Přísnost není všelék. Za většinou nehod totiž nestojí vědomé riskování, ale prosté lidské chyby

Zdroj: Archiv MF
  • Podle americké studie se vědomé porušování dopravních předpisů a riskantní způsob jízdy podílejí asi na 40 procentech nehod

  • Řada střetů přitom naopak připadá na špatný odhad nebo nepozornost, kterým přísnější pravidla nikdy nezabrání

  • Jde o vedlejší výsledek průzkumu, který zjišťoval, zda autonomní vozy dokážou zabránit nehodám

  • Zpřísňování trestů nemá vliv na chování řidičů, píše dřívější studie

Čím přísnější budou silniční pravidla a čím ostřeji bude jejich porušování policie postihovat, tím méně bude nehod a mrtvých na silnicích. To je mýtus, kterým příznivci přitvrzování v dohledu nad silničním provozem často argumentují. Nejnovější studie americké organizace Insurance Institute for Highway Safety (IIHS) však naznačuje, že to může být úplně jinak.

Společnost chtěla zjistit, jak bezpečné budou silnice, až po nich budou jezdit jen autonomní vozidla. Vycházela z faktu, že za 94 procenty střetů ve Spojených státech stojí lidská chyba. Logicky by tedy nástup aut bez řidiče měl znamenat skoro úplný zánik dopravních nehod, protože autonomní vozidlo je vlastně ztělesněním ideálního řidiče, který dodržuje všechny předpisy. Ukázalo se ale, že to tak nebude. Pokud by na silnicích jezdila pouze autonomní auta, pomohlo by to zabránit jen třetině střetů.

Nomen omen: Šéf dopravní policie Zlý sní o drakonických pokutách a měření na D1

Institut prozkoumal celkem pět tisíc zaznamenaných případů dopravních nehod napříč Spojenými státy. Pak mohl jejich příčiny rozdělit do pěti kategorií. Za prvé chyby při vnímání, kdy se například řidič plně nevěnuje řízení nebo správně nerozezná nebezpečí. Za druhé špatný dohad, kdy řidič třeba nesprávně určí mezeru při předjíždění či špatně odhadne rychlost jiného vozidla. Za třetí chyby v plánování a rozhodování, když řidiči jedou příliš rychle, jsou agresivní nebo si nenechávají dostatečný rozestup. Za čtvrté problémy s řízením, kdy například člověk chybě provede úhybný manévr. No a za páté ovlivnění alkoholem, drogami, léky nebo mikrospánkem.

Více než polovině nehod předpisy nezabrání

Zapomeňme teď na chvíli na autonomní vozidla, kterým se studie primárně věnuje. V komentáři, který IIHS zveřejnil se píše: „Chyby v plánování a rozhodování (ty, při kterých řidič obvykle porušuje dopravní předpisy nebo řídí vědomě riskantním způsobem, pozn. red.) byly hlavními faktory 40 procent dopravních nehod.“ Jinými slovy, na ostatní příčiny zbývá 60 procent. Tedy téměř dvě třetiny.

Podle studie připadá na chyby vnímání, což je třeba nevěnování se řízení, 24 procent nehod. Dalších 10 procent vzniklo kvůli alkoholu, drogám, lékům nebo mikrospánku. Studie ale bohužel v tomto bodě míchá chování, kterému je preventivně možné zabránit (alkohol), a kterému ne (mikrospánek). I tak je z výsledku studie zřejmé, že za dopravními nehodami z velké míry stojí faktory, které jsou ovlivnitelné dopravními předpisy či přísností kontroly jejich dodržování jen málo nebo vůbec.

Vyšší tresty nemají smysl, říká jiná studie

O nulovém smyslu zpřísňování silničního dohledu hovoří také starší studie nazvaná „Can road traffic law enforcement permanently reduce the number of accidents?“ (autoři T. Bjornskau a R. Elvik). Z jejího abstraktu se například dočteme, že „většina pokusů na zpřísnění kontrol dodržování dopravních pravidel nebude mít dlouho trvající efekt ani na řidiče, ani na počet nehod“ a také, že „zvyšování trestů (pokut nebo délky pobytu ve vězení) nebude mít vliv na chování řidičů“. Najdete ji v archivu americké Národní knihovny medicíny.

Tématu jsme z jiného úhlu pohledu se před časem věnovali také v tomto komentáři:

Policista zabil v autě ženu. Připomněl tak, proč ani nejpřísnější tresty tragickým nehodám nezabrání (komentář)

Přísnost není všelék. Za většinou nehod totiž nestojí vědomé riskování, ale prosté lidské chyby
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 7 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ: