Je to již takový tuzemský polický evergreen. Už s tím přišel během let leckdo, ale nikdo to nedotáhl do konce. Nyní chce téma zvýšení rychlosti na tuzemských dálnicích opět zvednout nová vláda. Má tento návrh šanci uspět?
Inflace letí vzhůru, budeme platit za elektřinu a další energie jako „mourovatí“, ale alespoň se legálně rychleji svezeme po dálnicích a přiblížíme se snu o českém „autobahnu“? Strany pětikoalice ve svém programovém prohlášení před časem zveřejnily záměr zvýšit maximální povolenou rychlost na vybraných úsecích tuzemských dálnic: „Po odborném posouzení vlivu na bezpečnost provozu zvýšíme v úsecích, kde to bude možné, povolenou rychlost na dálnicích na 150 km/h“. Byla by to vlastně legalizace současného stavu, kdy řada motoristů stejně jezdí rychleji, než je oficiální stotřicítka.
Shodou okolností je to stejný úmysl, jaký ohlásili i v Rusku. Evropský trend je ale právě opačný. Západní Evropa zpomaluje, a to nejen na dálnicích. Je to nejen kvůli bezpečnosti, jako důvod jsou uváděny také emise a hluk. Kupříkladu Nizozemsko loni snížilo rychlost na dálnicích během dne ze 130 na 100 km/h, a to kvůli neplnění limitů EU pro emise oxidů dusíku. V tomto smyslu si novým návrhem na sebe nová vláda upletla bič. Potřeba uvést v programovém prohlášení „něco neškodného“, na čem se všichni z koalice shodnou, ale byla silnější. Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Kdo chce a potřebuje jezdit rychlostí 150 km/h, tak činí již dnes. Kontraproduktivní je to navíc i s ohledem na nastupující elektromobilitu, neboť u elektromobilů znamená rychlost nad 130 km/h výrazně rychlejší vybíjení baterie a tudíž podstatně zkrácený dojezd. Elektromobily obecně navíc mají poměrně nízkou nejvyšší rychlost. Třeba Škoda Enyaq (kromě verze RS) nejede více než 160 km/h.
Policie je spíše proti
Nový ministr dopravy Martin Kupka plánuje, že by zvýšení maximální rychlosti na dálnicích bylo součástí novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, která by se měla v příštím roce po úpravách vrátit do Poslanecké sněmovny. Na náš dotaz uvedl: „Zvýšení rychlosti by se týkalo jen těch úseků, kde by to bylo bezpečné a efektivní. Hlavně by záleželo na viditelnosti, hustotě dopravního provozu. Podmínkou je samozřejmě vybavení daného úseku moderními proměnnými značkami.“
Policejní mluvčí, vrchní komisařka Hana Rubášová, zdůrazňuje, že k tomu, aby mohla být zvýšena rychlost na dálnici, je potřeba kvalitní a „bezpečná“ dálnice: „Před tím, než by na některém úseku dálnice mohla být zvýšena rychlost nad 130 km/h, musela by být nejprve provedena bezpečnostní inspekce daného úseku dálnice s ohledem na navrhovanou rychlost. V případě výstavby nových úseků dálnic je potom třeba již při vlastním návrhu stavby provést audit bezpečnosti pozemních komunikací, který zohlední navrhovanou rychlost.“
Z hlediska bezpečnosti je pak podle názoru Policie ČR třeba vzít v úvahu nejen vlastní komunikaci, ale také ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Podle Hany Rubášové při zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti dojde ke zvětšení rozdílu mezi nejrychlejšími vozidly a těmi nejpomalejšími. Rozdíl v rychlosti se tak zvýší z 50 km/h na 70 km/h za běžných podmínek a při dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích.
Současně se bojí zvýšeného rizika dopravních nehod kvůli vysoké intenzitě provozu a tvorbě kolon. Novější vozidla jsou podle jejího názoru sice bezpečnější a i ve vyšších rychlostech mohou posádku vozidla za určitých okolností ochránit, následky nehod ve vyšších rychlostech jsou ale mnohem větší.
[yop_poll id="81"]
O zvýšení rychlosti by podle názoru Policie ČR bylo možné uvažovat na stávajících dálnicích především v případě, že se jedná o úsek o 3 jízdních pruzích v jednom směru jízdy, a za předpokladu provedení bezpečnostní inspekce včetně posouzení vlivu intenzit provozu na bezpečnost provozu. Takových míst je u nás jen minimum. Šestiproudé úseky jsou na přibližně třinácti stech kilometrech tuzemských dálnic jen čtyři a měří celkově pouhých 44 kilometrů.
Navíc Hana Rubášová zdůrazňuje, že úspora času na vzdálenosti 200 km (tedy např. úsek dálnice D1 mezi Prahou a Brnem), je rozdíl za ideálních podmínek jen 13 minut. Klade si tedy otázku, zda má toto zvýšení rychlosti s ohledem na rizika a další negativní vlivy vůbec smysl.
Podle ÚAMK nemáme auta ani řidiče
Ve stejném duchu mluví i tiskový mluvčí ÚAMK Igor Sirota: „Pokud pomineme Německo a zhruba polovinu jejich dálničních úseků, kde není omezena maximální rychlost (na druhé je obvykle na 110 až 130 km/h), pak by v případě schválení návrhu jízdy rychlostí až 150 km/h byla Česká republika jedinou zemí v EU s takto vysokou rychlostí.“ Maximální rychlost 140 km/h (nikoliv 150 km/h) podle jeho slov testovalo v uplynulé dekádě dvakrát Rakousko a opětovně po testovacím období zvýšení rychlosti, byť na jednotlivých úsecích, zamítlo. Obdobně postupovalo Slovensko, které testovalo zvýšenou rychlost na východě na dálnici u Tater.
Bezpečnost by podle Igora Siroty byla zásadně ohrožena: „Dálnice jsou nejbezpečnějšími typy silnic, ovšem nehody na nich mají nejtragičtější následky. A zvýšení rychlosti přinese jen vyšší nebezpečí například v podobě zásadního prodloužení brzdné dráhy.“
V jednom průzkumu z minulosti čeští řidiči přiznali, že 30 % z nich běžně překračuje rychlost na dálnici o 10 km/h a 10 % až o 30 km/h. Dá se automaticky předpokládat, že se totéž bude dít i v případě zvýšení maximální rychlosti? A to za situace, kdy průměrný věk vozidel v ČR už přesáhl 15 let (v průměru v EU je stáří aut o třetinu nižší). Tiskový mluvčí ÚAMK je navíc názoru, že nemáme odpovídající kvalitu automobilů, dálnic, ani disciplinovanost řidičů, a za této situace zvyšovat rychlost na v Evropě bezprecedentně vysokou hranici se jeví jako nerozumný krok či hazardování.
Také BESIP a Autoklub ČR jsou proti
Změně není podle řady vyjádření nakloněn ani BESIP. A shoda panuje i u Autoklubu ČR. Libor Budina, ředitel úseku Obecný motorismus k tomu říká: „Zvyšování rychlostních limitů není určitě přínosné z hlediska bezpečnosti, čím vyšší rychlost, tím vyšší jak rizika dopravní nehody, tak závažnosti zranění posádky. Zároveň neplatí, že zrychlením se zvýší plynulost silničního provozu, existuje řada studií, která se vztahem rychlosti a plynulosti zabývají. Jsme pro zachování současných pravidel.“
Zvýšení rychlosti na dálnicích dlouhodobě prosazují zejména politici ODS. Již v roce 2015 se jim podařilo protlačit přes Poslaneckou sněmovnu novelu zákona o pozemních komunikacích, a to i přes odpor ministerstva dopravy. Návrh tehdy podpořilo 114 poslanců, jen 34 bylo proti. Prezident Miloš Zeman přitom předem oznámil, že tuto novelu bude vetovat. Nakonec ale vše shodil se stolu Senát. Minulý rok hovořil o zvýšení rychlosti také bývalý ministr dopravy Karel Havlíček.
Jakožto unijně zaměřená jde vláda Petra Fialy svým novým návrhem paradoxně vlastně proti evropskému trendu, a tak možná tuto novu aktivitu nakonec ještě přehodnotí. Při všech těch problémech, které se na nás řítí, nejspíš na tuto změnu ani nebude čas. Momentálně by to bylo jako natírat plot, zatímco vám hoří barák.
Dálnice jsou nejbezpečnější komunikace u nás a k nehodám zde rozhodně nedochází kvůli tomu, že někdo nedodržel předepsaný rychlostní limit. Tuzemská realita je taková, že se po dálnicích běžně jezdí 150 km/h už dnes. A navzdory této skutečnosti jsou dálnice pořád nejbezpečnějšími silnicemi. Když už k nehodě dojde, na vině je především nevěnování se řízení. Mimochodem, ani v Německu nemají s nehodami na dálnicích problémy, ačkoliv tam je stále mnoho úseků s neomezenou rychlostí. Je zvláštní, že u našich západních sousedů se umíme inspirovat v mnoha různých směrech, ale neomezená rychlost (která tam nepůsobí žádné potíže) jako by ani neexistovala.
Předpoklad, že řidič dnes jezdící po dálnicích rychlostí 150 km/h by při zvýšení limitu automaticky jezdili 170 km/h, je rovněž velmi diskutabilní. Opřít se můžeme o nedávný průzkum z Německa, kde v úsecích s neomezenou rychlostí jezdilo rychlostí více než 160 km/h naprosté minimum řidičů (necelá dvě procenta). V Německu existují úseky s neomezenou rychlostí i v místech, kde jsou pouze dva jízdní pruhy v každém směru. S rozdíly v rychlosti mezi nejpomalejšími a nejrychlejšími účastníky problémy nikdo nemá. Pokud je pro někoho problém rozdíl v rychlosti 70 km/h, nemá na silnicích co pohledávat. Vyloženě absurdní je slyšet takové argumenty ve chvíli, kdy po okreskách, kde je nejvyšší povolená rychlost 90 km/h, se mohou pohybovat zranitelní cyklisté. Nepotřebují k tomu žádný průkaz, nepotřebují zpětná zrcátka, nepotřebují nic. Že cyklistu ploužícího se do kopce rychlostí 10 km/h předjíždí auto jedoucí klidně 80 km/h, to nikomu nevadí.
Když v podobné debatě dojde na příklad Německa, velmi často následuje argument o tom, že němečtí řidiči mají disciplínu a mají také novější automobily. Těžko říci, na základě čeho se určuje míra disciplíny. Jestliže ale na jedné straně instituce hovoří o automatickém nedodržování rychlosti na dálnicích, ale nehody se na dálnicích přesto kvůli rychlosti nedějí, pak to asi s tou disciplínou nakonec tak hrozné nebude.
Argument o stáří vozového parku nedokládá absolutně vůbec nic. Pouze se uměle vytváří dojem, že čeští řidiči jezdí starými popelnicemi, které se rozpadnout hned, jak dosáhnou rychlosti 130,5 km/h. Patnáct let starý automobil zní skoro až strašidelně, můžeme ale také říci, že v průměru jezdíme automobily z roku výroby 2006. Taková auta možná nemají armády asistenčních systémů, ale jsou to moderní vozy schopné naprosto bez problémů i rychlejšího tempa. Samozřejmě za předpokladu, že přes STK neprojdou shnilé vraky. Ale to už je jiné téma. Kromě toho po dálnicích obecně jezdí mladší vozy. Průměrný věk zvyšují automobily určené spíše pro jízdu takříkajíc kolem komína, které se po dálnicích vůbec nepohybují.
A konečně argument o zanedbatelném zkrácení času dojezdu třeba z Prahy do Brna je také minimálně zvláštní. Je totiž velmi diskutabilní, zda řidiči opravdu překračují rychlost na dálnicích ve snaze ušetřit čas, nebo zda se pohybují rychleji pouze proto, že jim to tak je příjemné a cesta rychleji utíká. Stejně tak bychom mohli požadovat snížení dálničního limitu na 110 km/h. Však se přece cesta do Brna zas tak moc neprodlouží a zkrátí se také brzdná dráha a tudíž se zvýší bezpečnost, že ano.
Zvýšení dálniční rychlosti na 150 km/h by fakticky nezměnilo vůbec nic. Pouze by se legalizoval aktuální stav. Dá se předpokládat, že řidiči by o mnoho rychleji stejně nejezdili. Možná by se takový krok hodil do krámu i policii, která by dostala dobrý důvod, proč se musela nakupovat drahá dálniční šestiválcová BMW.
Ne, čeští řidiči nejsou nedisciplinované stádo individuí (alespoň ne ve své většině). Ne, problémem v tomto kontextu vážně není ani průměrné stáří vozového parku, ani „dramatické zvýšení brzdné dráhy“. Ne, problémem není ani zvýšené riziko nehod. Opravdu jde v této debatě především o bezpečnost?
Lukáš Dittrich