Co přinesou následující roky z pohledu emisí a jejich měření? Opel nám dal odpověď

  • Od letošního září se v automobilovém světě mnohé změní 

  • Všechna prodávaná auta musí projít testy měření emisí dle WLTP 

  • Od září 2019 navíc začne být pro všechny povinné také měření emisí v reálném provozu a vstoupí v platnost norma Euro 6d-TEMP 

  • Při měřeních se musí zohledňovat dostupná výbava 

  • Opel má v současnosti připravených pro normu Euro 6d-TEMP devadesát modelů a brzy přidá plug-in hybridní Grandland X

O emisních normách toho bylo v posledních letech napsáno opravdu hodně, určitě ale neuškodí si uceleně zopakovat, cože se to vlastně všechno chystá. Tedy alespoň taková byla úvaha automobilky Opel, která nás pozvala do Frankfurtu na prezentaci týkající se právě této problematiky. Úvaha to je naprosto správná, protože od letošního září se začnou dít velké věci. Co nás čeká?

Stručně řečeno jde o novou metodiku měření emisí, která počítá jak se zkouškami v laboratořích, tak se zkouškami přímo v reálném provozu. Navíc času není příliš mnoho, protože to hlavní by mělo proběhnout během pouhých tří let.

Od září bude NEDC nahrazeno metodikou WLTP

Až do loňského roku platilo, že je produkce emisí určována podle metodiky NEDC. Měřilo se v laboratořích podle jednoduchého jízdního cyklu, který příliš nekorespondoval s realitou dnešního provozu. Proto přichází realističtější test označený jako WLTP. Tím musí od letošního září procházet úplně všechna prodávaná auta. Původní test NEDC se tak de facto stává minulostí, testovat se ale podle této metodiky bude i nadále (do roku 2020), a to kvůli emisním cílům stanoveným dříve podle metodiky NEDC.

Doporučujeme: Opel Grandland X dostal nový diesel o objemu 1,5 litru. Plug-in hybrid dorazí do dvou let

Porovnání metodik WLTP a NEDC ukazuje obrázek níže. Aby automobily těmito testy prošly, musely být v praxi přidány filtry pevných částic pro benzinové motory, téměř všechny vznětové jednotky nově používají také systém vstřikování močoviny a zároveň musely být upraveny řídicí jednotky tak, aby vůz mohl všechny věci přidané navíc ovládat.

WLTP vs NEDC
Už ze základního porovnání průběhů zkoušek NEDC a WLTP je zřejmé, kde je hlavní rozdíl. WLTP trvá o 10 minut déle, je o 12,25 km delší, průměrná rychlost je větší (46,5 vs. 34 km/h) a nejvyšší rychlost je 131 km/h namísto 120 km/h

WLTP přináší ještě jednu poměrně výraznou komplikaci. Dříve se totiž nezohledňovala další výbava ovlivňující výslednou produkci emisí. Jde především o hmotnost. Proto se objevovaly triky typu velmi malé nádrže na palivo s tím, že nádrž o rozumné velikosti byla dodávána za příplatek 0 Kč (jak to dělal třeba Mercedes). S tím je konec. Automobilky musí zohlednit veškeré další příplatky. Jak vysvětlil Alex Regné Gläser, který má u Opelu na starost právě nové emisní limity, je potřeba najít dvě kombinace výbav. Jednu nejlehčí a emisně nejpříznivější a naopak tu nejtěžší produkující největší množství emisí. Z logiky věci vyplývá, že právě toto není úplně jednoduché, protože výbav a příplatkových prvků bývá někdy opravdu hodně. Tyto dvě varianty následně prochází testy.

Opel WLTP RDE _1
Jednoduché schéma naznačuje to, co automobilky čeká z pohledu měření emisí. Tabulka se týká všech prodávaných vozů, zcela nové typy automobilů jsou o rok napřed. V jejich případě se například měří podle WLTP už od loňského září. Parametr CF vyjadřuje to, jak moc produkce emisí překračuje v reálném provozu výsledky naměřené v laboratořích

Zahrnutí dalších výbav do hodnocení emisí je jednou z věcí, která automobilkám nadělala velké problémy. Všeobecně jde totiž o velmi složitou záležitost, kdy testování jedné varianty podle WLTP zabere zhruba pět dnů. Komplikovaný proto není jen vývoj úprav na motorech potřebných k samotnému snížení produkce emisí, ale časově velmi náročná je i následná homologace. Proto mají někteří výrobci aktuálně problémy stihnout vše do letošního září připravit. A také to je jeden z důvodů, proč třeba skončilo M3, neboť jde v podstatě o výběhový model a automobilky v současnosti nemají kapacity na rozdávání.

Rok 2019 bude ještě horší 

Ještě přísnější bude rok nadcházející, kdy pro všechna nově registrovaná auta vstoupí od září 2019 v platnost norma Euro 6d-TEMP. Ta v zásadě nemění limity platné od roku 2014, ale dále upravuje to, jakým způsobem se mají emise měřit. Všechny automobily totiž budou muset procházet i měřením v reálném provozu označeným jako RDE (Real Driving Emissions).

Doporučujeme: Nissan Qashqai 1.6 dCi obchází emise, rozhodl jihokorejský soud

RDE ovšem nese mnoho proměnných a neumožňuje stoprocentně shodné podmínky pro každé měření. Navíc je potřeba zohlednit i to, kde jednotlivé automobilky sídlí, aby nemusely kvůli testování emisí v reálném provozu vozit auta přes půl světa na nějakou vybranou silnici. V tomto případě lze testovat jednotlivé modely ve všemožných podmínkách zahrnujících různé teploty, různé nadmořské výšky, různá stoupání a tak dále. „Konkrétní testovací trasa musí plnit určité požadavky, kde přesně ale budeme s automobily jezdit, to si můžeme vybrat my“, odpověděl na otázku, kdo konkrétně stanoví podmínky testů RDE Alex Regné Gläser z automobilky Opel.

Opel Wltp-15
Aby modely Opel splnily nové emisní normy, přichází do nabídky nový zážehový motor 1.2 PureTech
Opel Wltp-17
Další motorovou novinkou je vznětový čtyřválec 1.5 BlueHDi. Měnily se také převodovky

Testování jednoho modelu v reálném provozu zabere další tři dny. Jedna jízda sice trvá 90 až 120 minut, jenže vůz je potřeba připravit a hlavně je potřeba následně také naměřená data zpracovat. Metodika RDE nemá stanovené nějaké konkrétní limity, ale slouží pro porovnání laboratorního měření a reálné produkce emisí v běžném provozu. Předpisy udávají poměr, který nesmí být překročen.

A přesně proto se objevuje věc pojmenovaná jako „Conformity Factor“ (CF), což bude zřejmě největší oříšek příštího roku. Od září 2019 spolu s příchodem normy Euro 6d-TEMP je tento parametr stanoven na 2,1 pro produkci NOx a 1,5 pro produkci pevných částic. Jinak řečeno, automobily budou moci v testu RDE produkovat maximálně o 110 % více emisí NOx oproti výsledku naměřenému v laboratoři podle WLTP a maximálně o 50 % více pevných částic. Rok 2021 by pak měl přinést další zpřísnění, kdy bude snížena tolerance NOX také na 50 %. Stejně jako v případě WLTP prochází testy RDE opět dvě varianty s výbavou, ve které daný automobil produkuje nejméně emisí a naopak s výbavou, kdy produkuje emisí nejvíce.

Doporučujeme: Opel bude vyvíjet nové benzinové motory pro koncern PSA včetně hybridů

Jen pro upřesnění, uvedené termíny platí pro úplně všechny registrované automobily, nově uváděné typy vozů jsou trochu napřed. Například WLTP se u nich měří už od září loňského roku, Euro 6d budou muset plnit už od roku 2020.

U Opelu jsou připraveni na Euro 6d-TEMP

Opel se začal zajímat o novou metodiku měření emisí už v roce 2015, v roce 2016 zveřejnil u Astry výsledky naměřené dle WLTP a v roce 2017 oznámil, že nová generace modelu Insignia je na WLTP už připravena. K letošnímu červnu bylo nachystáno na normu Euro 6d-TEMP 79 modelů této značky, během prezentace už představitelé automobilky mluvili o devadesáti modelech. Kromě jiných se to týká trojice nabízených crossoverů (Mokka X, Crossland X a Grandland X), které jsou z pohledu evropských prodejů nesmírně důležité.

Kvůli emisím automobilka Opel přišla s motorem 1.5 BlueHDi a novým zážehovým tříválcem 1.2 PureTech. Také vznětový dvoulitr nabízený v modelu Grandland X o výkonu 130 kW (177 koní) dostal řadu úprav. Naftová patnáctistovka vychází ze staršího dieselu o objemu 1,6 l dostupného stále ještě u modelu Mokka X. Motor to je celohliníkový, nabízí výkon 75 až 96 kW (102 až 130 koní), rozsah točivého momentu 250 až 300 Nm a k čištění emisí využívá jak zachytávání NOx, tak vstřikování močoviny. Ve výsledku je úspornější o šest procent oproti starší šestnáctistovce.

Opel Wltp-1
Novou naftovou patnáctistovku dostanete třeba v kombinaci s modelem Crossland X. Základní verze není příliš dynamická, ale zřejmě bude úsporná
Opel Wltp-12
Nový zážehový tříválec překvapil. I s modelem Grandland X si dokáže poradit, je příjemně tichý a výborně si rozumí s osmistupňovým automatem

Tuhle jednotku jsme si vyzkoušeli v kombinaci s modelem Crossland X a manuální šestistupňovou převodovkou. I ta je nová, o deset kilogramů lehčí a celkově znamená snížení emisí o 1,5 %. V této kombinaci šlo o slabší verzi s výkonem 75 kW (102 k), kdy motor zaujme zejména tichým chodem a minimem vibrací, nikoliv rychlou odezvou na přidání plynu a dynamikou. Manuální převodovka pak má jednu zvláštnost. Kulisa je skloněná dopředu, takže když zařadíte dvojku, čtyřku, nebo šestku, páka je kolmo, jako kdyby byla na neutrálu. Naopak první, třetí a pátý rychlostní stupeň znamená páku nahnutou nepřirozeně vpřed. Dráhy jsou navíc velmi dlouhé, ale asi se na to dá zvyknout. Osmistupňový automat řadí výborně.

Doporučujeme: Sedm skvělých ojetin s automatickou převodovkou

Docela velkým překvapením byl zážehový tříválec 1.2 PureTech. Ten přichází ve variantách o výkonu 81 až 96 kW (110 až 130 k) / 205 až 230 Nm, samozřejmě má filtr pevných částic, zvýšený vstřikovací tlak a o 4 % nižší třecí ztráty. V praxi (testovali jsme Grandland X s výkonnější variantou a osmistupňovým automatem) motor překvapil netříválcovým chodem a slušnou dynamikou. Na hodnocení spotřeby ale byla testovací trasa příliš krátká.

Další novinky týkající se motorů budou následovat. Ještě letos dorazí Grandland X se zážehovým motorem o objemu 1,6 litru (132 kW/180 k) a nedlouho poté se dočkáme také plug-in hybridu, kdy právě tato zážehová šestnáctistovka dostane na zadní nápravu elektromotor.

Co přinesou následující roky z pohledu emisí a jejich měření? Opel nám dal odpověď
Ohodnoťte tento článek!
4.83 (96.67%) 6 hlas/ů

1 komentář

  1. Automatické řazení bych v autě nechtěl ani zadarmo protože když se rozbije tak je konec není nad manuální

PŘIDAT KOMENTÁŘ: