Retro: DAF 600 byl nizozemský Trabant s revolučním automatem CVT

  • Převodovka Variomatic bylo nesmírně důmyslné řešení

  • Modely DAF 600 a 750 motorizovaly Nizozemí

  • Moderní převodovky CVT vycházejí z nizozemského vynálezu

  • Divizi osobních aut značky DAF převzalo v roce 1975 Volvo

Nizozemskou automobilku DAF založenou v roce 1928 asi většina lidí zná především díky výrobě nákladních vozidel. Ovšem v letech 1958 až 1975 vyráběla také lidová osobní auta, především pro potřeby domácího trhu. Jakkoli se jednalo o v zásadě jednoduchá a skoro až primitivní levná auta a obdobu východoněmeckého Trabantu, přesto DAF přišel s jedním mimořádně důmyslným řešením. Byla jím převodovka s plynule měnitelným převodem Variomatic, předchůdce dnešních moderních CVT.

DAF 600 (2)
DAF 600 pomohl motorizovat placaté Nizozemí a jeho jednoduchá, ale účinná převodovka Variomatic udivovala konstruktéry po celém světě
DAF 600 (17)
Vzadu umístěný systém dvou řemenů a plynule měnitelný převod měl jistá technická omezení. Byl stavěný na skromné výkony

Po druhé světové válce, nacistické okupaci a spojeneckém bombardování bylo Nizozemí v troskách, ale důležité továrny se s pomocí spojeneckých sil podařilo obnovit a automobilka DAF konstruktéra a vynálezce Huberta Jozefa van Doornea začala brzy po válce zásobovat západoevropské trhy tolik potřebnými nákladními vozidly a těžkou technikou.

CVT jako řešení pro snížení spotřeby paliva

V průběhu padesátých let ale začali mít zotavení Nizozemci roupy a bicykly nestačily uspokojovat poptávku po větší individuální mobilitě. Hub van Doorne tak začal pracovat na lidovém levném autě, které by motorizovalo Nizozemí. Protože byl ale benzín v tehdejší době luxusní a nedostatkové zboží, přemýšlel van Doorne, jak spotřebu vozu snížit.

Doporučujeme: Retro: Automobilku Wartburg dělilo od lepšího osudu pár kilometrů

Jednou cestou bylo samozřejmě jednoduché auto lehké konstrukce s relativně skromným motorem, neboť rovinaté Nizozemí nepotřebovalo velké a silné motory na vyjíždění velkých kopců. Navíc krátké vzdálenosti a úzké uličky a cesty volaly spíše po vozech kompaktní velikosti. Další cestou ke snížení spotřeby ale mohla být také efektivnější převodovka. Van Doorne totiž věděl, že běžní řidiči spíše používají nižší rychlosti (především kvůli komfortu, protože se jim nechce často řadit), takže nedosahují tak dobré spotřeby, jaké by jinak dosáhnout mohli. Řešením by tedy mohl být automat, který využije optimální výkonové pásmo, ve kterém je motor nejefektivnější.

Jenže klasický automat s hydrodynamickým měničem je příliš velký a drahý a má velké ztráty. Van Doorne tak začal pracovat na vlastním řešení, přičemž se inspiroval v již dříve patentovaných převodovkách pro průmyslové stroje. Jeho řešení poprvé představené v roce 1958 v malém osobním autě DAF 600 je dodnes známé jako převodovka Variomatic s plynule měnitelným převodem. Jak to vypadá a funguje si můžete pustit na následujícím videu:

DAF 600 bylo první auto, které tuto revoluční převodovku dostalo. Navíc vůz byl vyvinut přímo pro zástavbu tohoto řešení, nejednalo se o úpravu konvenčního auta. DAF 600 měl samonosnou karoserii, téměř rovnou podlahu a vpředu umístěný plochý vzduchem chlazený dvouválec 0,6 l o výkonu 22 koní.

DAF 33 (1)
DAF 33 byla poslední modernizace nejmenšího modelu 600, který se vyráběl už od roku 1958. Na počátku 70. let už to bylo zastaralé auto
DAF 33 (4)
Přesto se jednalo o cenově velice dostupný vůz a technika s převodovkou Variomatic pak našla uplatnění i mnohem později u Volva

Hub van Doorne vymyslel vskutku důmyslný a vlastně konstrukčně velmi jednoduchý systém. Ze spalovacího motoru přes odstředivou spojku přecházel výkon pomocí centrálního hřídele dozadu, kde byla dvě řemenová soukolí, každé rozdělovalo výkon na jedno kolo. Toto řešení se obešlo bez diferenciálu, takže bylo lehčí a levnější na výrobu s menšími ztrátami.

Doporučujeme: Retro: „Nová řada“ zachránila BMW od bankrotu a dostala značku na vrchol

Jeho výhodou také bylo, že při prokluzu jednoho kola se stále mohlo otáčet to druhé, takže systém vlastně fungoval jako diferenciál s uzávěrkou. DAF 600 měl díky tomu velice dobrou trakci, kterou se automobilka nebála prezentovat v dobových reklamách. Dvojité řešení mělo i druhou výhodu. Kdyby náhodou došlo k poruše jednoho z řemenových převodů, pořád mohl vůz jet s pohonem jednoho kola. Výhody převodovky Variomatic DAF prezentoval na několika dobových videích:

V době, kdy auta ještě elektronický mozek nepoužívala, sloužila k ovládání převodovky Variomatic odstředivá síla rychleji se otáčejících kol a podtlak vznikající při zvyšování otáček motoru. Pro řidiče představoval systém Variomatic nezvykle komfortní způsob ovládání auta pomocí dvou pedálů bez spojky. V té době totiž synchronizace převodovek nebyla vůbec obvyklá.

Dozadu stejně rychle jako dopředu

Stejně jako u všech moderních CVT se převod plynule měnil z nejpomalejšího na nejrychlejší s rostoucími otáčkami motoru a zvyšující se rychlostí, díky které odstředivá závaží měnila převodový poměr systému Variomatic. Protože k ovládání sloužil ale také podtlak motoru, mohl řidič po dosažení nejvyšší rychlosti 95 km/h na maximální otáčky postupně uvolňovat pedál plynu a tím se převod ještě trochu prodloužil a vůz dále mohl zrychlit až na 110 km/h při současném poklesu provozních otáček motoru. DAF 600 tak bylo (a dodnes je) jediné auto, které při uvolňování plynu zvyšovalo rychlost.

Doporučujeme: Retro: Trabant slaví 60 let. Bylo to nejlevnější auto a název pochází od husitů

A ještě jedna zajímavost. Zpátečka fungovala tak, že se jen otočil převod, takže DAF 600 mohl teoreticky couvat stejnou rychlostí, jakou jel dopředu. Tehdy populární závody v couvání dokonce musely změnit svá pravidla, protože vozy DAF neměly se svou teoretickou maximálkou asi 100 km/h vůbec žádnou konkurenci. Že jsou závody v couvání pitomost? Tak sledujte!

DAF 600 se vyráběl v letech 1958 až 1963, v roce 1961 ho v nabídce doplnil model DAF 750 a „luxusnější“ verze Daffodil s motorem o objemu 0,75 l, které vydržely ve výrobě až do roku 1967. Celkem bylo vyrobeno skoro 150 000 kusů. Motor s větším vrtáním posílil na 30 koní a nejvyšší rychlost dosáhla 105 km/h. Z 0 na 80 km/h akceleroval model 750 za 29 sekund.

Převodovka Variomatic se během let prakticky nezměnila, jen se průběžně zdokonalovala technologie výroby s cílem zvýšit přesnost a spolehlivost. Postupem času se mechanická účinnost převodovky zlepšila z nějakých 65 na asi 75 %, což byl v té době výrazně lepší výsledek, než jaké mechanické ztráty vykazovaly automatické převodovky s hydrodynamickým měničem.

DAF 55 (6)
DAF dokonce sestrojil i takovýto koncept sportovního kupé založeného na technice modelu 55. Do výroby se ale nedostal
DAF 55 (3)
Účinnost převodovky Variomatic se osvědčila především v rally, kde dělala DAFu dobré jméno. Ve formulích už to tak slavné nebylo

V roce 1966 začala automobilka DAF ve své nové továrně v Bornu (dodnes zde stojí závod VDL Nedcar) montovat model DAF 44, což byl trochu větší a modernější vůz s výkonnějším dvouválcem 0,85 l naladěným na 35 koní. Systém převodovky Variomatic ale zůstal prakticky pořád stejný. V roce 1967 přišel na trh model DAF 33, technicky se ale od svých předchůdců skoro vůbec nelišil. Jeho největší novinkou byl zřejmě přechod na 12V elektrický systém.

Doporučujeme: Retro: Oltcit Club byl levnější než Favorit. Podle toho i jezdil

Menší revoluci zažila automobilka DAF v roce 1967 při představení modelu DAF 55, který opustil slabý dvouválec a přešel na vodou chlazený řadový čtyřválec vyráběný v licenci od Renaultu. Motor o objemu 1,1 l měl výkon od 50 do 63 koní ve vrcholné „sportovní“ verzi, ale zvýšení výkonu už bylo znát na převodovce Variomatic, která vykazovala vyšší opotřebení. Byla navržena na nižší výkony a rychlosti. Například kupé DAF 55 jelo skoro 150 km/h. Posledním produktem byl DAF 66, což byla modernizace modelu 55 s motorem 1,1 nebo 1,3 l o výkonu až 58 koní.

Divizi osobních aut převzalo Volvo

Výroba vozů s logem DAF byla ukončena v roce 1975, neboť divize osobních automobilů byla prodána značce Volvo, která na základech modelu DAF 66 začala vyrábět vlastní vůz Volvo 66 včetně převodovky Variomatic. Ta vydržela v modifikovaných verzích až do Volva 300. Volvo pak převodovku vybavilo ještě diferenciálem pro lepší kontrolu otáček obou kol a její nižší namáhání při manévrování na místě.

Moderní převodovky CVT fungují na podobném principu, i když nepoužívají tento zdvojený systém DAFu a především k jejich ovládání slouží elektronika. Převodovky CVT zůstávají velice oblíbené u malých a lehkých aut především díky své kompaktní velikosti, relativně nízké hmotnosti a také díky tomu, že během normovaného měření spotřeby a emisí umí vykazovat v laboratoři velice dobré výsledky.

Z řidičského, respektive nadšeneckého pohledu nejsou převodovky CVT žádná výhra, ale pro vozidlo denní potřeby se hodí. Málo známý nizozemský DAF se stal jejich průkopníkem. Vždyť podle van Doorneova patentu s jejich vývojem pokračovala třeba technologická společnost Bosch a převzaly ho automobilky Fiat, Ford, Audi nebo Mercedes-Benz.

Retro: DAF 600 byl nizozemský Trabant s revolučním automatem CVT
Ohodnoťte tento článek!
4.89 (97.78%) 9 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ: