu valí štiplavý puch nedokonalého spalování, že to ani vnitřní okruh ventilace nepobírá.

Doporučujeme: 5 druhů nejhorších a nejotravnějších řidičů. Jste jedním z nich?

Nicméně na silnicích je potřeba pracovat s realitou. Riskovat život kvůli páchnoucí avii je pitomost. Rozlišujme ale prosím místa, kde je zakázáno předjíždět, a místa, kde je to opravdu nebezpečné. Mnohdy je široká silnice se zákazem předjíždění mnohem bezpečnější místo na předjetí „ze zoufalství“ než úzká silnice s horizonty, kde žádný zákaz předjíždění není.

Mezi velmi riziková místa paří neznačené křižovatky, výjezdy z chatových osad nebo průmyslových zón, nečitelné horizonty, silnice v lese či stromořadí nebo utahující zatáčky. Kdo se chystá předjíždět, musí mít prostě naprosto nerušený výhled dopředu a musí si o situaci před předjížděným autem udělat prostorový obrázek v reálném čase. Je nutné počítat s tím, že za pět sekund budou auta na silnici poskládaná úplně jinak a v jiných místech. Jinak je nutné i za páchnoucí avií vydržet, dokud nebude místo. Doufat, že proti nic nevyjede, nebo že za zatáčkou či horizontem není nějaká jiná překážka, je naprosto neuvážené riskování.

2. Špatný odhad situace vpředu

Mnohdy vznikne problém jen kvůli tomu, že řidič předjíždějícího auta špatně odhadne situaci vpředu, případně o ní nemá zcela ucelený přehled. Nejčastěji se to stává při předjíždění větších vozidel, například autobusů nebo kamionů, přes které není pořádně vidět. Řidič se domnívá, že stihne kamion předjet a zařadit se před něj. Ale už neví, že ještě před tím kamionem ve skutečnosti jede u kraje schovaná felicie s přívěsným vozíkem.

Řidič bohužel svůj omyl zjistí v tom nejhorším možném momentě. Tedy když se dostane rozjetý do protisměru a proti němu jede jiné auto. Co teď? Moc možností není. Jedna šance je doufat, že ten v protisměru začne brzdit a že někdo v koloně předjížděných aut se slituje a udělá dost místa, kam by se řidič mohl schovat.

Doporučujeme: Pět hrubých řidičských chyb, které vás mohou na silnici stát život

V takové situaci, zejména pokud se řidič rozhodne předjíždět s opravdu minimální rezervou, je mnohdy nejlepším řešením „zahodit“ auto do příkopu mimo silnici a nenapáchat škody na nikom jiném. Ale ani tak to nemusí být pro všechny šťastné řešení. Zejména pokud není u krajnice volná louka, ale hluboký příkop, stromy, sloupy nebo jiné pevné překážky.

Mezi špatně odhadnuté situace patří i případy, kdy někdo začne předjíždět více aut najednou a trochu zapomene na to, že mnoho lidí se nepodívá do zrcátka a začnou předjíždět také (o tom v samostatném odstavci za chvíli). Rozjetý řidič tak často musí zpomalit a předjížděcí manévr již nemůže bezpečně dokončit s rezervou a rychlostí, kterou si vypočítal. Mnohdy nezbude nic jiného než se znovu zařadit do fronty.

3. Spolehání se, že všichni v protisměru jedou povolenou rychlostí

Ne všichni za všech okolností pojedou předepsanou rychlostí. Tím spíše, pokud se chystáte předjíždět na široké rovné silnici. Právě na takových jezdí mnoho řidičů o 10 až 20 km/h rychleji, než je dovoleno. Proč? Protože je to zkrátka pohodlné a pocitově bezpečné. Existují ale extrémy a před těmi vás ochrání jen zdravý úsudek.

Doporučujeme: Pokuta za překročení rychlosti – Co zaplatíte a kolik dostanete bodů

Odhadovat rychlost protijedoucích aut (a hlavně motocyklů) je těžké. A ještě horší je to v situaci, kdy protijedoucí auto nebo motocykl akceleruje. Zejména u motorkářů je potřeba počítat s tím, že snadno naberou na krátkém časovém úseku velmi vysokou rychlost.

Nebezpečné situace vznikají také v momentě, kdy se k sobě blíží dvě fronty aut a v každé se rozhodne někdo předjíždět. Řidiči se totiž zpravidla při snaze o odhad rychlosti protijedoucích aut fixují na první auto v koloně, nejčastěji kamion nebo autobus, protože u toho se nedá očekávat, že pojede více než 90 nebo náhled prudce zrychlí. Nedojde jim ale, že až to předjíždějící auto dojede na úroveň toho prvního, může jet klidně třeba 150 km/h nebo i víc. Najednou se pak ten „bezpečný prostor“ začne prudce zmenšovat.

4. Nesledování provozu za sebou

Velice vážné nehody vznikají i kvůli tomu, že řidič, který se chystá předjíždět, zcela opomene sledovat situaci za sebou. To, že zapnul blinkr a dal tak znamení o snaze začít předjíždět, ho nijak nezbavuje povinnosti sledovat situaci i za sebou. Tady se nehraje na to, že „já začal blikat dřív, tak mám přece ve frontě na předjíždění přednost“.

Řidič se prostě musí podívat i za sebe, aby se ujistil, že může bezpečně předjíždět. Pokud jiné auto již začalo předjíždět, řidič nesmí v takové situaci předjížděcí manévr vůbec zahájit. Je zvláštní, že tuhle důležitou věc mnoho řidičů nezná. Chovají se pak jak uražené primadony, když dostanou od toho vzadu, kterého ohrozili a omezili při předjíždění, „trubku“. Vjet někomu do předjížděcího manévru je jeden z nejhorších nešvarů na silnicích a děsí nás, jak často se ho, a zcela vědomně a úmyslně, řidiči dopouštějí.

5. Přecenění schopností vozu

Každý by měl znát svoje auto a jeho schopnosti. Asi tušíme, že plně naložené auto se bude chovat úplně jinak než prázdné a že v protivětru nebo ve stoupání se rychlost nabírá pomaleji. Totéž ale platí i o brzdách. Zejména řidiči silných aut se často dostanou do situace, kdy se v protisměru při předjíždění velice rychle rozjedou, ale při následném brzdění a snaze o zařazení se zpět nezvládnou rozjeté auto ubrzdit.

Doporučujeme 10 zemí s nejnebezpečnějšími silnicemi na světě. V Evropě je nehledejte

Snadno se do problémů dostane řidič silného auta na nerovném povrchu nebo během deště či sněžení. Hlavně silné zadkolky vyžadují velice obezřetnou práci s plynovým pedálem. Stačí najet na mokrou dělící čáru, a kola se dostanou do smyku. V zimě je pak riskantní předjíždět přes dělící pruh, ve kterém bývá nahrnutý sníh a nečistoty. To může snadno dostat smyk i silná čtyřkolka.

Pro řidiče slabších aut pak máme jeden trik. Akcelerujte ze zálohy. Mnohem účinnější je totiž se pro předjíždění rozjet a nabrat rychlost. I v malé mezeře se slabší auto rozjede slušně a jakmile se protisměr uvolní, můžete vybočit a již rozjetí zahájit manévr, takže máte k dobru rychlost, na kterou by jinak slabší auto akcelerovalo dlouhé sekundy. Opět ale platí, že musí mít řidič naprosto ucelený přehled o situaci před sebou a za sebou, jestli může takový manévr bezpečně uskutečnit.

6. Spoléhání se, že vám ostatní udělají místo

Tohle není obyčejná řidičská chyba, ale prosté hulvátství, drzost a vůbec opovrženíhodné jednání. Vynucování si místa a přednosti podle pravidla „já jsem velkej“ nebo ještě hůř „přece se nechceš vybourat, tak mi uhni!“ je nejhorší úmyslně páchaný naschvál na silnici.

Doporučujeme: Sedm „zločinů“ proti bezpečnosti a plynulosti provozu, které nikdo netrestá

Těžko říci, jak proti tomuhle nešvaru bojovat nebo jak se ho odnaučit. To nesouvisí ani tak s řízením auta jako takovým, jako s osobností. A pochybujeme, že proti tomu něco zmůže sebepřísnější silniční zákon a intenzivnější policejní represe. Veřejné lynčování a potápění v koši do Vltavy možná, ale zákonem lidi slušnosti nenaučíte.

Občas někteří řidiči vědí o rychlejších za sebou a dávají jim znamení, že je pouštějí. Případně přejedou více ke krajnici. To je jistě ušlechtilé. Ale vždycky buďte ostražití a raději předjíždějte až v momentě, kdy opravdu máte dostatek prostoru. Pořád se ten předjížděný může rozmyslet, nebo dokonce zničehonic změnit směr. Třeba když reflexivně reaguje na nenadálou situaci, třeba výmol či nečekanou překážku.

7. Bránění předjíždění a omezování

Abychom ale nedštili síru jen na ty, kteří neumějí předjíždět. Chyby, naschvály a nepříjemnosti dělají i ti, kteří jsou předjížděni. A kupodivu se jich dočkáme často od těch, kteří jedou po široké rovné silnici prostředkem bez zjevného důvodu 15 km/h pod rychlostním limitem.

Jakmile někdo začne takového jedince předjíždět, dočká se troubení, problikávání dálkovými světly a v horším případě i nenadálé akcelerace a bránění předjíždění. Jako by se dotyčný najednou probral a musel hned ostatním dát najevo, že nebylo správné ho předjíždět. To se ale zas dostáváme k té lidské slušnosti. Klidně si jeďte pomalu, ale pak prosím nebraňte ostatním v předjíždění. Jinak riskujete, že ten člověk, který to už za vámi nemůže vydržet, vás pak v krizové situaci při předjíždění vezme s sebou.

Sedm chyb při předjíždění, kterými můžete i někoho zabít
Ohodnoťte tento článek!
4.37 (87.35%) 147 hlas/ů

18 KOMENTÁŘE

  1. …a pak se najdou i takoví de***ové, kteří Vás srdnatě předjedou 50m před koncem obce 80kou a stejnou rychlostí pokračují za cedulí. Co nadělat s takovým hova**m?

    • co nadělat? Nic. Já jim říkám sedmdesátníci protože obvykle jedou spíš 70, furt, rovina kopec dědina, furt 70. Těch 80 by se dalo snést, obvykle je to někdo místní a v nejbližší vesnici zmizí ale 70 je dlouhý i na pár kilometrů. Předjíždí se blbě, obvykle se chová nevypočitatelně a neohrabaně, zmateně kličkuje mezi výmoly a každý zaručeně trefí aspoň třema kolama. A když ho předjedeš a náhodou je to někdo známý, zaručeně ti pak vynadá že jezdíš jak pirát.

      Ale k tématu. Osobně mám největší problém s naftovýma jehovistama. Taková starší Octavia, zaručený úspěch. jedu svižně, ano, občas mírně nepředpisově tak kolem 100kmh, oktávista se nalepí na nárazník a když se ujistí že ten podměrečnej Fiat nemá šanci, vybočí a tlápne na plyn. Jenže on ten ropák netáhne vodspoda, on musí nejdřív vyrobit tlak aby zabral, takže chvíli jen metá saze, pak začne zrychlovat…..a rovinka končí a proti jede kamion. Takže s očima vytřeštěnýma honem dokončit předjíždění myškou metr před předek a s úlevou ubrat plyn. Já teda obvykle ustoupím, nestojím o to aby do mě nabořil a taky je to sranda když on se nejvíc snaží, modlí se ke svatému turbodmychadlu aby ožilo, já najednou uberu. Zmizím. On se možná utvrdí v tom jak mu to hustě zrychluje a třeba jednou potká stejnýho blba, někoho kdo mu neuhne. A u toho já být nemusím.

      • Svatá pravda. A přitom stačí zamíchat vařečkou a vytáhnout otáčky nad 3000. Ale proč by to dělali, když je to silné auto a toho fiátka dají i na pětku.

      • jak uz tu psal pavel pritom staci to podradit maliko vic vytocit a zabere to,jenze to oni ti lidicky neumeji boji se spotreby aby se nahodou nezvysila,pritom ta nafta taky neni o moc slavenjsi taky to bere dost ale aspon to jede,protoze se nebojim to vytocit to ze jim to pak nejede je tim podtacenim prave

  2. S těmi fiátky je to složité, roky jsem míval Punto 1,6, každý viděl stařičké Punto (1994) a honem chtěl být před ním, vyhodil levý blinkr aby najel do rychlého pruhu a pak zjistil, že ten fiátek do kopce táhne líp a má rezervy větší než ta naleštěná Octávka :-

  3. Ja jsem predjizdel kde muzu, prerusovana cara, rovna cesta. Na te rovne ceste byl vyjezd z lesa z meho pohledu vlevo. Ridic vyjizdel z lesa doprava, podival se jen doleva,nic nejelo a tak jel. Jenze v tu chvili jsem predjizdel a naboural do něj. Nastesti nestihl vyjet uplne celej, jinak by to byla čelní sražka přimo. Oba jsme z toho vyvázli v pohodě.

      • Ani nevím kolikrát už sem viděl lidi předjíždět před horizontem nebo před zatáčkou. Za něco takovýho by mě instruktor v autoškole asi poslal domů pěšky(a že to byl pořádnej nervák).
        Pamatuju si že jsem jel do Brna a dojel sem traktor. Protože to v okolí znám vím, že asi po 200 metrech je mírná pravá zatáčka a potom je několik kilometrů dlouhá rovinka kde to každej sviští vysokou rychlostí, ploužím se za traktorem s tím že za zatáčkou uvidím jestli je to bezpečný.
        Tak trpělivě čekám a najednou koukám, že ta Felicie co nás mezitím dojela začíná předjíždět. To už bylo jen pár desítek metrů před zatáčkou.
        Krve by se ve mě nedořezal, ten idiot měl vzadu dvě nepřipoutaný děcka!!! To už není jen na policajty, to už je rovnou na sociálku, protože pokud by se z druhý strany někdo vyřítil nemají nejmenší šanci.
        Naštestí sem ho už nepotkal, protože jak sem flegmatik asi bych se neudržel.

  4. Před předjížděním bych hlavně doporučil dávat blinkr co nejdřív aby ty ostatní si všimli že ten přede mnou chce předjíždět a měl dost času na to třeba zpomalit když už ten přede mnou se nepodíval do zrcátka. To platí i pro odbočovani. 90%řidičů dává blinkr zároveň s otocenim volantu a to bych trestal hodně. A pokud jedu ve šňůře za pomalu jedoucím autem a vidim ze někdo ze zadu předjíždím a nestihne to tak mu vždy udělám místo,protože buď chci jet v koloně a nebo chci předjíždět. Měla by to být povinnost i pro osobní auta kdyz to platí pro vozy nad 3,5t nechat před sebou dostatečnou vzdálenost pro zařazení predjížděného auta.

      • a to je další kult českých silnic. Divná soutěž o co nejtěsnější nalepení. Podle vyjádření dotazovaných lepičů, prý proto, že když nechají mezery, bude je furt někdo předjíždět a nikam nedojedou. Což je samozřejmě blbost. Ikdyby mě někdo předjel každou minutu a já si musel zas vytvářet odstup, za hodinu jízdy ztratím sotva pár set metrů. To klidně obětuju pro své pohodlí, rozhled, prostor na reakci, pro možnost jet plynule.

