Auta na vodík jsou jednoduše elektromobily, které se nemusí dobíjet ze zásuvky, ale elektřinu nutnou pro jízdu si vyrábí přímo na palubě z palivového článku. Boří tedy hlavní nevýhodu klasických elektromobilů – nemusíte čekat hodiny až se dobijí. Místo toho vodík natankujete prakticky stejně rychle jako benzin nebo naftu. Jenže dosud chybějící infrastruktura a s ní i mizivé množství aut využívajících palivové články znamená vysokou cenu výroby vodíku, který se tak zatím běžnému uživateli vůbec nevyplatí. To by se ale nyní mělo změnit.
„Ceny vodíkového paliva do aut se v příštích deseti letech sníží zhruba o 50 procent. Je to výrazně vyšší pokles, než se dosud očekávalo. Důvodem je předpokládané snížení nákladů díky navyšování objemu výroby. Navíc se očekává zlevnění výrobních zařízení,“ předvídá ve své poslední zprávě Vodíkové kolegium světových energetických firem, do nějž patří i automobilky Toyota, Nissan nebo Honda.
Podle kolegia bude po snížení ceny zájem o vodík hlavně při dopravě na dlouhé vzdálenosti, kde by pak mohl porazit elektrická auta díky rychlému tankování. K tomu, aby se povedlo dosáhnout nižší ceny vodíku je ale nutné investovat asi 70 miliard dolarů (1,6 bilionu korun) do výroby i infrastruktury v celé Evropě, upozorňuje kolegium.
Právě japonské automobilky patří mezi průkopníky aut na vodíkový pohon. Například Toyota letos představila druhou generaci svého modelu na vodík Mirai. Čeští zástupci by chtěli auto dostat i na tuzemský trh a v omezené míře by se jim to podle jejich slov mohlo do konce letošního roku i podařit. Vše ale záleží na tom, jestli v Česku vůbec vznikne první veřejná vodíková stanice. Ta má stát na pražském Barrandově. Pak by začal svůj vodíkový model jménem Nexo nabízet možná i Hyundai.
Vodík se zatím nevyplatí
Jenže provoz takové auta se zatím rozhodně nevyplatí. Cena vodíku se nyní pohybuje mezi 9 až 10 eury za kilogram (227 až 252 Kč). Pokud jako příklad vezmeme právě Nexo, které s kapacitou 6,3 kg vodíku ujede za ideálních podmínek 666 kilometrů, vyjde náklad skoro 2,4 koruny na kilometr. To je výrazně víc než u elektromobilů, ale i hybridů, aut s úspornými spalovacími motory, nebo vozů jezdících na CNG a LPG. Snížení nákladu o polovinu by už ale mohlo být pro potencionální zájemce o alternativní pohon lákavé.
Na to ostatně sází i BMW. Také tato značka předpovídá, že v blízké budoucnosti dojde k rapidnímu snížení ceny s tím, jak se rozroste počet čerpacích stanic a vozů, které budou vodík konzumovat. Podle mnichovské automobilky by mělo zároveň s tím dojít i ke zlevnění samotných vodíkových aut. To proto, že se ušetří na platině, která se nyní při výrobě článků v hojné míře používá. Přitom patří mezi nejdražší kovy na světě.
BMW vodíku natolik věří, že má v plánu už několik vozů, které jej budou konzumovat. Už příští rok by se měl představit model X5 v omezené sérii s palivovými články. V roce 2025 se pak do sériové produkce dostanou samostatné modely. Mnichov spolupracuje na vývoji s Toyotou. Podobný plán má ostatně i Mercedes-Benz, který by měl během letoška začít na vybraných trzích nabízet řadu GLC F-Cell. Tento model je vodíkovým hybridem – autu lze nejen doplňovat palivový článek, ale i dobíjet ze zásuvky. Na elektřinu z trakčních baterií ujede pak několik desítek kilometrů, jako by šlo o obvyklý plug-in hybrid.
Náročný na výrobu i skladování
Při výrobě vodíku a jeho skladování nejde jen o finance, ale i technické problémy. V polovině loňského roku na to upozornila exploze čerpací stanice v Norsku, při níž se zranili dva lidé. Vodík je vysoce hořlavý a proto vyžaduje řadu bezpečnostních opatření, která u nabíjecích stanic nebo i u běžných benzinových pump nejsou nutná. I proto například v Norsku počet vodíkových plniček klesá a zájem o auta na tento pohon je zatím oproti elektromobilům mizivý.
Zásadním problémem je ale i samotná „výroba“ vodíku. Ten se obvykle získává ze zemního plynu nebo z uhlí, což znamená jistou ekologickou zátěž. Náročnějším procesem je pak elektrolýza vody, při které se zase spotřebovává velké množství elektrické energie. Česká neveřejná vodíková stanice v Neratovicích získává vodík pomocí rtuťové, amalgámové elektrolýzy.