  5. Přede mnou osobní auto srazilo srnu a prudce zabrzdilo. S Avii jsem viděl, že to nedobrzdím na mokré silnici tak jsem začal předjíždět. V dosti velké vzdálenosti v protisměru jela Škodovka. Nepovažuji se podle bodu 6 za hulváta, ale doufal jsem, že protijedoucí auto mi udělá ve vlastním zájmu místo. Udělal, ale opravdu až na poslední chvíli. Myslí si někdo, že jsem to měl raději nabořit do auta přede mnou?

  6. A co třeba naučit lidi předjíždět vůbec? 99% lidí se někomu nalepí na zadek a pak škubne volantem doleva, až pomalu vyletí ven do svodidel nebo minimálně na konec pruhu v protisměru a začínají předjíždět ze stejné rychlosti, jako jede auto před nimi. To je úplně, ale opravdu úplně špatně! Nejdříve si máte udělat odstup na větší vzdálenost, pak se podívat do zrcátka, před sebe a začít šlapat na plyn (když chci už předjet) daleko za tím vozidlem. Když už budu u něj, mám mnohem větší počáteční rychlost a můžu vybočovat a zpět se řadit naprosto plynule (jen jemně pohnout volentem), nedělat myšky a i když se to pocitově nezdá, je to i časově rychlejší a mnohem bezpečnější. Navíc, pokud se situace změní, můžete to dobrzdit ještě za to auto, které jste chtěli předjet. Obzvláště doporučuji pro majitele slabých aut a nebo při předjíždění velkého počtu vozidel.

  7. Bod 7 – nestačí mi 10 prstů kolikrát předjížděný se nechal s problémy předjet a nebo jsem ho ,,nedal” zařadil za něj a on zpomalil zase na 60. Stalo se také že zrychlil až na 130, vrátil jsem se za něho a on zbrzdil prudce na 20 a odbočoval doleva na polní cestu. Prostě na zabití

  8. Konkrétní situace minulý týden – silnice 112 z Červené Řečice směrem na Křelovice. Od CEREPY pod kopcem jedu nahoru do kopce a v cca dvou třetinách kopce dojedu dva za sebou jedoucí velké náklaďáky rychlostí necelých 30 km – kopec je prudký. Silnice se asi po 150 m prudce stáčí vpravo a hned vlevo do zcela nepřehledné zatáčky do obce Křelovice. Po celé délce trasy je bílá nepřerušovaná čára. Během 5 – 10 vteřin co jsem dojel náklaďáky se za mnou přiřítí bílý Transit. Od náklaďáků si ponechávám odstup cca 5 – 7 m abych měl aspoň minimální výhled do protisměru. V nejkritičtějším okamžiku před zatáčkou náhle Transit vyrazí do levé strany a začne mně předjíždět. Když už je zadkem na úrovni mých předních dveří vyjede v protisměru ze zatáčky náklaďák. Transit šlape na plyn jako šílený a v poslední chvíli zabočí vpravo přímo před mně. Strhnul jsem vůz vpravo a dupnul na brzdu co to dalo. Jeho zadek a můj předek možná nedělilo ani 10 cm. Vjedeme do obce a na následujícím rovném úseku, stále do kopce, Transit opět zmáčkne plyn až k podlaze, předjede oba náklaďáky a pokračuje dál minimálně 70 km za hodinu.Bez dalšího komentáře. Moje zkušenost je taková, že největší prasata na silnicích jsou okresní přibližovači Transitů, Boxerů a podobných vozidel, kterým slušnost a respektování situace na silnicích nic neříká.

  9. Jednou jsem předjížděl na rovné široké silnici kamion.Jeho řidič začal náhle troubit, blikat, no jakoby se zbláznil.
    Tak jsem se na to vybodl a ubral jsem plyn, že se zařadím. V tu chvíli zleva za terénní nerovností, přes kterou viděl ten kamioňák -ale já ne- vyjelo z polní cesty auto napříč přes silnici a zastavilo se o příkop vpravo…a za ním vyběhla blondýna s čoklem. Nezatáhla brzdu….To nevymyslíš.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: